Hold My Hand [p.jm x m.yg] ✔︎

32 - ,, 𝑴𝒆, 𝒚𝒐𝒖 𝒂𝒏𝒅 𝒃𝒆𝒅 𝒕𝒐𝒏𝒊𝒈𝒉𝒕?"

,, Ale niiic."Usmál se Jimin a protočil oči.,,Jsme jenom kamarádi s výhodami, no ne?"To se ptá mě?

,, Jo, jo."Odpověděl jsem a přikývl. Jen přivřel oči, čímž mě donutil si shrnout roušku a políbit ho na tvář.,, Stačí ti to, skrčku?"Líbilo se mi mu takhle říkat, cítím se tak vyšší, ačkoliv nejsem. Pořád jsem starší.

Přikývl a my překračovali v chůzi.

𝑶𝑵𝑬 𝑯𝑶𝑼𝑹 𝑳𝑨𝑻𝑬𝑹
,, Hoseoku, musíš takhle."Uchechtl jsem se a znovu dribloval ke koši, načež jsem vyhodil. O můj, zase jsem se trefil. No jak je tohle možné?

,, Jo, chápu."Protočil oči a pokoušel se dál.,,Ale popravdě nevím, jak držet ten míč, když házím."

,, Tak koukej."Vzal jsem míč a hodil ho po něm. Začal jsem mu to vysvětlovat, přičemž jsem se musel několikrát dotknout jeho ruk. Když on to pořád nechápal.,, Chápeš?"

,, Uhm, díky."Usmál se a hodil míč přesně do koše.

,, No vidíš."Usmál jsem se a cítil, že mě někdo na sebe natiskl zezadu.,, Jimine? Co děláš?"

,, Objímám tě."Uchechtl se a položil si hlavu na mé rameno.,, Chceš snad víc?"Dovoluje si. Flirtuje se mnou, ačkoliv má přítele.

,, Ne, díky."Odpověděl jsem a otočil se na něj.,,Ty si však koleduješ."

Jen se usmál a za ruce si mě přitáhl tak, že jsme si mohli opřít o sebe čela. Chytl jsem ho za boky a něžně políbil. V tu chvíli se ozvalo cvaknutí foťáku. Hongjoong? Seonghwa? Hoseok?!

,, Hyung! Proč nás fotíš?"Zasmál se Jimin a odtáhl se ode mě. Hoseoku, vidíš co to způsobilo?

,, Na památku."Vyplázl na něj Hoseok jazyk a schoval mobil.,, Jste spolu roztomilí, vážně. Klapalo by vám to, ale ani jeden na to nemáte koule."Odkdy?

,, Já že na to nemám koule?"Vyhrkl jsem a otočil se na Jimina.,, Jimine, vezmeš si mě?"

On jen s úsměvem protočil oči, políbil mě a odešel za Hoseokem. Za pokus dokázat, že mám koule, to stálo, ne? Asi. Udělal jsem poker face a rozešel se za nimi.

,, Půjdeme ještě někam?"Zeptal se Jimin a podíval se na mě.,, Prosím."

,, Jsem nic neřekl, si můžem jít kam se nám zachce."Uchechtl jsem se.,, Kam by jste chtěli?"Jakobych já byl ten, který je tady provází.

,, Já nevím jak vy, ale někam si třeba odpočinout."Navrhl Hoseok.,, Tam na ten kopec, je to jen pár kroků a stejně vidíte skoro půlku Seoulu."To zní dobře. I když se mi úplně nechtělo lézt nahoru do kopce.

,, Um... Nevím, jestli se mi chce do kopce."Protáhl jsem a založil si ruce na prsou, načež se na mě Jimin zamračil.,, Ano, samozřejmě, půjdeme na ten kopec, vůbec není vysoký, bude trvat jen pár minut, než se tam dostaneme, ano."Bože, tohle mě nebaví.

,, Páni."Vydechl Hoseok.,, Dokážeš si rozmyslet věci, i když se na tebe Jimin jenom podívá. To něco znamená."

,, Hoseoku!"Vykřikl Jimin a kopl ho do zadku, načež jsem se vítězně usmál.,, On to myslel ironicky. Že jo?"Jen jsem pokrčil rameny, vzal míč a rozešel se směrem k tomu kopci. Tak tohle bude hrozný.

Všichni tři jsme začali šplhat nahoru, doslova jako mrtvoly. Teda spíš já. Nikdy jsem na žádný výšlap nechtěl, protože jsem věděl, že bych to nedal. A teď mě tady přinutili chodit do kopce. Úžasný! Asi v půlce onoho kopce jsem se svalil do trávy a vydechl.

,, Tys asi nechodil často na výšlapy, co?"Uchechtl se Jimin a já zakroutil hlavou. Tož musím to přiznat.

