Cut |m.c. ff // POZASTAVENO

You're drunk! Aren't you?!...

Wattmas - day 10

Tere Loves!

Dneska vás zdravím Estonsky, protože nevím proč... xD V téhle části se dočkáte jakéhosi Monroina flashbacku, ve kterém se svěří s tragickým koncem svého posledního vztahu. A taky zjistíte, že není zas až tak blbá, jak se s pohledu Mika mohlo zdát. Na boku --> máte písničku What You Wanted od 1R, jež je soundtrackem filmu Hvězdy nám nepřály. Btw. musím uznat, že jsem se dneska při psaní celkem odvázala... Tak se moc nedivte mým výrokům. Tím ukončím tuhle Annie's shitty note, vykecám se jako obvykle až na konci a tak vám teď popřeju jen příjemné počtení... :D

❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅❅

O měsíc později...

Monroe's POV

Vztah mezi mnou a Michaelem...

Za ten měsíc se poměrně zhoršil. Nebo nedá se tak úplně říct, že zhoršil, ale neubírá se úplně tím nejlepším směrem. V podstatě jediné, co spolu za celý den promluvíme, je jen jedno podělaný 'Ahoj.'. Docela mě to trápí, ale na druhou stranu nechápu jeho chování. Způsob, jakým na Jaie žárlí, a nebudeme si namlouvat, že nežárlí, je docela drsný. Od rána do večera poslouchám, jak si sám pro sebe mumlá, jaký je Jai idiot, debil, hulvát (pozn.- tahle nadávka mi přijde strašně vtipná xD) a tak podobně. Já... Prostě a jednoduše tomu nerozumím. Co mu Jai udělal?

Taky si začínám všímat, že mu na jeho zápěstí začaly závratnou rychlostí a četností přibývat nové ranky, které už pod obyčejný náramek neskryje. Dělá to kvůli mně? Má snad nějaké problémy? Proč to sakra vůbec dělá? Okey, já se taky samozřejmě řežu, ale ne každý den a většinou mi stačí tak pět 'řádek' a je mi líp. Ale Michael?... Každým dnem mě počet nových 'řádek' děsí víc a víc. Protože pokaždé mu přibude takových patnáct ranek. Což je dost vysoké číslo.
Chtěla bych zjistit, co se tady děje. Nejsem zas až tak bezcitná mrcha, abych kamarádovi nezkusila pomoci...

A co já a Jai? Je to složité... Já ho beru čistě jako kamaráda, takže stejně jako Michaela. Jenže Jai, teda alespoň si myslím, že pro něj jsem asi vážně něco víc. No uvídíme, třeba se to mezi námi časem nějak vyvrbí. Samozřejmě, že už bych do nějakého vážnějšího vztahu chtěla, protože od mého posledního ''románku'' uběhl už víc než rok.

Jmenoval se George. Ještě před tím zhruba rokem a půl jsem úplně zbožňovala namakaný fotbalisty a nebo basketbalisty. Ostatně jako téměř každá holka. A on hrál fotbal. Já byla v prváku a George ve třeťáku. Byl to takový ten typický král školy. Všechny holky po něm šílely a já byla pyšná, když jsem šla po jeho boku chodbou a on si mě k sobě tiskl. Připadala jsem si vyjímečná.

Ale v posteli... No nerada bych ho nějak pomlouvala, nebo urazila, ale představte si těhotnou žížalu (panebože, co mě to zase napadlo... xD). Ano, přesně takovou velikost měla jeho ''chlouba''. Což taky znamenalo, že jsem každý orgasmus předstírala. A byla jsem celkem zdatná herečka. Pokaždé byl na sebe tak pyšný. To by se ještě dalo přežít, ale fakt, že jsem byla celou tu dobu jen jedna z jeho třiačtyřiceti loutek, ne. Číslo 43 byly vlastně holky, kterým posílal nadržené SMSky. To si přesně pamatuju a ještě nyní se mi z toho, co jsem tenkrát objevila v jeho mobilu, zdají nechutné moční můry.

Tyhle dvě zprávy, odeslané z jeho mobilu v ten samý den, se mi vryly do paměti:

To Sarah: Ne, s Monroe už dávno nic nemám. Zítra ve dvě se o tom můžeš sama přesvědčit. Udělám tě tak, jako nikdo jinej. George xx :P      odesláno 8:00 PM
To Lindsay: Monroe? Ale prosimtě, pro mě je Monroe jen občasné odreagování. A ani to už ne. Ta děvka se mnou nechce spát. Určitě to táhne s tim kreténem Taylerem. A jelikož teď teda nikoho nemám a moje postel zeje prázdnotou, co kdyby jsme se zítra ve čtyři sešli a já ti ukázal cestu rájem? Co na to říkáš baby? :3  George xx        odesláno 8:04 PM