Entities - Vkook/Taekook [ j.jk x k.th ]

15. Kapitola

„Nechci tě dál otravovat, opravdu se omlouvám, ale musím jít. Taehyung," přečetl vzkaz a položil papír na stůl. Zklamaně si povzdechl a podíval se na Tatu. „Alespoň jsem našel tebe..."

Ten se na něj podíval a lehce se usmál. Mladík mu samozřejmě úsměv opětoval.

„No, co teď?" zeptalo se stvoření za ním a podívalo se na hodiny. „Je už celkem pozdě, nemyslíš?"

„Hmm, možná," přikývl Jungkook a sklopil hlavu k učebnici, „ale měl bych se ještě chvíli učit."

Jin k němu přišel a zavřel mu knihu. Zakroutil jemně hlavou a ukázal na postel. „Běž spát. Bude se ti líp myslet odpočatý."

Nakonec chlapec souhlasil a šel si k posteli. U té se zastavil a povzdechl si. 

Byla to jenom chvilka, ale i tak nechápal, jak chlapec mohl odejít... jak Taehyung prostě mohl odejít. 

Ano, moc se neznali, ale i za těch pět dní se poznali hodně, povídali si celé dny a usínali spolu. Ty dny ubíhaly opravdu rychle a ani jednomu z nich to nevadilo, protože byli rádi za přítomnost toho druhého. 

„Nějak ses fixoval," podotklo stvoření. To mu už uklízelo postel, aby si tam mohl chlapec lehnout.

„Nefixoval jsem se," zamračil se a lehl si, „jen mi přišel fajn. Jako bychom se znali celý život."

Stvoření jen chápavě přikývlo a přikrylo Jungkooka až pod bradu. Potom si vlezl pod deku, vylezl mu na hruď a vykoukl zpod deky. „Hmm... třeba ho ještě uvidíš."

„Myslíš, že ne?" vyhrkl mladík a stvoření zakroutilo hlavou.

„Jen říkám, že ten... ten vzkaz zněl tak trošku, jako by se loučil úplně," zašeptal a položil si hlavu na jeho hruď. Ihned uslyšel, jak rychle chlapci bije srdce. 

Jin věděl, že se Taehyung už jen tak nevrátí. Ta bolest je nesnesitelná, a proto měl tušení, že to Tata nebude trpět jen kvůli jedné noci s Jungkookem. 

„To je škoda... byl super," zamumlal a skousl si ret. Podíval se na klec, kde už opatrně usínal i Tata a odkašlal si. Vstal a došel k němu. „Chceš spát taky venku? Vím, že asi klec není nejpohodlnější."

Srdcovité stvoření se na něj podívalo a ospale si zívlo. Pomalu přikývlo a usmálo se.

„Tak pojď," usmál se Jungkook a vzal si ho do rukou. Přesunul se s ním do postele, kam zalehl a nechal obě stvoření, aby si lehla, jak chtějí. 

„Víš co... spi u něj tak, aby tě mohl objímat," rozhodl Jin a lehl si mladíkovi k nohám. Tata kdyby mohl, tak by zčervenal, protože si ho chlape přitáhl do objetí. 

Bylo to zvláštní. Jako Taehyung by se mu takhle do náruče nehrnul. I když... vše je možné.

„Dobrou," zamrmlal ospale. 

„Vím, že tohle bude znít divně ale," Jin se odmlčel a podíval se na Tatu, „měl by ses s ním o příštím novu setkat. Říct mu, že už sis našel byt na druhé straně státu a prostě..."

Stvoření přikývlo a povzdechlo si. Oči mu zabloudily na chlapce. Zavřené oči, malinko našpulené rty a klidný výraz. 

„Já vím, že bych ho měl seznámit s tím, že už ho neuvidí, ale... pro jednou chci být sobecký a neříkat mu to."

Jin se zarazil a chtěl něco říct, ale Jungkook ho nenechal.

„Slyším nějaké divné bláboly a to, že tomu nerozumím, je děsivý... povídejte si v tom svém jazyce tiše," uchechtl se a stiskl Tatu pevněji. Ten překvapeně vydechl, jak silně ho objal a zavřel oči.

„Je to hustý, že?" zasmál se Jin. „Jak má silné ruce... když tě obejme, cítíš se naprosto-"

„-v bezpečí," dořekl za něj a usmál se. „Jo... máš celkem pravdu."

„A mám taky pravdu v tom, že bys ho měl prostě upozornit. Anebo mu napiš nějaký vzkaz a já řeknu, že sem Taehyung zašel s dalším vzkazem, kde by mu to vysvětlil."

Tata se podíval na spícího chlapce a natáhl k jeho tváři ruku. Sáhl mu na líčko a mělce vydechl. „Já nevím... on je prostě... a já-"

„Oh, tady má někdo zálusk?" 

„Drž hubu, nemám. Nemůžu," odpověděl mu a rychle ruku stáhl zpátky. Zachumlal se k mladíkovi blíže a zavřel oči. „Uvidím... máme ještě čas."

„Víš... ono ho to bude trápit. Přeci jen... našel tě dvakrát úplně zničeného, a tak se nemůžeš divit, že se bude bát."

„Já vím," povzdechl si. „Já vím..."

----

No toto je neuvěřitelné! Kapitola a ne v noci! 

Ačkoli mi to trvalo napsat (trošku jsem nevěděla, co napsat, jak to napsat, a tak...), tak je tady! Měla jsem chuť něco napsat, tak jsem napsala, hihi ^^ 

Takže pro jednou opět bude popisek jiný, než popřání na dobrou noc :'') 

Kdyby vás něco zajímalo, zarazilo nebo cokoliv takového, ptejte se, určitě odpovím! ^^

Jaký nejdivnější sen se vám kdy zdál? To mě zajímá ><