Sensitive || n. h. ff [POZASTAVENO]

15 - Plán?

,,...Nebo bych taky mohl konečně navštívit naše. Dlouho jsem je neviděl, a měl bych s nimi taky strávit pár dní. Už mi chybí."

Tohle mě probudilo. Niallovo mluvení a vůně...

,,Cítím právě kafe?" otevřu víčka a nevěřícně na něj kouknu. Jakmile spatřím že v ruce drží kelímek s horkým nápojem plný kofeinu ze Starbucksu, určitě se mi v očích odrážela jiskra nefalšované touhy.

On se mému výrazu pouze odlehčeně zasmál. ,,Já vím že by sis asi ráda dala, ale doktor ti zakázal teď nějakou dobu pít kofein. Alespoň dokud jsi tady. Až tě pustí, dáš si kávy třeba plný kotel."

Přestože jeho příslib byl zajisté pravdivý, já byla neuvěřitelně zklamaná.

,,Nedáš mi prosím alespoň trošku napít?" udělám na něj psí oči.

Odolával dlouho a statečně, ale nakonec si povzdechl, a podal mi kelímek plný blaha.

Prvně jsem si přivoněla, a omámeně vydechla, než jsem se napila. Povím vám, nic lepšího jsem v životě nepila... Možná to bylo tím, že jsem dlouho kafe neměla, ale i tak. Bylo vynikající. Neskutečně mě mrzelo, když jsem mu kelímek vracela. Taky jsem to dala svým výrazem dostatečně najevo, a on se tak znovu zasmál. Pak se sám napil a já raději odvrátila pohled, protože jsem se na to nemohla dívat...

,,O čem jsi mi to tu povídal, než jsem se probrala?" zajímám se a zvědavě se na něj ohlédnu.

,,Ale, to nestojí za řeč." pokusil se to odmávnout rukou.

,,Slyšela jsem něco o tvých rodičích. Že bys za nimi měl zase někdy zajet." prozradím mu. On pak chvíli jen drží kelímek v rukou a hraje si s plastovým víčkem.

,,Je to už několik měsíců, co jsem je viděl naposledy." povzdechl si a mírně svěsil ramena.

,,Měl bys to zvážit. Vzít si na pár dní volno a navštívit je." nadhodím mu myšlenku, a doufám, že o tom reálně bude uvažovat. Možná bych pak splnila to, co jsem si předsevzala, a on prožil těch posledních pár dní s rodinou.

,,Nevím. Třeba za měsíc. To nebudeme mít tolik práce, ale teď je pořád spousta věcí, co musím udělat." další povzdech.

,,Nialle, prostě jim oznam, že si bereš volno, a jeď za rodinou. Myslím, že i zbytek kluků s tím bude souhlasit. Určitě by si taky rádi alespoň na chvíli odpočinuli." přesvědčuji ho dál. Musím ho dokopat k tomu, aby si to volno zařídil a užil si ty dny co to jen jde.

,,Máš pravdu." usmál se nakonec, a ten úsměv mi věnoval. ,,I když to bude náročné a dlouhé přemlouvání, myslím, že když se do toho opřeme všichni, nakonec si prosadíme svou."

Já se spokojeně usmála, jenže když jsem chtěla zavést jiné téma pro konverzaci, rozrazily se dveře do mého pokoje a v nich stál... No, prostě to cosi co vypadá jako Jackob.

,,Thio, musím ti hned-" zarazil se, když viděl Nialla sedět u mého lůžka. Všichni jsme na sebe nechápavě a překvapeně koukali.

Jackob se zarazil na místě a polkl.

Niall se obrátil na mě a pomalu se zvedal ze židle, na níž doteď seděl. ,,No, nechám vás tu o samotě. Přijdu zase zítra. Měj se." loučil se brunet, a zavřel za sebou dveře, když obešel urostlou postavu blonďáka.

Ten hned na to zaujal místo na židli a znovu horečnatě spustil.

,,Ten co tě pobodal, ten maniak v tom davu-" ,,Jo byl naprostý maniak. Nechápu, proč když už jsem s tebou a těmi mocnostmi souhlasila, že už nebudu zasahovat do Niallova osudu, tak mi dají pokoj. Ale dopustily tohle, a já zvažuji, že asi poruším tu dohodu, co jsi vysmlouval." skočím mu do řeči a zamračím se.

,,No a to je právě to!" oponoval mi stále dost rozrušeně. Choval se zvláštně, až mě to začínalo děsit. Žaludek se mi nepříjemně sevřel a srdce se rozbušilo rychleji.

,,Ten útočník nebyl jen ledajaký blázen. On to blázen vůbec nebyl. Moc dobře věděl co dělá." pokračoval, a já to pořád nechápala.

,,Ten někdo kdo ti tohle udělal není obyčejný člověk. Je něco jako já. Jen to není prostředník Vyšších mocností, jako já." snažil se mi to celé objasnit, jenže já pořád byla zmatená.

,,Nemám ani ponětí, jak to myslíš." zakroutím nechápavě hlavou, a jsem zvědavá, co z něj vypadne jako další.

,,Je to prostředník takzvaných Temných mocností, a na ty je kolikrát i Vyšší moc krátká. Dokáží se plížit ve stínech tam, kde je ani ony nevidí.  A já si myslím, že to ony mají na Nialla spadeno. A protože ty jsi už několikrát jeho smrti zabránila se tě pokusily zbavit."

Dobrá. Jakmile tohle dořekl, mísilo se ve mně nespočet emocí. Ale žádná z nich nebyla kladná.

Polil mě studený pot a čistá hrůza.

,,Ale to že má zemřít je přeci zapsáno knihovníkem v knize osudu. To vyšší mocnosti mu přisoudili jeho brzký skon." nechápavě se znovu zamračím, když mě něco napadne. ,,Nesnažíš se tím naznačit, že-"

,,Že knihovník je možná zapletený s Temnými mocnostmi? Ano, přesně to ti naznačuju." potvrdil.

Musela jsem si to chvíli srovnávat v hlavě, abych to pořádně pochopila.

,,Takže Vyšší mocnosti nepředurčují osudy lidí. Sepisuje je knihovník a ony pak dohlíží na to, že ti lidé svůj předepsaný osud následují." dojde mi, a on jen přikývne.

,,Musím se s Vyššími mocnostmi spojit a nějak jim dát opatrně tip, že knihovník by stál za to být nějaký čas sledován. Jestli se nechová zvláštně. Divněji, než normálně." rozhodl se blonďák, a já mu dala za pravdu pouze přikyvováním.

Pohled jsem měla zabořený v peřinách, kterými jsem byla přikrytá, a nemohla uvěřit tomu, co jsem se teď dozvěděla.

,,A tebe s Niallem musíme někam schovat. Alespoň dokud se nevyjasní to s knihovníkem." ozval se znovu, a to jsem se na něj překvapeně otočila.

,,Jak jako schovat? Kam mě chceš schovat? Jestli ty Temné mocnosti dokáží obelstít i Vyšší mocnosti, myslíš, že by nebyly schopné mě najít kdekoliv?" mračím se, a vrtím nechápavě hlavou.

,,Ta tvá schopnost je sice něco jako tvá osobitá vůně, podle které tě vystopují, ale ta se dá utlumit." začal, ale bylo vidět, že ne moc ochotně přiznával tuto skutečnost.

,,Jak?" tohle bylo to jediné, co mě zajímalo.

,,Že tě Vyšší mocnosti zbaví tvých mentalistických schopností."

___________________________________________

A/N

No, to moje: 'Brzy se ale pokusím ještě něco vydat', moc nevyšlo...😅😅

Poslední kapitola vyšla 7. srpna roku 2020... To není moc pěkné uvědomění...😔

No, každopádně...😌

Tento příběh dám zase na chvíli do stavu POMALÉ PUBLIKOVÁNÍ, neboť mám konečně múzu k dalšímu dění. A to už by mi mělo jít snáz, tak snad se zadaří.😅🤍

Nevím sice, kdy stihnu sepsat další část, ale určitě vyjde dřív než po půl roce...😂🙏

Mějte se zatím krásně a hodně zdaru!✨👊❤️

___________________________________________
Markéta Kučerová