o5 - Jeho zápis v knize osudu

344 22 18
                                    

Je možné, že lidské tělo i mysl není schopna dát najevo, že vnímá své okolí, přitom to tak vskutku je?

Mně to tak totiž připadá.

Vnímám tlak na celé pravé polovině mého těla. Hlava mě třeští, zvuky zvenčí jsou tlumené, jako bych měla hlavu pod vodou. Necítím nohu, a ruka mě naopak bolí a pálí jak čert.

Neměla jsem ponětí, co se děje. Co se stalo. Nedokázala jsem normálně myslet.

Tlumené hlasy se stále a stále znovu ozývaly. Pokaždé blíže, a pokaždé o něco hlasitěji.

Přála jsem si otevřít oči, abych se podívala, co se kolem mě děje, ale nešlo to.

A jen co jsem se o to pokusila, jako snad naschvál moje tělo sabotovalo mou snahu o to probrat se, a upadlo spolu s mojí myslí do temnoty...

*****

,,Ještě ne..."

,,Ještě je brzy..."

,,Ještě ne..."

,,Ještě je brzy..."

Vzbudily mě až čísi jemné hlásky, co stále dokola opakovaly tyhle dvě věty.

Odlepila jsem víčka od sebe v domnění, že zjistím, kde se nacházím, ale nestalo se tak. Všude, kam jsem se podívala, nebylo nic. Jen tma, a ty hlasy, co bylo sotva slyšet.

,,Ještě ne..."

,,Ještě je brzy..."

Zas a znovu. Pořád to samé. Jako na kolovrátku.

,,Co ještě ne?!" zakřičím rozčíleně. Ničemu nerozumím, a to mě štve a děsí zároveň.

Postavím se na nohy a pokouším se otáčet kolem své osy tak, abych našla alespoň nějaký záchytný bod, co by mi ukázal, kde jsem. Ale marně. Nikde nic není.

,,Na co je ještě brzy?!" opět zvýšeným hlasem vykřičím do prostoru to, na co chci znát odpověď od chvíle, co mi ta otázka zazněla v hlavě.

,,Ještě ne... Ještě nenastal tvůj čas."

,,Ještě je brzy... Ještě nepřišel čas na to zemřít."

Jako by alespoň neznámý hlas vyslyšel mé prosby a začal mluvit konkrétněji. Ačkoliv mně pořád nic nedocházelo.

,,Zemřít?" opakuji překvapeně, jen co mi došlo, jak zněla poslední věta hlasu kdesi kolem.

,,Ještě nenastal čas na to zemřít."

Hlas se tentokrát ozval rázněji, a bez původní ozvěny, jakou za sebou zanechával.

,,Kniha osudu musela být přepsána."

Hlas znovu promluvil, a konečně mluvil o něčem jiném. Konečně jsem alespoň měla představu o tom, o čem ke mně promlouval.

,,Přepsána? Jak přepsána?" snažím se přimět onen hlas, aby mi dal odpověď, neboť tu nic ani nikdo jiný není, kdo by mi ji mohl dát.

,,Ten chlapec měl zemřít. Tys tomu zabránila a obětovala se pro něj. Takto to nemělo být."

Hlas se zdál nespokojený. Jako když učitel dostane práci od studenta, co jí pěkně odflákl.

,,Každý si píše osud sám. Nad tím nikdo jiný moc nemá." oponuji tomu hlasu, a stále se otáčím na místě. Nyní už ale ne tak zuřivě, jako zpočátku.

,,Ale ty jsi přepsala ten jeho! A takhle to být nesmí!"

Tentokrát to bylo poprvé, co hlas doslova křičel. Jako by ho má slova dohnala k nepříčetnosti.

,,Tak proč tedy vidím budoucnost? Proč vidím smrt lidí dříve, než nastane? To snad všichni, co mi tenhle dar nadělili čekali, že když jsem nechala umřít všechny, na kterých mi záleželo, že tentokrát budu zase jen sedět s rukama v klíně a čekat, až se jméno toho člověka bude psát v dalším parte?!" už i já začínala kypět vzteky.

Netušila jsem, co, či snad kdo, ke mně promlouval, ale tušila jsem, že moc dobře ví o mojí senzibilitě a schopnostech, co mám.

,,Dobrá. Protentokrát ti budiž odpuštěno. Ale příště se tak stát nemusí!"

Hlas zněl smířeně, ale stále dost rozzlobeně.

,,Budeš poslána zpět. Zpět na Zem, mezi smrtelníky. Ale nikdo si na tebe nebude pamatovat. Nikdo nebude znát tvé jméno, ani tvář. A pokud se znovu připleteš do cesty tomu mladíkovi a opět zasáhneš do knihy osudu, draze za to zaplatíš!"

Už bych bývala něco řekla a začala se s tím hlasem hádat, ale zem pod mýma nohama zmizela a já padala volným pádem do dalšího bezvědomí...

______________________________________

A/N

Dnes jen krátká kapitolka, jako taková jednohubka k Velikonocům! 😍💞

Užijte si je i přesto, že letos to bude jiné, a doufám, že jste si kapitolku užili! 😊

Co na to říkáte? Co se jen stane dál? 🤔

A bude snad muset Thaia Nialla znovu zachraňovat ze smrtelného nebezpečí? 😱

Co má psáno v oné knize osudu, že do toho Thaia nesmí zasahovat? 😳

To vše a mnohem více se dozvíte v průběhu příběhu! 🔥✨

PS.: Jaká délka Kapitol vám vyhovuje spíš? Tato kratší varianta, nebo ta, jak dlouhé jsou ty předchozí? 😶

Prosím, dejte mi vědět do komentářů. ❤️

______________________________________

Markéta Kučerová

Sensitive || n. h. ff [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat