Jeho majetkem [✔️]

15. část - Já ti to vysvětlím

Leželi jsme celí nazí a udýchaní v posteli a najednou do pokoje vtrhne Eren. Jean se na něj usmívá a já nevím co říct.

  ,,Erene já-" Ani jsem to nedořekl a už běžel pryč. Rychle jsem se oblékl a běžel jsem za ním.

S brekotem rozevírá dveře a chce utéct z domu, ale já mu chytím ruku.

  ,,Já to to vysvětlím!" Křiknu po něm. On sebou jen cukne, odstrčí mě a vyběhne na ulici.

  ,,Erene! Stůj!" Křičím na něj. Běží dál. POČKAT!! To je směr rokle!! On chce udělat sebevraždu!! To mě tak miluje? Běžím za ním a pomalu zpomaluji. Běží a nezpomaluje už je tam, chce skočit, ale já ho chytím za ruku a přitáhnu si ho do polibku. Odstrčí mě od sebe.

  ,,Nech mě být! Běž si za tím koněm!" Zakřičel na mě já dal mi facku.

  ,,Erene!! Já s ním musím chodit, protože by tě jinak zabil! Já tě miluju a proto s ním chodím. Zabil by tě, kdybych s ním nechodil a odmítl ho." Vysvětlil jsem mu a on mi skočil okolo krku.

  ,,Omlouvám se Levi... Nenechal jsem si to vysvětlit a hned jsem ti dal hovna do ksichtu." Řekl a začal brečet. Hladil jsem ho po zádech a obdarovával jeho krk. Odtáhl se ode mě.

  ,,Levi... Tady ne." Řekl a já ho pohladil s úsměvem po hlavě.

  ,,Neboj... Tady bych si s tebou neužil." Řekl jsem a políbil jsem ho na hlavě.

Pohled Erena:

Jako... Na jednu stranu mu to věřím a na druhou ne. Jsem přeci děvka a on si může chodit s kým chce a mě to musí být u prdele, ale já ho miluji a dokonce s ním teď i chodím, neříkám mu pane, tykám mu, ale jsem pořád jeho majetkem...