lost bro / marner, matthews, nylander

15

"Od kdy se sázíš o svou ségru?" zeptala jsem se, když jsme skončili před bytovkou jen já, Auston a El.

"Já jsem byl v bowlingu vždycky dobrej, myslel jsem, že je dám jak nic," odpověděl.

"Přitom jsme i my dvě byly lepší jak ty, bože," řekla jsem.

"Co tě to tak žere? Will je fajn, hezkej kluk, k pohledání," zazubil se.

"Austone, jdi radši spát," zamumlala jsem a s El jsme šly domů.

"Nezlob se na něj, začal si Mitch s Willem," špitla El.

"Hele, nebraň ho," řekla jsem.

"Jen ti říkám, jak to bylo," pousmála se, když odemykala dveře od bytu.

"Já vím, promiň," špitla jsem a sedla jsem si na gauč.

"A jak vlastně Will líbá?" zeptala se.

"Ticho," zamumala jsem.

"Co? Jsem zvědavá," zasmála se.

"Jo, dobře no," řekla jsem tiše a sklopila jsem zrak.

"Jo?" usmála se.

"Hele, nech toho," zamumala jsem a lehce jsem zčervenala.

"Neříkej mi, že se ti líbí," špitla.

"Hele, je nejvyšší čas jít spát, El," řekla jsem a zvedla jsem se k odchodu.

"Já to ale myslím vážně," naznala a zastavila mě.

"Ne," usmála jsem se.

"Jen aby," řekla.

"Co ty, nový objev?" zeptala jsem se.

"Zatím ne," pousmála se, "i když, možná budu zítra kolem sedmé potřebovat volný byt," zamumala.

"Co?" vykulila jsem oči.

"Něco mám předběžně domluvené," řekla.

"Fajn, zmizím," naznala jsem.

"Dík, seš kámoš," usmála se.

Velmi rychle jsem proletěla koupelnou a padla jsem do postele.

Vstávačka za pět hodin, nic moc.

Ještě mi pípla zpráva, tak jsem ji z posledních sil otevřela.

Neznáme číslo: Dík za tu pusu, jen tak na ni nezapomenu. Will

Bella: Sázka je sázka, Williame.

Po chvíli jsem usnula, ale brzy mě vzbudil divnej sen.

Zdálo se mi, že si Auston začal s El a já jsem neskutečně dlouho váhala mezi Williamem a Mitchem, až mě to probudilo.

Bylo něco před půl sedmou.

Stejně bych za čtvrt hodiny vstávala, tak jsem se vyhrabala z postele a snažila jsem se probrat ledovou sprchou.

Po snídani a procesu zkrášlení jsem šla do kavárny.

Nic zajímavého se nestalo, jako vždy, lidí tak akorát a já jen pobíhala po place.

Spíš jsem přemýšlela, co budu dělat večer.

Do kina se mi nechtělo, obchody budou mít už zavřený.

Že bych zkusila po dlouhé době nějaký bar?

Možná.

Doma jsem se rozhodla že si zajdu do baru, kde jsme včera byli, určitě tam bude menší koncentrace hokejistů, než jinde.

Upravila jsem se, výrazněji jsem se nalíčila a před sedmou jsem odešla.

Na baru jsem si vzala jeden drink a sedla jsem si do kouta, odkud jsem pozorovala zbytek.

"Můžu?" ozval se vedle mě povědomý hlas.