Bolest hlavy probudila rudovlasou upírku. Posadila se na posteli a zakňučela v bolesti. Matně si vybavovala včerejšek, i když moc dobře věděla, že z ní Reiji pil. Musela se rychle obléct, protože poprvé v životě nestíhala do školy.
Jakmile překročila práh školy, začala jí znovu bolet hlava. Myslela si, že jí čerstvý vzduch prospěje, ale naopak. Akorát se jí přitížilo. Dobelhala do třídy a nemohla si nevšimnout posměšnému úšklebku Reijiho.
,,Kreténe.''Zamumlala si pro sebe, ale dost hlasitě, aby se na ní Reiji zamračil. Zaplula do své lavice a unaveně si na ní položila hlavu. Tohle bude dlouhý den.
***
Když už se trmácela a nutila jít domů, napadlo jí zajít do školní ordinace. Tam mají vždy pro podobné případy řešení. Čekala pár minut, než někdo přijde, ale když stále nikoho neviděla přicházet, povzdechla si. Věděla, že pokud se vypraví domů, tak někde zkolabuje, ale rozhodně nechtěla zůstat ve škole přes den. Přesunula se alespoň do učebny hudebky a sesypala se podél zdi. Vyčerpaně vytáhla z batohu sáček s krví.
,,Snad to pomůže.''Řekla si v duchu a během chvíle celý sáček vysála. Úlevně si hlavu opřela o zeď a odpočívala. Sice u sebe neměla nějaký prášek, ale i studená krev bodla. Naskočila jí husí kůže, když se místností ozval zvuk kláves od piána. Polekaně otočila hlavu k piánu a uviděla tam bělovlasého upíra, který v klidu podřimoval. Nejspíše mu spadla hlava během spánku. Zasmála se, ale ne tak hlasitě, nepřála si ho probudit. Jako by upír vycítil její přítomnost. Nejprve otevřel jedno oko a poté i druhé, přičemž se narovnal.
,,Co tu děláš?''Optal se mírně podrážděný. Zalezl sem kvůli výuce, aniž by věděl, že jim hodina odpadla a on z čekání usnul.
,,Promiň, potřebovala jsem se někde zašít.''Omluvně se usmála. Nechtěla problémy, hlavně po těch dvou incidentech.
,,Ale budíš mě.''Prskl naštvaně mladík.
,,Prosím? Ani jsem nepípla.''Vyštěkla trochu podrážděně Gina. Nesnášela křivé obviňování.
,,Nemyslím nějaký hluk ty blbko, tvoje osobní vůně se line po celé škole.''Zvedl se z místa a přešel k oknu, na které se jednou nohou posadil. Nechtěl vyjíždět, ale někdy své chování neumírní. Zároveň se nehodlal omlouvat.
,,To není můj problém,''Odfrkla si Gina a chystala se odejít. Bělovlasý upír jí zatarasil cestu. Myslel si, že jí zastraší, protože stejně, jako jeho bratr, v ní cítil jen člověka. Nečekal, že si Gina překříží ruce na prsou a přehodí váhu na jeden bok.
,,No a co jako? Pustíš mě laskavě? Jsi pro mě cizinec, jehož jméno mi není známo a křížíš mi cestu, když tě tak otravuji, tak mě pusť ať můžu jít doprdele.''Zavrčela na něj a on tam stál jak opařený. Tohle chování nečekal a nelíbilo se mu. Strčil jí o zeď a rukama se zapřel.
,,Co si myslíš, že jsi?''Zeptal se s dávkou ironie. Byla oproti němu malá, ale dost drzá.
,,Co by jsi řekl? Nádoba na krev? Tak to se pleteš milý zlatý, protože jsem z části jako ty.''Zasmála se mu do obličeje. Nejprve se zasekl, jak to myslela a když ukázala tesáky, pochopil.
,,Myslíš, že to něco mění? To, že jsi jen napůl jako já mi dává výhodu, jsi slabší, než my...''Zašeptal jí do ucha a jednou rukou jí chytil pod krkem. Ne tak silně, aby jí přidusil, ale tak, aby jí krk odvrátil na stranu. Když se začala bránit, chytil jí i ruce. Zakňučela mírně bolestí, ale využila příležitosti a kopla ho mezi nohy. Upír se na chvíli odtáhl, čehož využila a běžela pryč. Ne na dlouho. Chytil jí zezadu, odhrnul vlasy a zakousl se do ramene. Zasyčela, ale už se nebránila. Pochopila, že když ho nechá, nebude tak hrubý.
,,Tvá krev...''Zamumlal si něco pod nosem a nasál okolní vzduch. To je nějaká úchylka čichat vzduch? Tentokrát se nezakousl, jen z rány začal pít. Trochu se mu sesypala k hrudi, jak se jí mlžilo před očima. Za poslední dny ztratila dost krve a to nemluvě o bolesti hlavy.
,,Prosím dost, neudržím se.''Pípla. Bělovlásek se odtáhl a podíval se jí do očí. Oči se jí klíčili a sotva stála na nohou. Byla jak hadrová panenka v náruči nějakého pána. Myslel si, že kvůli nesmrtelné části toho vydrží víc, ale mýlil se.
,,Ts, otrava,''Zasyčel a kousl se do zápěstí. Poté přiložil svou ruku k jejím ústům. Gina otočila hlavu na náznak nechuti, načež se upír zamračil.
,,Nabízím ti vlastní krev a ty odmítáš?! Co jsi to za upíra?!''Vykřikl a tím Ginu donutil skrčit.
,,Nepiji z někoho, piji ze sáčků, snažím se to odnaučit.''Přiznala a tím ho trochu zklidnila. Na jednu stranu jí nechtěl nutit, ale na druhou se o ní nechtěl starat.
,,Prostě na...''Znovu jí dal ruku k ústům a po chvíli z něho začala sát. Neměl špatnou krev, proto potěšeně vzdychla, když ucítila krev vlastní krve. Upíří krev dávala víc energie.
,,No vidíš, že to jde.''Řekl tentokrát klidně. Odtáhla se a s vděkem mu poděkovala.
,,Občas cizí krev nejspíš nebude špatná.''Pomyslela si. Na jazyku stále měla jeho krev.
Stejně začala cítit únavu. Hrozně se jí chtělo spát, potřebovala nabít energii. Sesypala se k zemi a nebýt něho, dopadla by na studené dřevo.
,,Jinak, jmenuji se Subaru.''A s tím upadla do spánku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Beránek nám začal trkat, ale alespoň umí být ohleduplný, že? Snad se líbilo :D <3
