Taneční parket

16

Jakmile sme došli do nákupního centra, téměř nikdo tam nebyl. Sem tam nějaký človíček. Zřejmě nikdo nemá tak aktivní mamku jako já.
,,Koupíme ti nějaký pěkný rolák Bell?" Zeptala se mamka, která se totálně v rolácích vyžívá a pravdou je, že i já.
,,Tak dobře mami. " přiznávám, může to být zábava.

Prolezli sme snad všechny obchody, pořád sme se něčemu smáli. Naše módní přehlídky potencionálních kousků byly top. Nakonec sem si domů dovezla bílý hladký pletený rolák, černé džíny s vyšším pasem, skládanou vínovou sukni a nakonec pletené vínové šaty. Musím říct, že tohle byly zatím nejlepší nákupy s mamkou. Bylo to možná tím, že se nestresovala, jestli stihne uvařit, protože doma byla Katherine. Teď jsem se doma cítila opravdu dobře. A jelikož přichází Vánoce, tak se všichni těší na pečení cukroví, kromě Tobyho, ten se těšil jen na to, jak bude vše ochutnávat. S Katherine bylo vše jednodušší a Toby byl jako bráška. Vždy se na mě vřele usmívá, když přijdu ze školy. Ale co jen jako bráška, vždyť on je můj bráška. Jsme konečně jako pořádná rodina. Letos na Vánoce přijede i ségra se svým přítelem Hansem. Tak snad bude umět anglicky, páč já německy neřeknu téměř nic. Možná tak Guten Tag. Wie geht's? Wie heisst du? (Dobrý den. Jak se máte? Jak se jmenujete?) a toď vše. Obávám se, že "vysoká" úroveň mé němčiny nebude stačit na konverzaci na úrovni. Tak snad angličtinu ovládá, jinak má smůlu.

,, Ahoj Bello. Jak to že nejsi ve škole?" Zeptala se mě Katherine, když jsem přišla domů, mamka ještě jela něco zařídit.
,,Mamka mě vzala dneska na nákupy, abych se odreagovala."
,,Chápu. Tak to mi snad uděláš módní přehlídku." Katherine je super. Vždy mi skvěle radí s oblečením a pomáhá mi, když něco nevím do školy.
,,Samozřejmě."
,,Jo a volala Jessika. Přijede za týden v úterý. "
,,Super. Už se na ni těším. Budou to super svátky. Budeme rodina."
,,Ano." Přikývla Katherine. Vypadala smutně.
,,Kath? Ty a Toby patříte do rodiny." Usmála jsem se na ni. Zajiskřily jí oči a šlo vidět, že se bála s kým stráví Vánoce.

Když si večer jen tak ležím v posteli, zazvoní mi mobil. Podívám se kdo mi volá. Edward.
,,Co je?"
,,Bello? Prosím otevři okno."
,,Co?"
,,Prostě otevři okno."
,,Co chceš Edwarde?"
,,Ať otevřeš okno." Zvedla jsem se z postele a otevřela okno. Stál dole na chodníku. Kolem něj svíčky ve tvaru srdce. Držel kytici růží.
Zavřela jsem okno a seběhla schody dolů. Vyletěla jsem z vchodových dveří jen v kardiganu.
,,Edwarde co to ....co to je?"
,,Odpusť mi vše co jsem ti udělal."
,,Není to už jedno? Stejně se za tři týdny ženíš."
,,Proto tu jsem."
,,Jak to myslíš?"
,,Bello..."
,,Edwarde?"
,,Prosím..."
,,Tak už se vymáčkni."
,,Kdybys mě nechala chvíli mluvit, tak se to dozvíš." Usmál se.
,,Tak mluv."
,,Bello, ..." klekl si na koleno ,, ... vezmi si mě."
,,C...c...cože??!!" Vyjekla jsem.
,,Vezmi si mě ty. To je jediný způsob jak zůstat spolu."
,,Mám si tě vzít? Vždyť je mi osmnáct."
,,Bello, já vím. Taky se ještě ženit nechci, ale pokud se milujeme a chceme být spolu tak to udělat musíme. "
,,Edwarde já nevím."
,,Já to chápu. Miluješ mě?"
,,Ovšem že tě miluju."
,,I já tebe a moc. "
,,Ale co když nám to nevyjde. Budou tahanice po soudech, hádky, spory. Edwarde já nevím."
,,O to se neboj. Zařídím to."
,,Dobře."
,,Takže Bello, vezmeš si mě?"
,,Ano." Řekla jsem nejistě.
Edward vstal. Vytáhl prstýnek a nasadil mi ho.
,,Tak a teď to pojď dovnitř říct mojí mamce." Škodolibě jsem se na něj usmála.
,,Tak jdeme." Řekl nebojácně.