,, Prosimtě, ten neušel ani deset kroků a byl na zemi."Zasmál se Hoseok.,, Věř mi. Učitelky si vždy stěžovaly, a tak na výšlapy přestal chodit."Asi ho zabiju. Určitě ho zabiju.

,, Hoseoku, ty chceš zemřít?"Vyhrkl jsem a vak s míčem odložil.,, Myslím, že tady můžeme skončit, no ne?"

,, Ještě kousek, Giiii."Protáhl Jimin, ale já zůstal ležet.,, Běž, dohoníme tě."Co má sakra v plánu?

Zavřel jsem oči. By mě zajímalo jak mě chce dotáhnout až nahoru. Asi nijak, co? Chvíli jsem slyšel jeho kroky, když vtom se jeho rty ocitly na mém krku. O co se sakra pokouší?! Cítil jsem, že si na mě sedl obkročmo, což mě dosti vzrušovalo. Nedal jsem to však na sobě znát.

,, Prosimtě, může nás někdo vidět."Prohlásil jsem a malinko mu zatlačil do hrudníku. Ačkoliv pochybuju, že nás někdo mohl vidět z takové dálky, ale to je jedno. Stát se může cokoliv.

,, Moc daleko na to, aby nás někdo viděl."Usmál se a podíval se mi do očí.

,, Uh, nenávidím tě, Park Jimine."Uchechtl jsem se a povalil ho pod sebe. Ovšem jsem to nemyslel vážně. Tak strašně ho mám rád, že bych se pro něj i rozkrájel.

,, Ne, máš mě rád."Odpověděl a prstem se dotkl mých rtů.,, Ostatně když ses mě před malou chvílí zeptal, jestli si tě vezmu."Um... Na tom něco bude, hold.

,, Řekl bys ano?"

,, Idiote!"Zasmál se a bouchl mě do hrudi.,,Ummm... A co mám udělat, abych tě dostal nahoru?"To je dobrá otázka.

,, Já, ty a postel dneska večer?"Ušklíbl jsem se a on zčervenal.,, Jiminie~"

,, Tak fajn."Protočil oči.,, Ale až se zvednu budeš už nahoře, nebo nic nebude."Doufal jsem, že to nemyslí vážně. Já to taky nemyslel vážně.

Zvedl jsem se a začal znovu šlapat nahoru. Tentokrát rychleji, zatímco on se za mnou smál. Baví mě ho takhle rozesmívat. Má tak roztomilý smích, je celý k zakousnutí. Ani se nedivím, proč jsem ho nezastavil, když... A hele! Už jsem nahoře!

,, To vám to trvalo."Nadzvedl obočí Hoseok a posadil se na zem. Bože, on má připomínky.

,, Takže platí to, Jimine?!"Křikl jsem a ohlídl se za sebe. On byl přímo vedle mě.

,, Platí co?"Vyhrkl Hoseok.

,, Možná."Odpověděl Jimin a založil si ruce na prsou.

,, Vy to spolu chcete dělat?"Zeptal se Hoseok a vstal. Jak ho to tak náhle napadlo? Proč zrovna tohle? Čte nám myšlenky?

,, To jsme neřekli."Usmál se Jimin a já se na něj podíval.,, Řekl jsi: já, ty a postel, takže jak to mám chápat? Takhle nikoho nedotáhneš do postele."Měl pravdu. Ale i tak jsem zůstal s pusou otevřenou dokořán.

,, Jak..."Vydechl jsem.,, Začínám tě nenávidět za to, jak mi tohle ničíš."

,, Notak!"Zasmál se.,, Jednou ti to už stačilo."

,, To jsem byl ožralej."Bránil jsem se. Co on neřekne? Je to taková drbna.

,, Yoongi a Jimin se mi přímo přiznávají před očima, že spolu spali? Počkejte, jdu pro popcorn!"Usmál se Hoseok a vstal. To si děláš srandu?!

,, Nikam nejdeš!"Přerušil ho Jimin.

,, Tak se nehádejte."Odfrkl si a Jimin se rozešel za ním, přičemž jsem ho plácl po prdeli. No samozřejmě jsem si vysloužil od něj zamračený výraz.,, Mezitím, co jste byli dole, jsem něco vymyslel. Bez ohledu na to, co to je, musíte vykřiknout co milujete. Nemusí to být věc, může to být zvíře i osoba."Tohle udělal schválně? Myslí si, že bych vykřikl, že miluju Jimina? Pffff...

,, Hm, fajn, ale ty první."Ušklíbl se Jimin a Hoseok vstal. By mě zajímalo.

_______________________________________
안녕! 😉
Jak už jsem říkala; Všechno mám předepsané dopředu a některé kapitoly byly spojené, takže se nedivte, proč to utnu tak blbě 😅 Nechci, aby to bylo příliš dlouhé, příliš krátké či mě to prostě nevychází ಠ﹏ಠ

-ᴋɪᴋɪ

1186slov❤️