Nekonečná noc

Část 12

Všechno se odehraje příliš rychle. Michael se v okamžiku kratším než úder srdce objeví u mě a pevně sevře moji ruku. Vysílá proud energie proti tomu druhému. Ještě spatřím, jak zelenooký protivník zakolísá, a potom už nejsem schopen vládnout svým tělem ani svou myslí.

Opět se spojím s Michaelovým vědomím, ale tentokrát se to celé stane daleko rychleji než dopoledne v bytě. Během okamžiku se naše myšlenky propletou a přisají k sobě. Prudkost s jakou se naše vědomí střetnou, mi skoro vyrazí dech. Nedokážu vnímat průběh souboje. Nevidím nic než tmu. Cítím vlny energie, které víří kolem i uvnitř mé hlavy.

Vydrž, vyhráváme.

Michaelova slova se zhmotní v mé mysli a já doufám, že to brzy skončí. Poryv myšlenek a energie v mém vědomí neustávají. Najednou v mozku pocítím pohyb další síly. Není to Michael. Ta síla proniká záhyby mé mysli a snaží se vytlačit Michaelovy myšlenky.

Postav se mu.

Slyším to varování, na okraji zorného pole zahlédnu záblesky fialového světla křižující se kolem. Pokouším se zastavit tu cizí sílu, která se vetřela do mé mysli. Soustředím se na vědomí našeho protivníka a stavím proti jeho postupu vysoké myšlenkové hradby. Musím ho dostat ven z hlavy. Dřív než nás úplně rozdělí.

Povedlo se! 

Ustupuje a Michaelovy myšlenky se znovu pevně propletou s těmi mými.

Nedokáže nás rozdělit.

Mentální smršť ještě zesílí a mě pomalu opouští síla. Pokud se náš nepřítel znovu pokusí proniknout do mé hlavy, už mu vzdorovat nedokážu. Michael se však drží mé mysli tak silně, že ho nic nemůže odtrhnout.

Tome, poslouchej.

Ty dvě slova ke mně proniknou téměř na pokraji slyšitelnosti. A nepatří Michaelovi. Osloví mě ten druhý. Další lest.

Vypadni! Vysílám k němu myšlenku ostrou jako břitva.

Nepomáhej mu, Tome. Ještě je čas...

ZMIZ!! Cítím Michaelův vztek, který přímo sálá z toho jediného slova, které vyslal k nepříteli. I mě v žilách pulzuje hněv, že se mě opovážil oslovit během boje. Snad už pochopil, že jsem si strany vybral.

Chtěl si vědět, kdo zabil ty dva lidi, ozve se znovu. Přestože ho chci opět vypudit z mé mysli, zarazím se. Zajímá mě, kdo je vrahem. Neměl bych to dělat, ale na okamžik otevřu svou mysl, aby mi mohl odpovědět.

Kdo?

Zlomek vteřiny nato pocítím obrovskou vlnu energie, která se vzedme a pronikne mou myslí až k vědomí toho druhého. Cítím obrovský náraz a hlas umlkne. Michael s neuvěřitelnou silou obsadí každou mou myšlenku a vytlačí z nich jakýkoliv pokus toho druhého o spojení se mnou.

NESMÍŠ HO POSLOUCHAT! Chce odlákat tvou pozornost. Chce nás rozdělit.

Síla s jakou Michael vypálí těch několik slov do mé mysli, mě skoro srazí na zem. Ale zelenooký protivník se nevzdává na spojení se mnou. Znovu a znovu útočí na hradby mého vědomí, které kolem mé mysli vztyčil Michael. Já sám už nemám sílu se bránit. Jsem k smrti vyčerpaný.

Vnímám však i Michaelovu únavu. Náš protivník musí být na dně svých sil, přesto neustává s pokusy o proniknutí do naší spojené mysli. Nakonec jeho útoky začnou slábnout, až ustanou docela. Ještě chvíli cítím pulzování energie, kterou Michael vysílá proti teď už neškodnému protivníkovi.