Rules sucks & Reagan...

297 24 7
                                    

Cześć Loves!

Sice nemám úplně v lásce Polštinu a Polsko vůbec, ale budiž. OMG, překonala jsem hranici 2000 slov, což je fakt neuvěřitelné! Jinak konečně jsem se dokopala a sesmolila část 13+! Potlesk, prosím... :D Je to fakt dost příšerný, mno, co nadělám. Prostě mi to nejde. Taky se můžete těšit na novou postavu! Na boku --> máte tentokrát písničku od Ollíka! Ehm, vůbec mi nehrabe... :'DDD Tak já už radši zklapnu a popřeju vám příjemné a ukrutně dluhé počtení...

♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒♒

Nikdy jsem nevěřila na opravdovou lásku. NIKDY! Byly to pro mě jenom obyčejné žvásty z romantických komedií. A takové slaďáky upřímně nesnáším. A najednou bylo všechno jinak. Tyhle tři magická slova jsem ještě nikdy nevyřkla. Připadalo mi správné, že jsem je řekla zrovna Mikovi. Jednoduše proto, že jsem myslela, že kluk, který brečí kvůli holce, musí být buď gay a nebo mimozemšťan, ale Mike přitom nebyl ani jedno. Možná trochu mimozemšťan, ale nechci mu křivdit. Takové byly mé myšlenkové pochody asi dvě vteřiny po tom, co jsme si navzájem vyznali lásku.

Koukali jsme na sebe jako na přízrak a Mikovi, a jsem si více než jistá, že i mně, se na tváři ukotvil idiotský výraz, přičemž jsme stále brečeli. Museli jsme fakt vypadat jako naprostý párek kryplů. Tak trochu zamilovaných kryplů. Aniž by někdo z nás cokoliv řekl, Mike se na mě vrhl a dravě zaútočil na moje rty. ''Nadrženec...'' proběhlo mi hlavou a neubránila jsem se uculení do polibku. Odtáhl se a se zvednutým obočím zkoumal jakýkoliv pohyb mých mimických svalů, snažíc se vyčíst původ mého úsměvu.

Rozhodla jsem se toho využít a s vyvinutím velké síly jsem ho přirazila ke zdi a ujala se nadvlády. Vzpomněla jsem si na cucflek na mém krku, který mi udělal dneska ráno. Muhehehe... Nastal čas odplaty. Bylo mi jasné, že tenhle pokus o převzetí moci by mohl klidně jediným pohybem zmařit, ale jelikož se nebránil, spojila jsem naše ruce nad hlavou a chtěla jedno. Pomstít se... Kladla jsem malinké, téměř neznatelné polibky na jeho krk a on jen zakláněl hlavu a vzdychal.

''Ježiši, Mon. Nemuč mě.'' zasípal a já v duchu přebírala cenu za největší mrchu roku (pozn.- tohle píšu  ve tři ráno na mobilu, takže se nedivte mému vyjadřování... Rebel, vole! :'DD)

''Smůla, hošánku.'' mrkla jsem na něj a konečně dokončila cucáka těsně vedle jeho klíční kosti.
''Celkem pěknej.'' posoudila jsem, ale on to s největší pravděpodobností nevnímal
Omylem, opakuji omylem jsem zavadila o Clifforda Juniora, který již stál v pozoru (pozn.- já osobně si představuju Clifforda Juniora jako Pinocchia, když lže... :'DDD). Vážně jsem se docela lekla, protože nic takového jsem u mého ex, George, rozhodně neviděla. Ani zdaleka ne. Mike zalapal po dechu a já spanikařila. Povolila jsem stisk a složila si ruce podél těla.

''Takže. Uh-...Jdu na-... Na oběd. Mám hlad. Měj se!'' oznámila jsem a okamžitě jsem byla obdařena zabijáckým a zároveň zděšeným pohledem
''Děláš si srandu? Tak to teda ne. Takhle mě mučit nebudeš.'' popadl mě do náruče a nesl k posteli, na kterou jsem o vteřinu později dopadla

Přetáhl si přes hlavu tričko a tentokrát jsem po dechu zalapala já. Proč musí být tak strašně sexy, když je nadrženej?! Zatraceně proč? Nechtěla jsem zůstat pozadu a tak jsem ho jedním pohybem napodobila a dostala jsem se do vedení, když kamsi do rohu místnosti odletěly i džíny. Docela jsem se zastyděla, když jsem se před ním ocitla jen ve spodním prádle. Ale je Mike panic? No... Ten už není panic od narození.

Skočil za mnou na postel a já jsem si na něj sedla. Bála jsem se, že ho rozsednu. Dle jeho pohledu mi bylo jasné, co po mně chce. Pomalu jsem chytla lem jeho černých džínů a velmi pomalu ho táhla směrem dolů. Bavilo mě ho trápit.

Cut |m.c. ff // POZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat