efekt motýlích křídel |Tom Holland FF|

7

Michelle vzbudily silné sluneční paprsky, které jí svítily do obličeje skrz škvíru mezi závěsy. Líně se protáhla a otočila se zády k oknům. Najednou si uvědomila, kde že to vlastně spí a tak zprudka otevřela oči. V pokoji bylo krásné, lehce zlatavé světlo, které se odráželo od zrcadla a dělalo na stěnách odlesky. 

Dívka se pomalu posadila a promnula si obličej. I přes to, že včera měla náročný den a šla spát pozdě, se cítila jako znovuzrozená a neskutečně se na dnešek těšila. 

Natáhla se pro svůj mobil a zjistila, že se vzbudila těsně před osmou hodinou a tím pádem i chvíli před nařízeným budíkem. Jako první zkontrolovala všechna upozornění a když mezi nimi nenašla nic důležitého nebo neodkladného, vstala a vydala se do koupelny.

"No vida, žádné kruhy pod očima" usmála se na svůj odraz v zrcadle. "Konečně jsem se pořádně vyspala"

Začala si čistit zuby, upravovat vlasy a lehce se malovat, a u toho si tiše prozpěvovala. Jakmile vyšla z koupelny, otevřela velkou skříň a začala vybírat vhodné oblečení. Poté, co se převlékla, zasunula dveře od skříně a podívala se na sebe do zrcadla. 

Své hnědé vlasy měla spletené do copu, který měla hozený přes rameno na vínové, croptop tílko, které končilo těsně nad černými kraťasy s vysokým pasem. 

Jelikož byla se svým vzhledem vážně spokojená a pokoj za ní vypadal taky krásně, vzala si mobil a vyfotila fotku, kterou poslala na Snapchat jako good morning a poté ji dala i na story na Instagram. K tomu připsala dnes začíná můj nový život. Wish me luck <3 a písničku Golden od Harryho Stylese, protože se jí hodila ke krásnému slunci za ní. 

Jakmile story nahrála, někdo zaklepal. 

"Dobré ráno" usmála se Carol a její červené vlasy se na slunci zatřpytily. "Jdeš na snídani?" 

"Jasně, nemám v plánu tady vynechat každé jídlo" zasmála se Michelle. "Jen si obuju boty" 

Carol si mezitím prohlížela její pokoj. "Máš stejný pokoj jako já, jen máš lepší výhled" konstatovala. 

"Jo, to vím. Tom včera večer říkal, že naše dva pokoje mají výhled nejlepší" řekla Michelle jakoby nic. 

"Včera večer?" ušklíbla se Carol. "Copak se tu dělo?" 

"Pak ti to povyprávím, teď pojď na tu snídani" usmála se Michelle a už ji strkala ze dveří. "Ty máš totiž taky určitě co vyprávět, poznám to na tobě" 

"Jo... něco málo by se našlo" zasmála se rudovláska. 

Obě dívky seběhly pár schodů a přešly chodbu, na které měla Carol pokoj. Jak Dennis včera říkal, na konci zeď na pravé straně končila a nahradilo ji pár malých schodů dolů, do velké jídelny. Ta byla laděna do světlého dřeva. Naproti chodbě a malým schodům byla prosklená zeď, která se dělila na tři části. Dvě byly více ven a ta prostřední zas více dovnitř a tak to tvořilo efekt dvou menších místností. Nalevo od místa, kde dívky stály, byl prosklený pult, za kterým byla různá jídla a za pultem byly dveře do kuchyně.

Michelle s Carol se vydaly do levé části místnosti, do té, která působila jako menší místnost, protože právě tam seděl Tom s Andrewem. Ti si jich nejdřív nevšimli, dokud se Tom nezasmál a omylem se nepodíval jejich směrem. Pak otočil hlavu zpátky na Andrewa, ale hned ji zas otočil na dívky a široce se usmál. Andrew ho napodobil a ještě na ně nadšeně zamával. 

"Dobré ráno" usmály se dívky a posadily se. 

"Dobré. Jak jste se vyspaly dámy?" zazubil se Andrew a trochu se pootočil na Carol, která si sedala vedle něj.