"Užili jste si to?" zeptal se Willy.
"Jo, bylo fajn se po delší době vidět," odpověděla jsem s úsměvem.
"To jsem rád, každopádně jdeš akorát k večeři, zrovna jsem dodělal maso na salát," řekl a pomohl mi ven z kabátu.
"Dík," usmála jsem se.
"Za nic," naznal a vrátil se do kuchyně, kde už měl nachystané talíře a mísu plnou salátu.
"To jsi uvařil pro celý byt, ne?" zeptala jsem se.
"Ne, no, původně měl přijít Auston s El, ale teď mi neberou telefon," začal.
"To nevadí, uděláme si pěkný večer, jen my dva," špitla jsem a šla jsem k němu.
"Takže sklenku vínka?" zeptal se, když vytáhl z baru jedno červené.
"Jo, víš, že nejsem nikdy proti," odpověděla jsem.
"Tak jo, tak na nás," usmál se, když došel se sklenkama ke stolu.
"Miluju tě, Willy," pošeptala jsem a věnovala jsem mu rychlý polibek na tvář.
"Já tebe, Bello," řekl.
Potom jsme se pustili do jídla, ale za moment nás někdo vyrušil.
"Zase nasávají," zamumlala El, když nás viděla.
"Kam to mám dát?" řekl Auston, který táhl stromek.
"Tady, máme stojan, počkej moment," odpověděl Will a letěl pro něj do jiné místnosti.
Já jsem si upila vína, nalila jsem El a sledovaly jsme spolu ty dva experty, jak se snaží dát stromek do stojanu.
"Není to vtipný?" zamumlala jsem, když jsem koukala na kluky.
"Je, ale buď ráda, že se snaží," odpověděla El.
Mezitím jsem na stůl dala další dva talíře, příbor a prázdnou sklenici na víno pro Austona.
"Hotovo," zamumlal Will a šel se napít vína.
"Vy se běžte najíst, já vytáhnu ozdoby," usmála jsem se a šla jsem do volného pokoje pro světýlka a další věci na stromek.
Ti tři se mezitím najedli a já se snažila stromek obmotat světýlky.
"Pomůžu ti, Bell," došel do obýváku Willy.
"To je dobrý, ty světýlka už tam mám," řekla jsem s úsměvem.
"A povedlo se ti to," pousmál se.
"Spíš můžeš hodit tu hvězdu nahoru," odpověděla jsem.
"Tak jo," řekl a z gauče dal hvězdu nahoru na strom.
"Dík," usmála jsem se a pokračovala jsem ve věšení baněk.
"Páni, hustý, ty už to skoro máš," vykulil Auston oči, když došli s El do obýváku.
"A dobrý?" řekla jsem, když jsem na ně koukla.
"Jo, moc, mám šikovnou ségru," usmál se a objal mě.
"Docela mě to zmohlo, půjdu si lehnout," zamumlala jsem a po rychlé sprše jsem šla do ložnice, kde jsem se chvíli kochala výhledem, jako první den, co jsem byla zde u Willa.
ČTEŠ
lost bro / marner, matthews, nylander
FanfictionNěkdy je prostě potřeba začít znovu. Jinde. Daleko od rodiny.