efekt motýlích křídel |Tom Holland FF|

9

Michelle už hodnou chvíli zírala do skříně s hlubokou vráskou mezi obočím. Snídani už měla za sebou a teď na ní čekal nejtěžší úkol, který by nebyl až tak těžký, kdyby se do toho včera Tom nepletl. Tedy... ona mu byla samozřejmě vděčná za radu ohledně oblečení, ve kterém co nejlépe zapůsobí, ale bylo vážně těžké něco vybrat. 

Nakonec ze skříně vytáhla černou sukni, která se skládala ze dvou vrstev. Ta první byla normální, krátká a ta druhá byla z poloprůhledné látky a sahala až ke kotníkům. 

Tak jo... první část by byla, co dál? 

Po dalších deseti minutách měla konečně celý outfit hotový a byla s ním vážně spokojená. Sukně s vysokým pasem navazovala na černý top s krátkými, lehce nadýchanými rukávy a výstřihem do V, přičemž krk jí zdobil obyčejný zlatý řetízek. Vlasy si sepla do nízkého culíku a nohy vsunula do obyčejných, černých balerínek. 

Jelikož bylo už 8:58, popadla mobil a vyšla na chodbu, na které se Sylviina kancelář nacházela. Před dveřmi se ještě zastavila a zhluboka se nadechla. Poté zaváhala, jelikož se vevnitř ozývala konverzace, ale nakonec zaklepala. 

"Dále" ozval se sametový hlas, který si ale už teď u Michelle vyžádal respekt. 

Jakmile vešla, blonďatá postarší žena, která právě telefonovala, si ji přeměřila pohledem, až si Michelle připadala jako exponát v muzeu. Poté na ni Sylvia ukázala, ať chvíli počká a vrátila se k telefonátu. A tak Michelle jen tak postávala v meziprostoru a prohlížela si kancelář společně s její majitelkou. 

Žena to byla vážně krásná a na první pohled vypadala dost cílevědomě. Byla přesně ten typ ženy co říká: nepotřebuju muže, ale oni potřebují mne. Její husté blonďaté vlasy končily nad rameny a za její postavu by se nestyděla ani žena o dvacet let mladší. Na sobě měla černé kalhoty, které se od kolenou dolů rozšiřovaly, černé lodičky, které klapaly o podlahu, jak při telefonování pochodovala okolo stolu, a tmavomodrý top. 

Michelle k ní už teď cítila respekt a dalo by se říct, že i trochu strach. Doufala, že se jí zalíbí. 

"Dobře, ještě se ozvu" řekla do telefonu, načež ho položila a otočila se na dívku. Pomalu k ní přešla a cestou ji pohledem sjela od hlavy k patě. Poté se zastavila těsně před ní a natáhla k ní ruku. 

"Sylvia Salvatore" představila se. 

Michelle jí ruku pevně stiskla a podívala se jí do očí, protože usoudila, že musí působit sebevědomě. "Michelle Williamsová, těší mě" 

Sylvia naklonila hlavu lehce na stranu a pousmála se. Očividně byl Micheliin úsudek správný. 

"Posaď se" řekla a přešla ke svému stolu. "Jinak... můžeme si tykat?" 

Michelle se spokojeně usmála a sedla si na protější židli. "Samozřejmě"

"Takže Michelle" začala Sylvia, jakmile se posadila a zadívala se na dívku. "Je toho vážně hodně, co ti musím předat, takže budu možná trochu skákat" 

Michelle jen přikývla, zatímco Sylvia přemýšlela a skládala vše dohromady tak, aby to vyznělo co nejlépe. 

"Začala bych tím, že mám ještě měsíc na to, tě všechno naučit, takže když něco nepochytíš hned, tak to nevadí. Celý měsíc ti tu budu k ruce a společně začneme pracovat na novém projektu, ale k tomu až později. Tvojí hlavní starostí tady je reklama. Marvel má spousty fanoušků, ale to neznamená, že jich nemůže mít víc. A reklamou se myslí plakáty, návrhy na merch, spolupráce na trailerech, ale i něco jako fanarty. Ty já propaguju anonymně, takže si fanoušci myslí, že je vytváří jiný fanoušek a tím to zvyšuje oblíbenost a zájem. Ale jelikož, jak vím, ty jsi Marvel fanoušek, nebude to až taková lež. Taky k tomu patří reklamy na naše akce a... no, myslím že máš představu. Je to podle potřeby, takže toho může být daleko víc, než jsem teď vyjmenovala, ale to se vždy včas dozvíš"