Měsíc na táboře

1.kapitola

"Už jen týden." pomyslím si. Za týden odjíždím na ten podělanej tábor, kam mě poslala moje milovaná matka, po tom, co mi řekla, že jí nebudu celé prázdniny na krku. Ano, tohle je moje máma. Nikdy jsem neměla tu milující matku, která by pro své děti udělala cokoliv, ale poslední dobou je to mnohem, mnohem horší. Já a moje starší sestra Sofi se o sebe musíme starat sami. Žehlíme si, pereme si, uklízíme i vaříme. Matka ráno odjede z domu a vrátí se pozdě večer. Když má teda konečně čas být doma, většinou příjde její nový přítel Ralf.

Když byl s náma ještě táta, bylo vše celkem v pohodě. Před 5 lety zemřel na krvácení do mozku. Od té doby je matka věčně opilá a já ji vůbec nepotkávám. Přestala se o nás úplně zajímat a kdyby nebylo mé už plnoleté sestry, skončila bych nejspíš v děcáku. Sofi s námi zůstala, kvůli mně, jinak by už nejspíš se svým přítelem bydlela dávno na druhé straně města. Jsme tu jedna pro druhou a já ji za všechno moc děkuju.

Naštěstí tu je ještě moje skvělá parta kamarádů - Lucy, Tommy, Miky a můj bývalý kluk Chris. Nerozešli jsme se ve zlém, jen nám to prostě neklapalo, tak jsme zůstali alespoň přátelé. Tyhle lidi znám už od školky. Se mnou na gympl chodí Chris a Tommy. Lucy a Miky chodí do vedlejšího města na cestovní ruch.
Jelikož bydlíme kousek od sebe, každý víkend vymyslíme nějaký výlet. Zrovna tento víkend půjdeme stanovat.

****

Je pátek a právě se chystám na tu stanovačku. Přesně ve 4 zazvoní zvonek, je to Lucy. Pousměju se, je tak přesná.
Trochu jsme se upravily, dochystaly ještě pár věcí, když zatroubilo Chrisovo auto. Ano, je mu 18.
Rychle jsme vzaly všechny tašky a šly ke dveřím. "Přece je nenecháme čekat! "usmály jsme se na sebe s Lucy. V autě už byli Tommy i Miky. Nějak jsme se tam naskládali i se všema těma taškama. Chris pustil rádio a mohli jsme vyjet. Usnula jsem...

****

Probudila jsem se, když do mě kdosi bouchal. Otočila jsem se a viděla jsem čtyři pobavené obličeje. " Ty usneš vážně kdekoliv ." zasmál se Chris. Jen jsem na něj vyplázla jazyk a taky se začala smát. Vylezli jsme z auta, vzali všechny ty tašky a šli si postavit stany. Já měla spát s Lucy a kluci spolu, při té představě jsem se musela usmát. Stany nám zabrali asi 2 hoďky a pomalu začalo zapadat Slunce. Rychle jsme utíkali k rybníku, aby jsme tu nádheru hezky viděli. Je to něco neuvěřitelně krásného. Ráno se naopak půjdeme kouknout na východ Slunce, ale jsem zvědavá, kdo vůbec vstane.
Po tom hezkém okamžiku jsme se vrátili do campu s tím, že si vezmeme plavky a půjdeme si zaplavat. Já měla krásné černé bikiny a Lucy naopak bílé bikiny. Když jsme vylezli s Lucy ze stanu, uviděli jsme kluky v těch jejich kraťasech. Nemohla jsem spustit oči z Chrisova vypracovaného těla. " Ne, už ho nemiluju!" řekla jsem si pro sebe. " Wow, holky vypadáte skvěle." začervenal se Miky. "Díky" řekli jsme dvojhlasně. "Vy taky nejste k zahození ." rozesmála se Lucy. " Radši už pojďme. " řekl Tommy.
Jelikož je léto, tak voda byla příjemně teplá. Noční koupání, kdo by to nechtěl. Usmála jsem se.

****

Právě sedíme u táboráku a Chris hraje na kytaru. Chris je prostě úžasný. Právě hraje moji nejoblíbenější písničku... Falling Slowly..

Take the sinking boat

and point it home

We've still got time

Raise your hopeful

voice you have a

choice

You've make it now

Musela jsem si začít zpívat. Zbožňuju tu písničku. Zpívali jsme, opékali párky a užívali si tento večer. Kolem 1 ráno jsem šli spát. Dlouho jsem se převalovala, až jsem nakonec usnula.

****

Probudila jsem se a zjistila, že je ještě šero. Vzpomněla jsem si na východ Slunce a pokoušela vzbudit Lucy. Bohužel marně. Spala jako dřevo. Nechala jsem ji teda spát a šla vzbudit aspoň kluky. Kluci spali taky jako špalci, tak jsem nakonec šla sama. Užívala jsem si tu přírodu a přemýšlela nad Chrisem. " Já ho asi pořád miluju ." povzdychla jsem si. Když v tom na mě někdo vybafnul, kdo jiný než Chris. " Co tady děláš sama, princezno ?" začervenala jsem se. Princezno mi neřekl od toho, co jsme se rozešli. Sedl si vedle mě, vzal mě kolem ramen a jen jsme si užívali východ Slunce. Byla jsem šťastná, opravdu šťastná. Nechtěla jsem, aby to někdy skončilo. Nakonec jsem se mu podívala do očí " Chrisi, já tě asi pořád mi..mi...miluju." řekla jsem rozklepaně. V tu chvíli se jeho rty spojily s těmi mými. Spolupracovala jsem. On mě hladil po zádech, já mu rozcuchávala vlasy. Byl to krásný moment, který ovšem ještě vyvrcholil. Za chvíli už naše oblečení leželo vedle v trávě a poddali jsme se jeden druhému.

****

Sedli jsme si vedle sebe a Chris tím svým nádherným hlasem řekl... " Já miluju tebe a vždycky budu!" Naposledy jsme se políbili a vrátili se zpátky do campu, kde se ještě pořád spalo. Usmáli jsme se. Než se všichni vzbudilil, měli jsem už připravená míchaná vajíčka ke snídani. Všichni se nadšeně pustili do jídla a já s Chrisem po sobě pořád koukali a posílali si vzdušné polibky.

****

Teď sedím v lese kousek od campu a píšu si do deníčku, co se všechno stalo. Každý den si tam píšu, mám ho od doby, kdy táta zemřel. Cítila jsem jak mi slza teče po tváři. Táta mě miloval celým svým srdcem, dával mi všechno, co jsem potřebovala, hlavně rodičovskou lásku. Já jsem ho taky milovala a pořád miluju. Pořád vzpomínám na ty časy, kdy mě učil na kole, bruslit, vedl mě poprvé do školy a další zážitky, které se mi zavrtaly v hlavě a už nikdy nezmizí... se slzami v očích jsem deník zavřela a jen chvíli seděla a pozorovala přírodu. Po chvilce jsem uslyšela volat svoje jméno. Chtěla jsem se ozvat zpět, když v tom jsem před sebou viděla stát Chrise. " Mio, všude tě hledám, jsi pryč už dlouho, měl jsem strach!" vysypal na mě jednu větu za druhou. " Neboj, jsem v pořádku. " špitla jsem. " Princezno, co se stalo?" zeptal se, když uviděl moje uslzené oči. " Nic, jen jsem si vzpomněla na tátu." zlomil se mi hlas a už jsem neudržela slzy, které se mi draly ven. Obejmul mě. Cítila jsem to teplo, které z něho sálalo. Cítila jsem se v bezpečí. Seděli jsme tam v objetí a v tichosti asi deset minut, když se mi podíval do očí... " Princezno, kdy jim to řekneme?" zeptal se. Věděla jsem na co naráží, jen jsem tiše odpověděla... "Dnes večer ."

Když jsme se vrátili, vrhla se mi Lucy kolem krku. " Kde jsi byla?" řekla.
" Jen jsem chtěla být chvíli sama." koukla jsem na ni. O mém deníčku nikdo nevěděl a chtěla jsem, aby to tak zůstalo...