Mitch se na odchod z kavárny chystal až kolem poledne.
"Hele, můžu mít jeden dotaz?" zeptal se, když se zastavil u pultíku.
"No?" usmála jsem se.
"Nedala bys mi svoje číslo?" začal.
"Kdybys potřeboval průvodce, že?" odpověděla jsem.
"No, tak určitě, to je jasný, ne?" řekl.
"Tady, um, ráda jsem tě poznala, budoucí hvězdo," usmála jsem se.
"Já tebe, Bello," naznal a s úsměvem opustil kavárnu.
Celý zbytek směny se hrozně táhl, ale ve čtyři jsem byla doma.
"No? El?" zamumlala jsem do telefonu.
"Hele, nestíhám, sejdeme se v šest přímo u kina, jo?" houkla do telefonu a zavěsila.
To byl rychlý telefonát.
Udělala jsem si něco málo k jídlu a na půl hodinky jsem se protáhla u televize.
Byla jsem úplně chcíplá.
Po půl šesté jsem vyrazila směr kino.
"Čau," usmála se Elen.
"Co nového?" zeptala jsem se.
"Nic, normálka, klasický den v práci," zasmála se, "co ty?"
"Hele, já ti povyprávím až doma, je toho moc," usmála jsem se.
"Co se stalo?" zeptala se.
"Až doma, El," řekla jsem.
"Fajn, počkám si," zasmála se.
"Budeš muset," naznala jsem a mířily jsme dovnitř.
Film trval přes hodinu a půl a upřímně mě tolik nebavil.
"To byla největší sračka, kterou jsem mohla vybrat," začala El.
"Hele, alespoň jsme vypadly z našeho bytu, jednou," řekla jsem.
"Pravda, hele, vezmeme si domů nudle?" zeptala se.
"Dobrý plán," usmála jsem se a vydaly jsme se ke stánku.
"A teď mluv," řekla, když jsme ležely na gauči totálně přejezené.
"Měla jsem dnes v kavárně Mitche Marnera," začala jsem.
"Počkej, toho roztomilého, co ho draftovali loni?" zeptala se.
"Přesně toho," usmála jsem se.
"A jakej je? A co měl?" vykulila oči.
"Hodnej, vlastně hezky jsme si popovídali, byl totiž před otvíračkou u kavárny, tak jsem ho vzala dovnitř a udělala mu čaj, který chtěl," odpověděla jsem.
"To je fajn," začala, "až přijde Matthews, volej," usmála se.
"Pokusím se," zamumlala jsem.
"Žádný pokusím se, určo," řekla.
"Vždyť jo," usmála jsem se.
ČTEŠ
lost bro / marner, matthews, nylander
FanfictionNěkdy je prostě potřeba začít znovu. Jinde. Daleko od rodiny.
