Služebnice temnoty|Reylo ff|

Kapitola jedenáctá

Nedokázal se ani pohnout. Před očima měl stále ten výjev, jak Rey pozvedá ruku, zatíná pěst a drtí x-wing na prach. Tolik nenávisti, kolik v sobě měla... Nikdy nedokázala nic podobného a to měla spoustu důvodů mu ublížit. Ale věřila historce, kterou si nemohla nijak ověřit a směřovala svou nenávist proti těm, za které vždycky bojovala...

Jakmile x-wing explodoval, zhroutila se Rey na kolena a zrychleně dýchala. Aniž by si to uvědomil, jeho nohy se rozešly směrem k ní. Klekl si vedle ní a podíval se jí do tváře. ,,Rey?" Oči měla zavřené, ale když je následně otevřela a podívala se na něj, měla jasně žluté duhovky. Kylo sebou škubl - tohle čekal ze všeho nejmíň.

,,Pomstila jsem se," zašeptala hlasem, který byl moc hluboký na dívku. Jako kdyby skrz ní promlouvala několik osob najednou. Rty měla pootevřené a roztažené do lehkého úsměvu. Začala se naklánět směrem k němu a Kylo se musel na poslední chvíli ovládnout, aby se neodtáhnul. Nechtěl vypadat jako slaboch. Rey před ním byla úplně jiný člověk, než jaký bývala. Nejen kvůli žlutě žhnoucím očím nebo nepřirozenému hlasu, ale kvůli té temnotě, které začala propadat.

,,Výborně, moje schopná mladá učednice," pochválil ji Snoke. Rey se na něj chtěla otočit, ale najednou z ní vyprchala všechna síla, kterou po svém kousku s x-wingem ještě měla. Začala padat dopředu. Kylo byl natolik pohotový, aby ji včas chytil a Rey nespadla na obličej. Jedno zranění hlavy už bohatě stačilo.

Do očí se jí vracela původní barva a vypadala neskutečně vyčerpaně. ,,Jsem unavená," zamumlala potichu a hlava jí klesla na hrudník. Kylo se obrátil na Snoka. ,,Odnesu ji pryč, aby si odpočinula," řekl a Snoke přikývl. ,,Ještě se musí učit, aby se hned nevysílila, ale na poprvé to bylo skvělé."

Kylo si vyhoupl Rey do náruče. Ovinula mu ruce okolo krku a opřela a se hlavou o jeho hrudník. Šel směrem k výtahu, do kterého s Rey v náručí nastoupil. Stačila už usnout. Než se dveře zavřely, chvíli to trvalo a Snoke ještě stačil hlasitě pronést: ,,Cítím, jak tě tvé pocity zrazují. Nenech se tím ovládnout, protože jinak zemřeš. Její rukou."

Výtah se rozjel a Kylo se podíval na klidnou tvář spící Rey. Klidně a pravidelně dýchala a nebylo na ní znát, že by ještě před okamžikem někoho krutě zabila. Začalo se z ní stávat to, co z ní chtěl mít.
Kdysi to tak skutečně chtěl. Teď tím nebyl tak jistý. Nikdy si nedovedl představit, jak to bude vypadat, když se Rey přidá na Temnou stranu.

Zastavil v podlaží, kde měla Rey přidělený pokoj. Doufal, že už bude všechno v klidu, ale jakmile se dveře otevřely, poznal, že se mýlil. Stál tam člověk, kterého chtěl vidět ze všeho nejmíň.

,,Generále Huxi," pozdravil ho neutrálně a Hux vypadal, jako by právě spolkl celý citrón. Hodně kyselý citrón. ,,Rene," odpověděl a nesnažil se ani skrýt, jak nerad ho vidí. Přesunul svůj pohled na spící Rey a nakrčil nos. ,,Opět se něco nezdařilo?" zeptal se výsměšně a Kylo si byl jistý, že kdyby nedržel na rukou Rey a měl je volné, už teď by Hux leštil podlahu svým obličejem.

,,Tomu byste vy nerozuměl," odpověděl Kylo a pak přimhouřil oči. ,,Co tady děláte? Neměl byste velet vojsku útočícímu na povstalce?" Huxův úsměv se změnil v křečovitý škleb. Kylo se začal naklánět blíž k němu, ale nechal toho, když se Rey zavrtěla a pokusila se otočit. Musel se soustředit, aby nespadla na zem. Tu radost nechtěl tomu zrzavému ulízanci dopřát.

,,Čekám na odpověď," vybídl ho Kylo a všiml si, že Hux je nějaký nervózní. ,,Dostal jsem zprávu, že do lodi pronikli povstalci," vyhrkl rychle a pak se protáhl kolem Kyla do výtahu. ,,Navíc je moje věc, co jsem tu dělal. A vám to může být jedno." Dveře výtahu se zavřely a Hux mu zmizel z dohledu.

,,Idiot," ulevil si Kylo a otevřel dveře Reyina pokoje. Opatrně ji položil na postel a přikryl ji dekou. Rey byla zvyklá na horké podnebí a i když se snažila všelijak to maskovat, poznal na ní, že je jí na lodi zima.

Věděl, že by měl odejít. Ale nemohl. Ještě ne. Posadil se k Rey na postel a zadíval se na její obličej. Už dávno mu nebyla lhostejná. Naopak, i když si to nechtěl přiznat, záleželo mu na ní. Možná víc, než bylo zdrávo a normální.

Cítím, jak tě tvé pocity zrazují. Nenech se tím ovládnout, protože jinak zemřeš. Její rukou.

Snoke musel vycítit, že Kylo pochybuje o svém rozhodnutí převést ji na Temnou stranu. Bojoval sám se sebou. Takhle to už od chvíle, co poznal, že je Rey citlivá na Sílu, chtěl a snažil se ji přesvědčit. Jenže nepočítal s tím, jak moc jí to změní. Neměl by mu vadit pohled na to, jak zabíjí povstalce a stává se Sithem. Jenže mu to vadilo.

Odhrnul jí z čela pramínek vlasů, který se jí uvolnil. Věděl, že by ji dokázal zabít. Stejně jako jeho matka však věřil, že je naděje. Naděje, že Rey bude žít a přidá se k němu. On selhal a nedokázal ji učit. Jeho pocity ho skutečně zrazovaly. Zemřeš. Její rukou...

Vstal a odtrhl pohled od Reyiny tváře. Rozhodl se, že si jí nebude všímat a kromě tréninků ji bude ignorovat. Chtěl ochránit jak sebe, tak ji. Bál se, aby neudělal něco, co by ji mohlo ohrozit a stát život. Nechá ji stát se sithskou učednicí.