Zasekl jsem se. Dneska už po několikáté.
,, V pořádku Harry. Nezlobím se protože jsem jinou reakci neočekával. Ale musím ti nechat tu obrovskou odvahu protože jsi byl první kdo po mě takto zakřičel. Ovšem beru to. Pojď sem ke mě. '' šel jsem, ale znovu jsem se bál. Proč jako?
,, Bojíš se zcela zbytečně. Nerad bych aby jsi ve mě viděl nepřítele naopak.. Rád bych aby jsi ve mě viděl přítele. '' ,, V tom bych si moc nefandil. '' Louis se zasmál a pomalu vykročil ke mě proto doufám, že ho to přejde a zastaví se.
,, Jsi znovu drzý. '' ,, To jsme už řešili. Nejsem drzý jen odpovídám abych nebyl moc ticho.. Už si půjdu lehnout půjdeš ke mě nebo odejdeš? '' ,, Chceš mě u sebe? '' usmál jsem se protože sám ani pořádně nevím.
,, Ani pořádně nevím. '' ,, Zeptej se sám sebe. Chceš mě tady? '' ,, Asi jo.. '' ,, Nejistý a roztomilý. Nemusím zůstat jestli nechceš. '' koukal na mě a usmíval se jen netuším čemu.
,, Říkám, že jsi roztomilý. Nedělá mi žádný problém odjet domů protože tak nebo tak se zítra uvidíme. '' ,, Zůstaň tady. Tvůj hlas mě uklidňuje. '' to jsem neřekl.
,, Dobře. '' Louis se usmál a šel za mnou do pokoje. Dal jsem mu věci na spaní tak snad mu budou i když třeba větší.
,, Myslím, že mi stačí jen tohle triko. To je 2xl? '' ,, Ano. Nosím volnější věci. '' ,, Takže tvá velikost bude xl.. Nepřijde mi totiž, že by jsi byl nějak objemný. '' ,, Jak jako objemný? '' poprvé co jsem viděl Louise se zaseknout.
,, Jako hodně vypravovaný nebo při těle. '' ,, Tím chceš říct? '' bavilo mě to. Baví mě ho dusit otázkami.
,, Přijdeš mi drobný. Malinký. Kdyby jsi posiloval tak bych to na tvém těle viděl. Poznal bych to. '' ,, To jako jak? Jak by jsi poznal, že posiluju když nosím volný trika? '' ,, Stačí. Prostě bych do tebe tohle velikost neřekl. '' zasmál jsem se a lehl jsem si do postele kam za mnou skočil Brian. Tak nečekaně ke mě skočil.
Louis se za chvíli přidal, ale jen si sedl a koukal na mě. Co se s ním jako děje? Najednou bude takhle odtažitý?
,, Chceš být odtažitý až po takové době? '' ,, Ne. Jasně, že ne. Přemýšlím protože bych tě velice nerad plašil. Nevím jak a co můžu a co naopak ne. Ale to řešit nemusíš protože tvá hlava by to nemusela pobrat. Spíše ty by jsi to nemusel pochopit. '' ,, Zvláštní. '' nic neřekl a tak jsem se jako pokaždé otočil k oknu abych mohl spát. Brian už měl dávno půlnoc takže mě ani nevnímal.
,, Taky tohle dělám.. Drbu svého psa dokud neusnu protože je to relaxační. Doslova se tomu psovi prohrabávat srstí. '' lekl jsem se když mi takhle Louis promluvil u hlavy a dobře to ví.
,, Lekl ses mě? '' ,, Ne. Jak bych mohl. " Zasmál se a cítil jsem jak si lehl takže už můžu spát.
Usnul jsem poměrně rychle a řekl bych jemně protože jsem v noci cítil jak mě Louis objal.
Asi protože je na to zvyklý nebo tak podobně.
Ráno mě vzbudila vůně Latte která se rozlehla po pokoji sotva jsem začal pořádně vnímat a usmál jsem se.
,, Latte s oříšky a se šlehačkou.. Kolik je? " ,, Je čtvrt na deset. "
