Hold My Hand [p.jm x m.yg] ✔︎

18 - ,, 𝒀𝒐𝒖 𝒍𝒊𝒌𝒆𝒅 𝒊𝒕."

Úterý. Dneska jsme měli jenom šest hodin, jelikož mají prý dovézt nové skříně do naší třídy a později to prostě nešlo. Jiný učitel pak neměl čas, takže tak. Nevím, kde ty jejich výmluvy berou. Mozek nemaj. Nebo možná jo, když učí. Co se týče mě a Jimina? V pohodě. Nic zajímavýho se nestalo. Takový ten typický tajný vztah mezi lidmi. Seonghwa dnes nebyl ve škole, opět v pohodě.

,, Začíná mě to štvát."Zavrčel jsem potichu a hypnotizoval hodiny na stěně. Ještě pět minut a můžem jít domů, sakra. Spíše jen někteří. Jimin mi chce prý ukázat jeden kopec, kde je nádherný výhled na Seoul. Hm, záživný. Jak je však u mě známo, já vždycky mám čas, a tak jsem to přijal. Neměl bych nic jiného na práci.

,, Co?"Zeptal se Jimin a podíval se mým směrem.,, Bývají i horší věci."To má pravdu, jenže já jsem dosti netrpělivý. To o mně neví, co?

,, Jakože třeba to, jak jsi dnes dostal pětku ze zkoušení a trojku z češtiny?"Uchechtl jsem se.,,Měl jsi dost času na učení."Vlastně neměl, ale mohl se učit u mě. Taky že to zkoušel, ale...

,, Včera jsi mi řekl, ať toho nechám."Upřesnil a posunul si brýle blíže k očím. Jungkook ho prý dnes donutil si vzít brýle, je prý s nimi vypadá velmi roztomile. No, nemýlil se.

,, Měl sis se mnou hrát."Uchechtl jsem se a položil svou ruku na jeho stehno, načež se na mě vražedně podíval.,, No co?"Zmáčkl jsem mu stehno, odpovědí mi bylo zkousnutí rtů. Já vím, jak on to má rád.

,, Yoongi, nech toho."Zašeptal, ale já ruku posunul výš.,, Přestaň."On si myslí, že skončím s něčím, co mě baví? Pfff.

,, Seš nervózní, ne?"Dělal jsem jakože nic a přejel po jeho vnitřní straně stehna. V tu chvíli mi něco ostrého přistálo na ruce.,, Au."Odtáhl jsem ruku. On mě píchl tužkou? Co si dělá srandu?

,, Nemáš otravovat."Odvětil.

,, Líbilo se ti to."Zamračil jsem se a on zakroutil hlavou.,, Ale jo. Jimine, poznám to."

,, Ne."

,, Jimine, ty-"

,, Ale notak!"Ozvalo se celou třídou a všichni upřeli pohled na učitelku.,, Yoongi, Jimine, vy myslíte, že jsem slepá? Už deset minut vás tady pozoruju a nestačím se divit. Natož dívat. Je to čím dál víc horší."Co tím sakra myslí?

,, Ty seš fakt idiot."Prskl Jimin a já se zamračil. Včera mi taky řekl, že jsem idiot, ale opravil se, že to je a vždycky bude ze srandy. Snažím se toho držet.

,, Jimine!"Vykřikla učitelka.,, Když s někým mluvíš, je slušný se mu koukat do očí."Díky bohu, zvoní.,, Pojďte se mnou do kabinetu vy dva."

Rychle jsme si sbalili věci a rozešli se za učitelkou. Co zase nám chce? Byl to jsem blbý dotyk spolužáka, ona se snad nedotýká svého manžela? Tak to by mě zajímalo, jak se dokázali vzít. Ona prostě nemůže ustát, když se někdo dotýká toho druhého, ještě hůř kluk kluka. Vždycky měla něco proti mému životu a hlavně chování, to vlastně i ředitelka, ale tu každý slyšel sám a já o tom nechci mluvit. Taky se jí můžu posmívat, že jí umřelo dítě na hlad. Ano, prosím pěkně.

V kabinetu jsme zůstali stát, učitelka si sedla. Tak to bude na dlouho, že si sedá.

