Entities - Vkook/Taekook [ j.jk x k.th ]

11. Kapitola

„Konečně bude jaro, že?" zasmál se Jimin a schoval si ruce do kapes. Jeho přátelé přikývli a zhoupli se na houpačkách.

„Maturita se blíží," podotkl Hoseok a Jungkook pokrčil rameny.

„Hlavně ať se blíží moje narozeniny... hned vypadnu," zašeptal a sklopil hlavu k zemi. V ruce držel dopis. Přišel mu před pár dny a byl překvapený, od koho byl. Chlapec si všiml, jak jeho kamarádi na něj civí, protože jim slíbil, že jim prozradí, co je v dopise. „Můj táta než zemřel, tak měl byt na druhém konci Seoulu. Přepsal ho na mě ihned, co zjistil, že je nemocný. Nechal mi na spořícím účtě hodně peněz na vysokou, takže bych to mohl nějak zvládnout."

Jimin zahvízdal a vyměnil se s Hoseokem. „Páni... máš to pěkně promyšlené. Co RJ a ostatní?"

„Nevím," povzdechl si a kopl do kamínku. Zvedl se z houpačky a vyšel ven ze hřiště. Jeho kamarádi ho ihned následovali a šli mu po boku. „Nevím, jak bych je..."

Jungkook se zarazil. Nevěděl, jak to říct, aby to nevyznělo špatně, ale... no, stejně to bude znít špatně.

„Ukradl," zasmál se Hoseok a poplácal mladšího po zádech. „Pořád nechápu, proč je tak moc bráníš. Jednou je stejně tvoje matka prodá... určitě je prodá do té doby, než se odstěhuješ."

„Nemůže, protože-" 

Mladíkovi se zatajil dech. Ztuhl na místě, oči propalovaly jedno jediné místo a srdce se mu zrychlilo. Viděl ho... toho kluka. Byl za stromem, opíral se o něj a zhluboka dýchal, mezitímco se objímal, protože mu byla zima... očividně.

„Poč- uh... počkejte tady," vydechl a rozešel se ke stromu. Opatrně se postavil na opačnou stranu stromu a nenápadně se k němu přiblížil. 

Chlapec si ho ale všiml a chtěl utéct, ale Jungkook ho chytil za zápěstí. „Ne! Počkej, prosím!" vyhrkl naléhavě. 

Mladík mu vytrhl ruku ze sevření a udělal krok zpátky. Jenže mladší si rychle sundal bundu a podal mu ji, ačkoli cítil, jak ho mráz objímá. 

„Vezmi si ji," zašeptal a zatřásl s bundou, „prosím."

Neznámý si ji nejistě vzal, sklopil hlavu a po pár vteřinách civění na ni, si ji oblékl. Ihned se zhluboka nadechl, zavřel oči a tiše si oddechl. Podíval se na Jungkooka a ten se na něj usmál. 

„Děkuju," zašeptal a zachumlal se. 

„Jungkooku, my už... půjdeme domů," zavolal na něj Hoseok a Jimin přikývl. Mávl na něj a rozešel se směrem domů. 

„Um, kde bydlíš?" zeptal se neznámého a ten si skousl ret. Zavřel oči a snažil se, aby se tu nesložil, jelikož mu nebylo nejlépe... „Nechci to vědět, abych věděl, kde bydlíš, ale chci to vědět, abych tě mohl doprovodit."

„Já, ne- uh..."

„Cože? Jsi v pořádku?" vyhrkl, když viděl, že se chlapec motá. Rychle ho chytil kolem pasu a musel se sklonit, když na své ruce cítil velký tlak. 

Zkolaboval...

„Aish, kurňa," vzdychl Jungkook a porozhlédl se. Byla tma, zima a on nevěděl, co teď. „Co s tebou..."

„Dítě, myslíš, že je to dobrý nápad?" zamumlal Jin, když viděl, jak Jungkook pokládá neznámého chlapce na svou postel a převléká ho. 

„Nevím, ne? Asi ne... ale nemohl jsem ho tam nechat."

Jin se musel ušklíbnout, když moc dobře věděl, kdo to je. A možná i proto, že se na něj Jungkook dívá jako na obrázek a opravdu jemně mu přejíždí po líčku. 

„Je tak... studený," zašeptal smutně a odhrnul mu vlasy z čela. Odkašlal si, když koutkem oka zahlédl, jak se na něj stvoření dívá. „No co... jen se o něj starám."

„A koukáš na něj jako na obrázek. Jasný," zasmál se a opřel se o hranu šuplíku. „Víš, je opravdu pohledný, hm?"

„To... je," odpověděl mu a zamračil se na stvoření. „Nemůžu snad říct, že je hezký? Já jsem taky hezký a ty," ukázal na něj a ušklíbl se, „ty taky."

Ihned do Jina začal šťouchat prstem, jelikož věděl, že ho to lechtá. Nakonec ho ale kousl, tak se mladík raději odtáhl a začal hledat něco, co by neznámému chlapci mohl půjčit. 

„Děláš si srandu? Tak jsi úplně blbej?" vyjekl Jin, když se neznámý probudil. „Nemohls to ovládnout?! Víš, jaké nebezpečí teď všem hrozí?"

„Nemůžu za to!" křikl na něj a ihned si zakryl ústa. Jungkook se totiž sprchoval a mohl je náhodou uslyšet. „Ne-nešlo to ovládnout!"

Stvoření si promnulo hlavu a přikývlo. „Fajn. Musíš odejít. Řeknu Jungkookovi, že jsem z okna viděl Tatu a ty chytráku... se necháš od něj chytit."

„Budu... na svobodě?" zašeptal. 

„Ne, ty imbecile! Budeš na bitevním poli, kde každou vteřinou chcípneš," prskl na něj a vylezl ze šuplíku. Zvedl k němu ruku a povzdechl si. „Hele... buď budeš tady a v bezpečí, anebo si prostě odejdi ven a nech se chytit nějakým hajzlem. Je to na tobě, ale musíš odejít, než se proměníš zpátky, protože to bude jinak-"

„Jsi vzhůru? Dobře," ozval se Jungkook ve dveřích. „Dej mi chvilku, vezmu si něco na sebe a podám ti to, co jsem ti připravil..."

A tentokrát šlo na chlapci doopravdy vidět, že se červená, protože Jungkook přišel do pokoje naprosto nahý s ručníkem na hlavě. 

----

kekeke, Jungkookie se nestydí nu... přeci jen! JSOU TO OBA  K L U C I, ŽE

Přeji dobrou noc a sladké sny!

Já měla divný sen, ve kterém jsem měla někoho z 13 reasons why, Harryho Pottera, BTS a nakonec perlička... vypadalo to jako Minecraft. Jenže jsem tam měla vzduchovku a sestřelovala jsem nějaké hajzlíky c:

přísahám, že nic nehulím c::

No, nakonec ještě přeji i dobré ráno! <3 

Doufám, že kdyby tu něco nebylo k pochopení / překlep nebo cokoliv takového, ozvete se s otázkou / připomínkou! ^^ 

btw. taky milujete vůni lesních plodů a takových kravinek na sprchovým gelu/šamponu? O můj bože, já prostě mám sprchový gel lesní plody a šampon to samé... miluji tu vůni

m i l u j i  t o 

Ale vás všechny víc >< <3

POSÍLÁM LÁSKU! <3