Jeho majetkem [✔️]

1. část - Eren

Eren:

Ležel jsem ve svém pokoji a díval se do stropu. Nic se tu nedalo dělat. Nemám nic. Přátelé, své soukromí, rodinu a svobodu. Jsem jeden z těch, kteří byli nalezeni lidmi, kteří nás učí jak být správná děvka a majetek. Je mi teprve čtrnáct a už jsem byl znásilněn. Svou matku jsem nikdy nepotkal. Od narození jsem tady a trénuji. Nechci tu být a ani se mi to tu nelíbí.

Najednou do pokoje vejde jeden z lidí kteří nás našli a přivedli sem.

  ,,Pojď sem děvko!" Křikne po mě. Sednuu si a podívám se na osobu, která sem přišla. Byl to Keith Shadis.  Vstal jsem, jako poslušný pes a došel jsem k němu.

  ,,Pomaleji by to nešlo!?" Křikl po mě. Sklopil jsem pohled.

  ,,Omlouvám se pane." Řekl jsem. Pan Keith mi sundal šaty a podíval se na mě. Potom mi šaty zase dal a já si je na sebe zase navlékl. Připevnil mi na obojek vodítko a rozešel se se mnou (na vodítku je jedna věc, která jim zakazuje používat schopnosti, proto to mají).

Po chvíli chození jsme dorazili do ředitelny. Jako vždy tam seděl pan Nick.

  ,,Pane Nicku? Mám tu pro vás tu děvku Erena." Řekl pan Keith a došel se mnou blíž k Nickovi.
  ,,Takže... Erene... Mám tu pro tebe jednu správu. Pro nás dobrou a pro tebe špatnou. Našli jsme ti lesbi, které tě chtějí jako poslušnou služku... Pro svého syna. Chtějí odjet na deset let pryč a chtěli mu dát dárek na rozloučenou. Neboli tebe."

Řekl a já jsem se zarazil. Sice mi tu říkají děvko, dávají nám klukům holčičí šaty (holkám maid šaty), občas nás znásilní, dávají nám psí, nebo kočičí granule (jako jídlo) a občas i zbičují, ale já nikam nechci! Zvykl jsem si. Jen jsem přikývl a nic nedělal.

  ,,Přijedou si pro tebe zítra o půlnoci tak ať si aspoň trochu krásný." Řekl pan Nick, otočil mě k sobě zády a plácl mě přez zadek. Tak jsem usoudil, že mám už jít.

Vešel jsem do pokoje a uviděl na zemi misku granulí. Super! Konečně jídlo! Dva dny jsem nejedl. Mám hlad! Sedl jsem si na postel a začal jíst. V pokoji máme všichni jen postel a lampu. Nic víc. Říkají, že bychom byli rozmazlení.

Já už ani nevnímám to, že jsou to psi granule. Jim je celích čtrnáct let. Žaludek, jazyk a prostě celé tělo si na to zvyklo.

Až to dojím, tak si lehnu a čekám na to, až za mnou někdo přijde a bude mě učit. Ne matiku, biologii, ale jak být správná děvka. Jestli dobře počítám, tak mě dnes učí pan Gunther Schultz.

Otevřeli se dveře.

  ,,Děvko Erene! Jde se na to." Ano... Je to pan Gunther Schultz...

O půlnoci

  ,,Hej děvko! Vstávej!" Řekl mi dost známý hlas. Hlas pana Keitha. Došel ke mě a strhl ze mě deku. Blikl mojí malou lampičku a naskytl se mu pohled na mě nahé tělo. Musíme spát nazí... Bohužel...

  ,,Dělej! Vstávej!" Zakřičel a já jsem vstal. Došel jsem si automaticky pro spodní prádlo a šaty. Oblékl jsem se a celou dobu mě pan Keith pozoroval. Připl mi vodítko k obojku vyšel se mnou ven.

Nikdy jsem se nenadchl čerstvého vzduchu.
  ,,Tak tady je." Řekl pan Keith a dal vodítko jedné z těch žen. Ta, která si vzala mé vodítko mě nacpala do auta a sedla si vede mě. Ta druhá někam odešla a po chvilce přišla.

  ,,Takže... Ty budeš služka a děvka mého nevlastního syna, je ti to jasný?" Zeptala se ta vedle mě, když nastoupila ta druhá. Já jsem jen přikývl a díval se na své šaty.

Pak jsme přišli do jejich domů a tam mě svlékli. Chtěl jsem jim říct, že se umím svléci sám, ale radši jsem se nechal. Pak mě začali bičovat.
  ,,Au!! Dost! Prosím!" Zakřičel jsem a začal se bránit.