lost bro / marner, matthews, nylander

11

Doma jsem se zavřela do pokoje a rozplakala jsem se.

Hrozně moc.

Nešlo to zastavit.

"Co je, zlato?" došla El a pevně mě objala.

Někdy není nad to mít pořádnou kamarádku.

Která je tu, když nejvíc potřebuju.

"Rozešla jsem se s Mitchem," zavzlykala jsem.

"Vy jste spolu teda chodili?" zeptala se zmateně.

"Ne, my spolu vlastně ani nestihli začít chodit, ale prostě, skončilo to," pošeptala jsem.

"Proč jsi to udělala, když jsi z toho teď tak špatná?" nechápala.

"Je to složitý, prostě, musela jsem," odpověděla jsem.

"Nechceš mi to říct? Ulevilo by se ti," řekla.

"Je to komplikované," naznala jsem.

"Udělám nám čaj a sejdeme se v obýváku, no a už žádné slzy," začala a opustila pokoj.

Setřela jsem si zbytek slz z tváře a šla jsem si umýt pleť a propláchnout si oči.

Abych se trochu uklidnila.

"Tak, poslouchám," řekla El a podala mi teplý čaj.

"Nikdy jsem moc nemluvila o své minulosti, já, bylo to pro mě hrozně těžký, ale jelikož je můj brácha Auston Matthews, tak už prostě nemám kam uhnout. Zase nás něco prostě spojilo," začala jsem.

"Počkej, ten Auston?" zeptala se a ukázala na její dres Toronta, který visel vedle dveří.

"Jo, ten kterej se ti líbí, ten Auston, kterej vlastně za Tornto ještě nehrál, ale všichni o něm mluví, jak moc dobrý je a bude," zasmála jsem se.

"Jako fakt?" vykulila oči.

"Hádám, že dál se dneska neposuneme, jestli budeš pořád tahle nevěřícně koukat," řekla jsem.

"Dobrý, já jsem v klidu, hele jen, nedáme radši víno?" zeptala se.

"Klidně si dej, já mám zítra odpoledne práci," začala jsem.

"Ale ráno ne," usmála se a sklenky dotáhla dvě.

"Tak ale jenom trošku," řekla jsem.

"Fajn," naznala a nalila nám.

"No a brácha, i když je mladší, tak prostě, vždycky ode mě všechny hokejisty odháněl, hlavně spoluhráče, jednou se na tréninku s jedním porval, když zjistil, že jsme spolu už týden chodili, bylo to úplně šílený," začala jsem zase mluvit.

"Proto si dala Mitchovi stopku?" zeptala se.

"Jo, přesně tak, chci ho ochránit a nechci mu ublížit, navíc, je lepší to udělat hned, když je to ještě na začátku," řekla jsem.

"A co když si začne s jinou? Nebude tě to štvát?" zamumlala.

"Nebudu se zlobit, když si najde jinou a nebude čekat, než se můj brácha naučí respektovat moje kluky," odpověděla jsem rozhodně.

"Chtěla bych někdy tvůj rozum," řekla.

"Nechtěla, El," zasmála jsem se.

"Ale jo, já vždy dělám ty největší kraviny," začala.

"Někdy je to dobrý," pousmála jsem se.

"Fakt ale jen někdy," řekla.

"Nevím, nedělám to tak, nemůžu soudit," odpověděla jsem.

"Tak dáme ještě sklenku," zazubila se El a dolila nám.