,,Co prosím??! Jaká svatba?" Vyjekla mamka
,,Bello ty jsi v tom?"
,,Ne mami. Prostě se chceme vzít, jelikož je to jediná možnost, jak můžeme být spolu."
,,Ano paní Woodsová. Vím, že s tím nesouhlasíte, ale my se máme rádi a chceme být spolu."
,,Dobře vy dva. Vezměte se. Nebudu mít námitky, ale ty už jí neublížíš." Podívala se zle na Edwarda.
,,Slibuju. Udělám vše, pro to aby byla Bella šťastná."
,,Kdy bude svatba?" Zeptala se mamka.
,,Příští týden ve středu. " oznámil Edward tvrdě.
,,Už?"
,,Ano." Podíval se na mě a usmál se. I já se usmála.
,,Bello!" Zavelela mamka.
,,Musíme jít koupit šaty. Kde svatba bude?

Ještě asi hodinu sme si povídali o podrobnostech svatby. Že obřad bude v Edwardově domě stejně jako hostina, když jeho otec a všichni odjedou na týden do Francie. Oddávat nás bude starosta, který je bratr jeho maminky. Na svatbu přijde celá moje rodina, Edwardova rodina z matčiny strany a pak naši spolužáci, kamarádi a tak dále. Mamka mě ráno omluvila ze školy a jely sme kupovat šaty. Za držičky mi půjdou Britt a Jess a Edwardova sestřenice, která je stejně stará jako Toby. Toby půjde jako družba spolu s Edwardovým nevlastním bratrem Markem, kterému je 28. Matka ho měla se svým bývalým mužem z prvního manželství. A pak ještě Hans, přítel od sestry. Svatební oznámení jsme už nestihli rozeslat takže to objel Edward s Katherine.

My s mamkou sme šli vybírat svatební šaty. Nakonec sme vybrali ty nejhezčí z celého obchodu.

Zamilovala jsem se do nich. Vybrali sme dokonalé střevíčky. Páskové a relativně na nízkém podpatku. Kytici budu mít stejnou jako na obrázku.

Úterý
Crrrrr. Crrrr. Volá mi Edward.
,,Ahoj lásko."
,,Ahoj ženichu." Začala jsem ho popichovat.
,,Těšíš se na zítra?"
,,Těším. "
,,Už jsem nám vybral i líbánky."
,,Co? Kde?"
,,Nech se překvapit." Poslal mi letmou pusu.
,,Ale no tak."
,,Hezky se vyspi, nevěsto. Ať jsi zítra fit. Dobrou noc."
,,Počkej. Pošli mi aspoň fotku jak to u vás vypadá. Chci vidět kde se budu vdávat."
,,Dobře lásko. Dobrou noc." A típl to.

Po chvilce mi přišly na messenger fotky.

Byla jsem unešená. Budu mít svatbu s nejhezčím, nejúžasnějším klukem na světě. Svatba bude pohádková a budou tam všichni, které mám ráda. Tati, doufám, že se na mě z vrchu koukáš. Mám tě ráda. Kéž bys tu byl se mnou a prožíval tu radost se mnou.
Toto byly poslední slova v mysli, které jsem si řekla než jsem usla.
________________________________
Doufám, že se kapitolka líbila. ❤️ moc všem děkuji za vaši aktivitu.
Vaše Verča