Choose

26.

CASSIDY

Byl tu den, kdy jsme s Danielem měli sdílet nás vztah mezi lidi. Ze začátku jsme se hádali, kterou fotku dame na instagram. Rozhodovali jsme se mezi fotkou z oslavy, kterou nám udělala Tessa. Stála jsem tam a usmívala se od ucha k uchu a Daniel mi dává pusu na tvář a u toho mě objímá. Jako další fotka byla ta ze svahu, kterou fotila Tate. Byla moc hezká, oba jsme se usmívali a byli u sebe. Na ten moment ráda vzpomínám.

Po menší hádce jsme se dohodli, že obě půjdou na instagram.

,,Fotky by jsme měly a co za popisek?" zeptal se mě Daniel. Pokročila jsem ramenama.

Po pár minutách nás, ale něco málo napadlo a spojili to dohromady.

,,Fanoušci, rodiče a další lidé na mém instagramu! Během pár dní se toho objevilo až moc na sociálních sítích o mě a o mojí přítelkyni Cassidy. Chtěl jsem Vám říci, že to co jste, ať buď četli nebo nečetli není pravda a tímto bych to chtěl utnout a poprosil bych toho člověka, co takovéhle kraviny píše, ať si to začne urovnávat v hlavě. Děkuji všem za pochopení. Miluju vás D."

,,A sdílet," řekl Daniel a postnul fotky na instagram i na Twitter. Během chvil se tam objevovali zprávy ve stylu-Přeju vám to, jste sladcí, já jsem to četla, ale nevěřila tomu. Ale byla tu i druhá stránka- já bych pro tebe byla lepší. Nechceš si rovnou najít ještě víc lacinou holku. No, tak líp jsi si vybrat nemohl. Stejně je s tebou jenom pro peníze a další kraviny. Tohle jsme vůbec nečetli a ignorovali to.

Byli tu i odezvy od kluků, dokonce nás sdíleli na story.

O týden později

V Německu jsme již třetím dnem, ale stále jsme se nedostali nikam. Sekli jsme se u známých, co tady bydlí a až teprve teď jsme se dostali do školy.

Seděla jsem v kanceláři společně s Tess a čekali na ředitele. Měli jsme s ním schůzku ohledně naší maturity.

,,Dobrý den, slečno Dixonová," potřásl mi rukou a já se posadila. ,, A slečna Lowská," potřásl si s Tess ruku a  čekal, co jsme si pro něj připravili. ,,Pane Martinezi, měli by jsme na vás prosbu a taky kvůli ní jsme přiletěli i dřív," začala jsem. ,, Poslouchám". Pan, ředitel byl vždycky naše největší opora. Vždy když jsme třeba nestíhali, nebo jsme nutné potřebovali do Portlandu, vždy n pomohl to nějak zvládnout a my mu za to byli vděčný.

,,Budu mluvit za nás obě," začala Tessa a kývla na mě.  ,,Jedná se o to jestli by jsme nemohli odmaturovat dřív," dořekla Tessa myšlenku. Pan ředitel na nás koukal jako na zjevení.

,,Víte, já nemůžu jen tak, aby jste odmaturovali dříve než ostatní. Určitě k tomu máte důvod," opřel se o ruce. ,,Máme," řekla jsem. Podíval se na nás tázavým pohledem a čekal, co řeknu za důvod. Trochu jsem se zarazila a musela něco během chvíle vymyslet. Pravda byla, že jsme chtěli odejít, protože nás ta škola ani trošku nebavila, ale museli jsme ji dochodit kvůli rodičům. Obě jsme chtěli zůstat v Americe. Já chtěla studovat pedagogiku nebo cokoli něco s dětmi a Tessa chtěla na chovatelku koní. Miluje koně, ale její otec se dozvěděl, že půjdu do Německa, musela jít se mnou. Jelikož to prospěje firmám a hlavně udrží dobré vztahy mezi našimi otci.

