Hold My Hand [p.jm x m.yg] ✔︎

44 - ,, 𝒀𝒆𝒂𝒉, 𝑰 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒚𝒐𝒖."

Zpozorněl jsem a zůstal stát. Slyšel jsem hlasy Seonghwy. Nadával na někoho. Co když to je Jungkook? Co když to je Hoseok?! Bože, kdyby to byl Hoseok, jak by se asi tvářil Jimin? Tak to ne.

Rozeběhl jsem se a za rohem spatřil hlouček okolo nějakého kluka. Hoseok to nebyl. Tenhle kluk měl hnědé vlasy, kdežto Hoseok má rudé. Ale až po chvilce mi došlo kdo to je.

,, Hej!"Vykřikl jsem a všichni se na mě otočili.,,Nechte ho bejt, sakra."Proč ho mlátí? Jungkook jim něco udělal?

,, Ale!"Usmál se Seonghwa.,, Yoongi si přišel pro svou princeznu? Nemáte náhodou jeden z vás Jimina? Nebo ten vás už taky omrzel?"

,, Lákavě už drž hubu!"Zamračil jsem se a zatnul pěsti.,, Nevím vůbec o čem to mluvíš."Tss, jak jsem to lhal.

,, Hoseok nám všechno řekl."Ušklíbl se a pokrčil rameny.

Jen jsem se k němu znovu rozeběhl a dal mu pěstí.,, Vypadni, nebo to dopadne hůř!"Prskl jsem mu do obličeje.,, Ty si myslíš, že se neumím prát, ačkoliv teď mám v hlavě jednu osobu? Hm? Zamysli se nad tím!"

Kopl jsem ho do břicha a žduchl tak, že se vyvalil na silnici. Vstal a s pouhým odfrknutím odešel i s jeho dalšíma idiotama. Když jsem se podíval na Jungkooka, zhrozil jsem se. Nikdy jsem ho takhle neviděl. Ano, měl pár škrábanců na tváři a z nosu mu tekla krev, ale nepamatuju si na dobu, kdy se vůbec s jeho kamarády popral. Jestli se tomu tak vůbec dá říkat. S Hoseokem však ještě promluvím.

,, Vstávej."Přikázal jsem a pomohl mu na nohy. Tak nic.,, Utřeš si tu krev, upravíš vlasy a jdem za Jiminem."Kdy jsem se takhle rozhodl? Právě teď, popravdě. Sám se divím.

,, Já tam nemůžu."Vyhrkl a chytl mě za mikinu.,,Jimin mě nechce vidět."V tomhle měl sice velkou pravdu. Ale nechci, aby jeden z nich zůstal odděleně. Vždyť jsem celou dobu Jiminovi jenom pomáhal s Jungkookem. Neměl jsem se do něj nikdy zamilovat.

,, Hele, vyřeší se to."Povzdechl jsem si.,, V klidu si promluvíme a bude to v pohodě."Nejistě přikývl a my se vydali na cestu, přičemž si třel krev z obličeje. Nechápu to. Proč ho zmlátili za to, že má také takové problémy jako my? Musí mít pochopení.

,, Děkuju, Hyung."Prohlásil a podíval se na mě.

,, Za co?"Uchechtl jsem se a odvrátil pohled.,,Nic jsem pro tebe neudělal."Dejme tomu, že ne. Nechtěl jsem mu povodně pomáhat, jenže on mi připomněl to všechno, co jsme prožili.

,, Náhodou ano."Lehce se usmál.,, Pomáháš mi."V čem? Kvůli čemu? On si za všechno může sám. Kdyby mluvil pravdu, nebyli bychom teď na sebe takoví.

,, Jungkooku."Oslovil jsem ho a stoupl si těsně před něj.,, Já ti nepomáhám. Kdysi mi jenom někdo řekl, abych se řídil srdcem."Raději jsem Jimina nezmiňoval. Nemyslím si, že by byl rád.

Chytl mě za ramena a přitáhl do polibku. Zapojil jsem se a obmotal si ruce kolem jeho pasu, čímž se na mě více namáčkl. Vím, že je tohle nesprávné. Nejsem blbec. Teda vlastně jsem, protože tímhle čím dál více ubližuju Jiminovi. Teď ještě když přitáhnu Jungkooka do nemocnice za ním. Budeme tam dva, kdo mu dokázal zlomit srdce, takzvaně.

Odtáhl jsem se a podíval se mu do očí.,,Tohle musí přestat."Řekl jsem a on si jenom povzdechl.,, Ty víš moc dobře, že tímhle Jiminovi jenom ubližujeme. A ty si taky ubližuješ. Tak přestaňme být takoví."Nemohl jsem prostě tohle dál dělat. Vždyť to ani nikam nevedlo.

,, Ehm... Bude to znít divně, ale mně se to líbí."Upřesnil.,, Yoongi, je to jako když jsme byli pár. Chtěl jsi to vždycky takhle."Co mi tím naznačuje vůbec? Chce se mnou zase být? Na to může zapomenout. Už s ním nic mít nechci.