lost bro / marner, matthews, nylander

5

Po jedenácté mě šel Mitch doprovodit až k bytu.

"Dík za společnost," usmála jsem se.

"Já taky, tak zítra znovu?" zeptal se.

"Uvidíme, ještě ti dám vědět," odpověděla jsem.

"Tak jo, měj se," řekl a věnoval mi pusu na tvář.

"Ty taky," usmála jsem se a když jsem odemykala vchodové dveře do budovy, vrazil do mě málem nějakej blonďák.

Tak alespoň, že ne úplně.

Ani se neomluvil a utíkal pryč.

Já jsem se mezitím dobelhala do našeho bytu, a když jsem zjistila, že je čistý vzduch, tak jsem si šla sednout do kuchyně.

"Jdeš akorát včas," houkla na mě El.

"Já vím, potkala jsem ho před domem," zamumlala jsem.

"No, nevím, jestli se to bude ještě opakovat," odpověděla, když ke mně přišla.

"Stalo se něco?" zeptala jsem se.

"Ne, jenom, já nevím, asi si moc nerozumíme," řekla a upila z láhve vína.

"Až tak?" usmála jsem se.

"Jo," pokrčila rameny.

"To je jedno, bude někdo lepší," řekla jsem.

"Hele, co jsi vůbec dělala ty?" usmála se.

"Tak jsem se procházela," začala jsem.

"Sama?" zeptala se.

"Ne, to je jedno," odpověděla jsem.

"Nech mě hádat," začala.

"Ne, El," usmála jsem se.

"Hnědý vlásky, oči, pěknej úsměv," zamumlala.

"To má hodně lidí," řekla jsem.

"Ale hodně lidí nemá jméno Mitch," odpověděla.

"Vyhrála jsi," usmála jsem se.

"Další vztah na obzoru?" zeptala se.

"Ne," odpověděla jsem.

"Ale proč?" zamumlala.

"Já nevím, prostě nechci," řekla jsem.

"Ale pokud to nějak tak vyplyne samo, neubráníš se tomu," odpověděla.

"Já vím, moc dobře," naznala jsem.

"V sobotu začíná v hale Development Camp, zajdeme pak na zápas?" zeptala se.

"Můžeme, klidně," souhlasila jsem.

"Bude tam i ten novej," zazubila se.

"Fakt? To je super," zamumlala jsem.

"Jo, žejo, chci ho vidět," řekla.

"To ho až tak žereš?" zeptala jsem se.

"Má mexický kořeny, jako já," zazubila se.

"Zajímavé, už si googlila?" zasmála jsem se.

"Ne, moc ne, jen jsem zkoukla elite prospects," odpověděla.

"Plánujeme zítra něco?" řekla jsem.

"Já mám ještě schůzku s tím hokejistou, hm, tady," pokrčila rameny.

"Dáš mu teda ještě šanci?" zeptala jsem se.

"Jo, nakonec asi ano," usmála se.

"Fajn, půjdu zas někam," naznala jsem.

"Dík, Bell," zazubila se.

"No nic, dobrou," usmála jsem se a vydala jsem se do svého pokoje.