,,Rodina nás chce mít doma a není úplně nejlevnější sem a tam lítat během dvou měsíců na přezkoušení, snad nás chápete," dořekla jsem a hned jsem věděla, že to není důvod, kdy by nás nechal ředitel odmaturovat. ,,Slečno Dixonová, já vás chápu, ale úplně to není ten důvod, který jsem chtěl slyšet," zamyslel se. ,,Jak dlouho tu teď budete?" ptal se nás. ,,Dva dny po plesu letíme zpět do Portlandu, jelikož jsem domluvené s rodinou na soukromé sešlosti a pak by jsme se sem museli vracet na maturitu dva týdny po. Takže proto vás žádáme jestli by jsme mohli odmaturovat dříve," řekla Tessa. Chvíli mlčel, ale pak řekl, co jsme vůbec nečekali. ,,Možná by jste mohli odmaturovat z Portlandu. Uděláme s vámi a s učiteli videohovor a budete ji dělat jen ústně."

Koukala jsem na Tessu a na ředitele s otevřenou pusou, ale hned ji zavřela. ,,Opravdu?" vykřikli jsme s Tess najednou. ,,Projednám to s kolegy a dám vám vědět během dne." Měla jsem strašnou radost, že to půjde alespoň takhle. ,,Děkujeme," usmáli jsme se na něj a podali si s ním ruce. ,,Mě bylo ctí vás mít u nás na škole. Mějte se pěkně a já se vám ozvu,"  rozloučil se s námi a doprovodil nás k východu školy.

...

,,Tak jdeme slavit!" křičela radostí Tessa.,,Nejdřív bych zašla do bytu," řekla jsem a my se vydali do našeho bytu, který jsme tam měli pronajatý s dalšími spolubydlícími Jess a Miou. Těšila jsem se až je zase uvidím.

Odemkla jsem dveře a ucítila velmi známou vůni Jessičiné voňavky, kterou vždy provoněla celý byt. ,,Je někdo doma?" vyšla dovnitř Tessa. Nikdo se neozval. Takže tu jsme sami.

Měla jsem pokoj s Tess. Byl velký každá měla svou polovinu se stolem skříní a středně velkou postelí. Výhled jsme měli do ulice, což vůbec nevadilo. Vždycky večer jsme seděli u okna a pozorovali projíždějící auta.

,,Postýlka moje německá," skočila do postele Tessa. Nechala jsem kufr ležet, tam kde jsem ho nechala. ,,Víš, že s ní budeš muset rozloučit?" řekla jsem a lehla si na tu svoji. ,,Já si ji vezmu sebou," zasmála se a hodila po mě polštář ve tvaru koně. ,,Nech si Eržího u sebe a neházej ho na mě," hodila jsem ji ho nazpátek a smála se.

,,Ptala jsem se Zacha jestli by nechtěl jít se mnou na ten ples," řekla posmutněle. Otočila jsem se na ni. ,,Já se taky ptala Daniela," ujistila jsem ji, že není sama, kdo byla odmítnuta. ,,Mají v ten den koncert a nějaký interwiev," pokračoavla jsem. Kývla hlavou. Byli jsme chvilku potichu a mlčky na sebe koukali. ,,Chápeš to!" prolomila ticho. ,,Co?" zeptala jsem se, ikdyž jsem tak trochu tušila, co řekne. ,,Já chodím se Zachym s Zacharym Deanem Herronem. Chápeš to? Člověka, který si může vybírat z plna fanynek a on si vybral mě. Prostě si vybral mě. Já to asi nikdy nepochopím," dořekla to a usmívala se. ,, A ty kdyby jsi se n'mnou nejela, což jsi měla v plánu, tak by jsi nepotkala Daniela a nestalo se to, co se stalo. To je prostě hustý". Jo, kdybych s ní nejela nestalo by se to, že budu s někým o kterém jsem nevěděla nic a Tessa o ně věděla dost.

,,Chybí mi, Tess," řekla jsem a přitiskla si svůj polštář k sobě. Tessa si lehla ke mně na moji postel a objala mě. ,,Mě Zachy taky," odpověděla. ,,Ale nezapomeň támhle na ten plakát," ukázala na svoji stranu pokoje. Měla tam pověšený plakát Why don't we. ,,Budou se na nás koukat celý den, celou noc a pokaždé, když se na ně otočíme budou tam," odlehčila situaci a otřela mi slzy, které se mi kutálely po tvářích.