Polibek v měsíčním světle

13 2 3
                                    

,,Naposledy se tě ptám, co mám uvařit.''Zeptala se už nevrle Gina Reijiho. Hned, co skončila škola jí rozkázal, aby každému uvařila, co má rád.

,,Nerozumíš snad zadání? Jsi tak hloupá?''Zasmál se povýšeně. V rudovlásce to vřelo. Tohle chování bylo moc a stačila kapka, aby přetekla a černovlasého upíra by praštila pánvičkou po hlavě.

,,A ty jsi snad takový idiot? Jsem tu pár dnů, nevím, co každý jí, nebo naopak nemá rád.''Překřížila si ruce na prsou. Čekala nějakou další jedovatou poznámku, ale on se jen otočil a chystal se odejít z kuchyně.

,,Nějak si poraď.''Pokrčil rameny a odešel. Hned, co zavřel dveře se po sídle ozval zvuk pánvičky, kterou po něm hodila. Bohužel zasáhla jen dveře, nebo spíš bohudík? Další trest už nechtěla. Tohle byl trest za její věčné odporování, nejprve si vzal krev a pak jí nakázal uvařit oblíbené jídlo svých bratrů. Když se zamyslela, co tak jí u večeře, měla trochu jasno. Ayato nejedl prakticky nic jiného než takoyaki, Reiji měl rád těstoviny, Laito makaróny, Subarovi je to nějak jedno, Shu nějaké vepřové, ale oříšek byl Kanato. U něj viděla jen sladké a ne nic, co by se dalo považovat za oběd.

***

Trvalo docela dlouho, než vše stihla, ale povedlo se. Služebníci vše začali nosit na stůl a Gina si přisedla k bratrům. Ti netušili, že to ona vařila. S chutí se dali do jídla a Reiji vypadal, že je svou večeří velmi spokojen. Nadskočila, až když okolo její tváře letěl jeden z talířů. Přesněji talíř Kanata, kterého mohla poznat při cestách do školy, kdy dívku nutil povídat si s jeho medvídkem.

,,Kdo dělal tu večeři?!''Řval jak na lesy. Stoupl si tak prudce, že židle za ním upadla. Byl velmi naštvaný.

,,Kanato, uklidni se.''Pokáral ho Reiji, ale v duchu jsi se musela zasmát. Myslí si, že ho obyčejná slova uklidní? To je jako stoupnout si před rozzuřeného býka.

,,To je v pořádku Reiji, já dnes vařila.''Zvedla ruku, ale ozývat se neměla. Kanatův psycho výraz tomu jasně naznačoval.

,,Ty nevíš, že nemám rád kořeněná jídla?''Zakřičel po rudovlásce. Vypadal, že po dívce každou chvílí skočí, ale Gina se nenechala jen tak zastrašit. Sama si odsunula trochu židli a znovu, jak měla ve zvyku, překřížila ruce na prsou.

,,Tak hele, byl to úkol a neznám vás tak dobře, abych uměla předpovídat co jíš a co ne, takže se laskavě uklidni, nemusel jsi to házet na zem, stačilo to říct a přinesla bych něco jiného.''Křik, který se jí vydral z úst donutil i Shua otevřít oči. Kdyby věděla pravou tvář Kanata, nikdy by si to nedovolila, ale to bohužel neznala. Kanato pěnil a Gina, místo toho, aby tam stála, se omluvila a odešla. Výhradně Ayato s Laitem celou situaci sledovali pobaveně. Celou cestu do pokoje nadávala tomu malému spratkovi, který ani neumí držet hubu. Třeba u Shua šlo vidět, že mu večeře nechutná, ale alespoň nebyl tak drzý, aby na to upozornil.

Zalehla do peřin a na chvíli se zamyslela. Byla u nich už 4 dny a zdálo se jí to jako věčnost. Jednou byla u Mii kvůli Mině, ale ihned se musela vrátit, jak nařídil Reiji.

,,Myslíš, že se schováš v pokoji?''Ani se nemusela otáčet, jelikož věděla, že u dveří stojí Kanato. Zněl už klidněji, ale hlas stále bodal.

,,Ne, potřebovala jsem se uklidnit.''Odpoví rudovláska potichu a začne se dívat z okna. Fialovlasý upír si k ní přisedne a nic neříká. Trochu jí to děsí, ale nenamítá.

,,Půjdu dělat malinový pudink, chceš taky?''Otočí na něj hlavu a Kanato se mírně přikrčí za svého medvídka.

,,Ten mám nejradši.''Odpoví a tím donutí Ginu se trochu usmát. Společně dojdou do kuchyně. Nečeká, že by jí upír pomohl, proto se do příprav pustila sama. Nakonec dala pudink do lednice a jen tak stála opřená o židli. Po chvíli, kdy cítila, že ztuhl, ho podala Kanatovi.

,,Chci si ho vychutnat s tebou, půjdeš se mnou?''Optal se. Gina byla trochu zaskočená, ale přikývla a vydala se s ním. Byl to jeho pokoj, už jen podle hraček, které byly pokojem přeplněné. Podala mu lžíci a sama se dala do jedení. Kanato si chuť vychutnával a i jí odpustil za dnešní večeři, ale neustále jí pozoroval. Když měla dojedeno, chystala se odejít, jenže jí chytil za ruku a stáhl k sobě. No, řekněme, že on seděl na kraji postele, zatímco jí strhl pod sebe k nohám.

,,Eh? Potřebuješ ještě něco?''Optala se ho, když jí stále držel a ještě se ani nezakousl. Jen se jí díval upřeně do očí a pozoroval každou maličkost na jejím těle. Hlavně kousance. Znovu něco chtěla říct, ale Kanato oběma rukama zvedl dívce hlavu a ze shora jí políbil. Ginu to šokovalo a snažila se odtáhnout, což se po chvíli i podařilo. I tak viděla v jeho očích smutek.

,,Chtěl jsem tě odměnit...''Zamumlal a ona věděla, že pokud nezasáhne, bude zle. Sklonila se k němu a věnovala mu dlouhý polibek, načež upír potěšeně vzdychl.

,,Dobrou noc Kanato.''Šeptla a odebrala se do svého pokoje. Sama se divila, že dokázala dát sama od sebe někomu pusu. Vždy se bála odpovědi druhé strany. Možná to bylo tím, že jí dal Kanato pusu první. Proč jen nemohla být normální holkou, co se zamiluje do toho pravého.

 Proč jen nemohla být normální holkou, co se zamiluje do toho pravého

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Polibek ve svitu měsíce... :D <3

Dream of dreamKde žijí příběhy. Začni objevovat