Služebnice temnoty|Reylo ff|

Kapitola pátá

Jakmile povolil stisk na jeho hrdle, zhroutil se na kolena a rozklašlal se. Promnul si krk a znovu se postavil. Byl připravený, že ho Snoke nenechá za jeho činy vyjít beztrestně. Jeho teorie se potvrdila, jakmile vešel do sálu. Snoke ho začal škrtit a při tom zahrnovat výčitkami, které v tu chvíli nemohl nijak vyvrátit. 

,,Jsi opravdu tak slabý, aby se ti ta holka dostala pod kůži?" vysmíval se Snoke a Hux, který stál opodál, zkroutil rty do posměšného úšklebku. Kylo se však dokázal ovládnout aspoň natolik, aby mohl klidně mluvit a nic nezničit, jak to při svých záchvatech vzteku obvykle dělal.

,,O to tady vůbec nejde," zavrtěl hlavou. ,,Jestli to vypadá, že k ní snad něco cítím, je to jen divadlo. Věřila mi. Doufal jsem, že se mi povede ji natolik zmanipulovat, abych ji svedl na Temnou stranu." S pohledem upřeným do Snokových očí zavrtěl hlavou a zašeptal: ,,Jen divadlo."

Lhal. Ne o všem, drtivá většina byla pravda, ale přesto v tom byly lži. Rey mu rozhodně nebyla lhostejná - ne poté, co jejich mysli byly spojeny vizemi. Svým způsobem ji obdivoval, i když by to nepřiznal. Jediné, co věděl: nebylo to divadlo, ale ani k ní nic hlubokého necítil.

Snoke se naklonil blíž. Ačkoliv stál Kylo dost daleko, přesto mu instinkty velely couvnout. Aspoň o krůček. ,,Ale já nechci být součástí tvé hry, mladý Rene. Tady není jeviště, zde se rozhoduje o válce. A jeden z rozkazů, který by mohl vše ukončit, zněl jasně: zabiješ ji."

Kylo lehce pozvedl hlavu. ,,Mistře, zabil bych jí bez zaváhání. Uvědomil jsem si však, že pokud chceme zničit Skywalkera a s ním i učení rytířů Jedi, bude užitečné jí vyslechnout. Mně dovede vzdorovat, před vámi by ale neobstála."

Hux si odfrkl. ,,Absurdní. Nevytáhl jste z ní ani informace o mapě a chcete z ní dostat to, co ví o Skywalkerovi?"

Kyla stálo dost sebeovládání, aby s Huxem nehodil o stěnu. Jestli někoho doopravdy nenáviděl, byl to tenhle zrzoun s ulízanými vlasy a tak otravnou povahou. Jestli na něm našel nějaký klad, tak jeho kočku Millicent. To chytré stvoření si často našlo cestu i k němu do jeho pokoje, kde se mu na klíně stočilo do klubíčka a tiše předlo. Nevadilo mu to, protože měl alespoň nějaké rozptýlení.

Proto jen prsknul: ,,Chtěl bych vidět tebe, jak vyslýcháš někoho se schopnostmi, které nemáš." Připadalo mu to sice dětinské, ale Huxův naštvaný výraz za to stál. Musel se provokativně ušklíbnout.

Snoke znuděně mávl rukou. ,,Na hádky dětí nejsem zvědavý. Oba dva okamžitě zmizte a ty," ukázal na Kyla, ,,koukej splnit svou povinnost, nebo to udělám sám. A to bych ubohému děvčeti nepřál."

Kylo se poklonil. ,,Ano mistře," odpověděl poslušně. Teď věděl, že není cesty zpět. Doufal, že Snoke obrátí Rey na jejich stranu, aby nemusela zemřít. Někdo tak mocný si nezasloužil zemřít mladý. Selhal.

Dělal jsem, co jsem mohl, přesvědčoval sám sebe, když mířil k cele, do které nechat uvrhnout Rey. Pro případ, že by se probrala a chtěla utéct, ji tentokrát nedal do pout, která by mohla otevřít, ale zabudoval do místnosti zařízení, které rušilo koncentraci a intenzitu její Síly. On, jelikož byl Sith, mohl zařízení obejít. Tohle ale v moci Jeidů nebylo -  nemohla tedy Sílu použít a dostat se ven.

Jakmile sešel do vězeňského bloku, členové gardy se narovnali a napřímili do pozoru. Byli spolehliví, narozdíl od stormtrooperů. Stáli rozmístění po celé chodbě, u dveří cely a dokonce i u výtahů. Odsud by se nikdo nedokázal dostat živý.

Zastavil se před Reyinými dveřmi a velitel gardy se uklonil. ,,Pane," pozdravil neutrálním tónem. ,,Chci hlášení," řekl Kylo a s rukama za zády se doptal: ,,Nějaký pokus o útěk nebo náznak vzpoury?" Velitel zavrtěl hlavou. ,,Ne pane. Je sice už při vědomí, ale celou dobu jen sedí na podlaze a zdá se... Rozrušená."

Kylo se lehce zamračil. Tohle se mu nezdálo jako Reyina normální reakce. Na to ji znal příliš dobře. Něco bylo špatně.

,,Pusťte mě dovnitř," poručil. Gardista se otočil zády k němu, naťukal číselný kód do systému a otevřel dveře.

Kylo věšel a Rey, která seděla na podlaze, v rukou otáčela a prohlížela něco stříbrného, sebou cukla. Dívala se na něj bázlivýma očima a pak zašeptala. ,,Pomůžeš mi?"

Kylo čekal všechno, ale tohle ne. Byli nepřátelé a nezáleželo na vizích ani na pocitech, které mezi nimi byli. Každý stál na jiné straně. Proč ho tedy žádala o pomoc, když věděla, že nemůže?

Než však stačil něco říct nebo se zeptat, co tím myslí, vstala Rey na nohy a se slzami v očích mu ukázala přívěsek stříbrného řetízku, který držela v prstech a na kterém bylo vyryto Rey. Chtěl se zeptat, co s tím chce, ale byla rychlejší.

,,Nevíš, jestli tohle je moje jméno?"