Taneční parket

31

S Britt jsme prokecaly celý den. Probrali sme všechny témata. Odpolko jsme šly nakupovat a já si koupila nový tenisky. Byla jsem nadšená. Zašly jsme do KFCéčka aby měl Edward co na večeři.

,,Bells, byl to skvělý den. Jsem s tebou ráda. Ale celý den vidím že se něco děje." Zněla malinko podezíravě, když sme si sedly do Starbucksu.
,,Víš, nedávno jsem skončila v nemocnici a Edward tam nebyl. Byl s Claire."
,,To si děláš prdel?!" Zrudla v momentě Britt.
,,Co měl co lézt za ní? Měl být s tebou! A v noci! To si dělá prdel!"
,,Britt uklidni se."
,,Máš pravdu, měla bych být v klidu ale ty jsi až moc vpoho i když ti manžel leze za cizí babou v noci."
,,Britt..."
,,Ne tobě to nedochází. Využil tě Bello. Ty jsi pro Edwarda jen hračka, figurka. Užil si a teď chce zas něco jiného a tak leze za vysokou, nohatou, blonďatou francouzskou. Má tě jen jako zástěrku. Má tě jen proto, aby jeho otec viděl, že je mu schopný vzdorovat, ale nic víc."
,,Britt, to se pleteš." Utla jsem ji.
,,V čem?" Sykla ostře.
,,Kdybys viděla jak byl Edward nadšený, když se dozvěděl, že budeme mít kluka. A..."
,,A co? Každý chlap je nadšený když bude mít kluka. Bello no tak...otevři oči dřív než bude pozdě."
,,Britt nech toho. O co ti jde?"
,,O to aby ti neublížil."
,,Neublíží."
,,To říkal i předtím a nedodržel to."
,,Britt. To stačí."
,,Nedokážeš si to přiznat?"
,,A co jako?"
,,To že tě takto využil. Bello, mám tě ráda a chci abys byla šťastná. Je to tvoje manželství, tvůj vztah a tvůj manžel. Mě to může být u prdele. Ty to nevidíš, nechceš vidět...to vyjde asi nastejno. Dělej jak uznáš za vhodné. Asi bych měla už jít." Britt dopila kafe, sbalila se a šla.
,,Počkej hodím tě." Řekla jsem. Ona se jen otočila a mile usmála a vyšla ze dveří.

Když jsem dojela domů, sedla jsem na anglinu a učila se konverzace na maturu.
,,Ahoj miláčku. Jsem doma." Ozvalo se z haly.
,,Ahojky. Jsem v obýváku." Edward přišel za mnou, políbil mě na čelo a šel se převléct do domácího.
,,Copak děláš?"
,,Učím se ajinu. Jak ses měl v práci?"
,,Super. Je to opravdu dost dobrá funkce a lidi jsou fajn. Mám i sekretářku."
,,Opravdu?" Řekla jsem podezíravě.
,,Neboj miláčku." Pobaveně se zasmál. ,,Nežárli."
,,Hele já nežárlím. Kdo je tvoje sekretářka?"
,,Noo..." vypadal teď opravdu nervózně.
,,Nooo?" Zeptala jsem se znova.
,,Claire."
,,To si děláš srandu že jo?" Bouchla jsem.
,,Ale no tak nedělej si starosti."
,,Nemám si dělat starosti?! Sbalil ses uprostřed noci a šel za ní a mě si nechal v jiném stavu doma samotnou. Přijel si do nemocnice a ještě si mě seřval. Nemám si dělat starosti?!"
,,Udělal jsem chyby a vím o nich, ale s Claire jsem si stanovil jasná pravidla."
,,Samozřejmě." Řekla jsem hořce. Že by doopravdy měla Britt pravdu? Snad ne.

Po večeři, která proběhla opravdu v tichosti, jsem šla do koupelny. Vyslekla jsem se a odmalovala. Stáhla jsem si vlasy a vlezla si do napuštěné vany.
_______________________________
Další kapitolka je na světě. Doufám, že se líbila.
Vaše Verča ❤️