Skoro jsem vyskočil z postele a chtěl jsem se jít oblíknout abych neměl až tak velké zpoždění jako teď jenže mě Louis udržel na posteli.
Co si vlastně myslí jako?
,, Já už tam mám dávno být.. Pokaždé tam jsem v půl deváté... Dneska mi nic nevyjde.. " byl jsem dost zoufalý bych řekl.
,, Harry v klidu. Volal jsem tvé asistentce aby ti ranní modely přesunula na zítra.. Zítra si dnešní pozdní příchod vynahradíš prací kterou miluješ. Teď si vypij to Latte než ti vystydne a pak pojedeme do firmy aby jsi si měl šanci zařídit zítřejší den. Poté půjdeme do kavárny na cappuccino a poté tě odvezu domu. " ,, Ne.. To nejde.. " ,, Jak jsem řekl. Nemám rád odmlouvání ani dohadování o tom co ne a co ano. Kdybych se s tebou chtěl domluvit tak se tě zeptám který den ti vyhovuje více a kdy máš čas. " Mlčel jsem protože jsem ho nechtěl naštvat.
Jak je možné, že se ukáže a začne mi jen tak bořit můj stereotyp a mě to nevadí? Co se se mnou děje?
,, Rád vidím, že se chápeme. " ,, Kde je Brian? " ,, Je tady.. Neboj byl jsem s ním v půl deváté projít. " Poklepal jsem na postel vedle sebe a Brian tam skočil než mě začal olizovat a budit.
,, Brzo fleku. " Vzal si tenisák a utíkal ke dveřím proto jsem se zasmál a lehl jsem si.
,, Nikam nejdu. Nejdřív si vypiju kafe a pak teprve se rozhoupu něco dělat. " ,, Klidně ho vezmu.. Rovnou si zakouřím. Nějaké místo kde bych mu mohl házet? " On kouří? Cože jako?
,, Je tady kousek za rohem menší park kam s ním občas zajdu. Jen se oblíknu a půjdu taky.. " ,, Harry zůstaň ležet. Vypij si kafe a až s Brianem přijdeme tak pojedeme do ateliéru ano? Dej si chvíli relax. Jen ty a nikdo jiný. " Cože po mě chce? Relax jo? Vždyť to slovo vlastně ani neznám.
,, To slovo skoro ani neznám a nelíbí se mi. " Louis se zasmál a vstal aby mohl jít.
,, Jak jsem řekl. Jestli tě najdu někde jinde než v posteli tak uvidíš. " ,, Nechci relax. Relaxuju při práci. " ,, Harry dost. Prostě zůstaň v posteli. " ,, Fajn. " Prohrál jsem, ale až odejde tak stejně vylezu abych mohl něco udělat. Tak jako pokaždé.
Když odešli tak jsem vážně vylezl a dal jsem si sprchu protože jsem se potřeboval pořádně probrat.
Nesnáším když mi něco naruší moje klasické ráno protože jsem pak mimo a nevím co mám dělat. Teď je tomu zrovna tak.
Od té doby co jsem vstal mám neuvěřitelně špatný pocit a nevím proč. Asi protože jsem vážně navyklý na můj osobní chod dne a teď je to jinak.
Ovšem kvůli Louisovi protože od doby co se objevil v ateliéru tak mám jen problémy.
Nejdřív si tam přijde jako někdo o den dřív a překope mi můj chod večera a teď už chce začít od rána?
Nechápu co to má za smysl.
Jako nevím co si Louis myslí.
Vylezl jsem ze sprchy a šel jsem jen v ručníku do pokoje abych se mohl oblíknout takže snad se to povede.
,, Vážně si myslel, že zůstanu v posteli.. Hah.. Nasrat. Já dělám jenom to co chci já a nikdo to nezmění.. Ještě chce změnit můj osobní chod dne a jen zvědavý jak dlouho mu to chce vydržet. Nebudu se měnit kvůli nikomu. " Vytáhl jsem černé triko tak jako pokaždé a šel jsem se podívat do zrcadla abych si k tomu mohl udělat vlasy jenže zasekl jsem se nad odrazem který jsem měl v tom prokletém zrcadle které je namířené snad na jediné křeslo co tady mám.