,, Co s vámi v poslední době je?"Zeptala se.,,Flirtujete spolu, nebo co?"Jakoby jsme ji mohli odpovědět i na největší tajemství našeho života. Myslí si, že je to tak lehké?

,, Na tohle bychom museli proč odpovídat?"Utrhl se na ní Jimin a já ho nenápadně bouchl do zad. Popravdě bych to moc nedělal, když se ještě pořád o něj starají rodiče. Jakože nebydlí s nimi, ale prý jim na něm záleží, takže dostávají všechny informace. Já tohle naštěstí nemusím řešit.

,, Seš drzý, jako Yoongi."Zamračila se a z jednoho šuplíku vytáhla nějaké papíry. Podala je Jiminovi.,, Tohle mám ze školy, než jsi přestoupil sem. Učitelé tě chválili za to, jaký jsi vzorný."Podíval jsem se na papír, kde se vyskytovalo nespočet jedniček, sem tam nějaká dvojka. On byl jak Hoseok.,, A teď se koukám na známky teď a co tam nevidím? Dva, jedna, dva, tři, čtyři, tři, pět, dva, tři. Co to je, Jimine?"

,, Mohla byste přestat?"Vložil jsem se do toho já a zatnul pěsti. Tohle je vážně mučení. Nic neobvyklého.

,, Ty mlč."Odvětila a vstala.,, Jsem si více než jistá, že to je kvůli tobě. Kazíš ho, Yoongi."

,, Yoongi mě nekazí."Odsekl Jimin a hodil na stůl ony papíry.,, Jestli je to všechno, pak očekávám, že můžem jít domů."Jimin se zdál být podrážděný, to u něj neznám. Tohle k němu nesedí tak, jako jeho roztomilost.

,, No, je to všechno."Povzdechla si učitelka a ukázala na dveře.,, Tak běžte."To bylo rychlejší, než jsem čekal, popravdě. Když mě vyslýchaj, není to nic na deset minut. Ze mě skoro vůbec nic nedostanou, a tak se doteď neví, kdo nechal před školou, přímo před vchodem, asi deset cigaret. Byl jsem to já, přiznávám se, ale oni to neví doteď, ačkoliv to bylo před dvěma roky.

Vyšli jsme z kabinetu a mířili si to ke skříňkám. Mezi námi panovalo trapné ticho, což mě lehce naštvalo. Poprvé si přeju, aby mluvil.

,, Jak to děláš?"Zeptal jsem se a on se na mě nechápavě podíval.,, To, že nám učitelka dovolila odejít hned po pěti minutách. To, že ti Jungkook najednou odpustil. To, že jsi mě přesvědčil, že ti můžu věřit. Proč ti všechno vychází?"Jakoby mohl mít úplně všechno, o co si jenom řekne. Vím, že si přál, aby mu Jungkook odpustil a to se stalo. Jak? Jak to udělal?

,, Jsem okouzlující, víš?"Usmál se. To jsi.,,Dělám si srandu. Prostě mi to nějak vychází, já sám nevím."To je úžasná odpověď.

Otevřel jsem skříňku a obul si boty. Poté jsem jí zavřel a opřel se o ní. Jimin musel ještě mikinu, tak co mám dělat?

,, Ty jsi ještě tady?"Uchechtl se a zavřel si skříňku, načež jsem si odfrkl.

,, Čekal jsem na tebe."Odpověděl jsem a vyšel ven ze školy.,, Ale jo, příště se na tebe vykašlu."Nemám s tím žádný problém.

,, Ne, ne, ne."Zasmál se a objal mě kolem ramen.,, Takhle to je lepší."Vzdálil se ode mě a podíval se přes cestu, kde byl Jungkook. No jo.,,Tak já už půjdu. Zítra, Yoongi."

První dva kroky přes cestu byl zády k Jungkookovi a poté se otočil. Vždyť se ani nepodíval! A tohle je sakra dlouhá silnice!

,, Jimine!"Vykřikl jsem, načež se znovu na mne ohlídl.

Bylo však pozdě.

_______________________________________
-ᴋɪᴋɪ

1082slov❤️