6.Loki

432 41 11
                                    

Jeho rty mne hřály na tvářích, vysílaly mi do těla horkost slunce božského národa, přetrhávaly nitky mého vzdoru a unášely mne v nekonečnu. Obmotal jsem své paže kolem krku silného těla jako kolem záchranného kruhu, než mi nohy zcela vypověděly službu. Cítil jsem horký dech jak mne hladí po tvářích, pomalé nejisté doteky velkých dlaní na mém pase, tlukot srdce ve splašeném rytmu. Vnímal jsem své vlastní pohyby jako někoho jiného. Nejisté rty proti těm modro očkovým, klouzající dlaně po vypracovaných zádech, nepravidelný dech i maraton srdečního svalu. Krátké minuty se zdály jako hodiny, kdy jsem pohyboval ústy a nechával rty druhého mladíka opečovávat mou tvář. Dech se mi zadrhával v hrdle, pálil a trhal plíce na kusy, dožadoval se životadárného plynu po dlouhé vteřiny. Nechtěl jsem to ukončit, odpojit se první z tak intenzivního prožitku. Cítil jsem hluboko pod kůží, že konám správně a nechal se tím pocitem pohltit.

Nakonec jsme se ale přeci jen museli odtáhnout a načerpat vzduch do plic. Zběsile jsem zalapal po dechu, dlaněmi se musel opřít o kolena, jinak bych se složil k zemi. V hrudi jsem měl hurikán, v hlavě prázdno jako když se mračna vyprší a zanechají jen mokrou pláň. Na těle jsem stále cítil horkost jeho těla, které mnou prostupovala jako magie ve vlnách.

S nejasným očekáváním něčeho, jež jsem sám nechápal, jsem se natočil k hřejivému tělu blondýna a mírně se usmál na rudé tváře. Jeho modré oči jiskřily jako dva drahokamy z ledových dolů, průzračně propalovaly tenkou roušku tmy a svítily jako pochodně. „Ehm...já-„ Nevěděl jsem co říct. Mám vůbec něco říkat? Nebude to tak jako tak trapné? Sotva jej znám, nic o něm nevím a nechám se jím líbat. „Měli bychom spát, nemyslíš? Už je dost pozdě." S těmi slovy se přetočil na bok, vtáhnul mě do svého pevného objetí a nechal naše těla opět spadnout do peřin. „Dobrou noc." „Dobrou noc."

-

Cítil jsem na své tváři paprsky ostrého ranního sluníčka, ve vzduchu vůni čerstvě spadlého sněhu a rybiny. Chladné ledy oceánu musely na kamenitou pláž dozajista zase vyplavit chutné ryby i jiné plody, možná že i zelené chaluhy nebo mušle. Když si pospíšíme a vezmeme ošatku, zvládneme s Yuno a Thorovou pomocí sesbírat nejlepší kousky, než se k nim dostanou mrchožrouti. Bylo by skvělé udělat si na oběd nějaké teplé pochutiny po tolika dnech jen o chlebu a mléce. Zdali pak Thor jí dary moře?

Přetočil jsem se na bok a zašmátral rukou kolem v naději, že nahmatám svaly pevného hřejivého těla. Nespokojeně jsem zamručel a otevřel oči při zjištění, že pelech je prázdný a navíc již chladný, takže se jeho nocležník dlouho v teple nezdržel. Posadil jsem se, protáhnul a vyškrábal na nohy. Kamenitá podlaha příjemně studila do ztvrdlých chodidel, jemný větřík, co profukoval do nitra jeskyně, mi pročesával vlasy a zdravil k dobrému ránu. Usmál jsem se a přidal do kroku. Jestli není Thor v hlavní světnici, musí být přece někde jinde v jeskyni, ne? Navíc...pelíšek byl taky prázdný a pochybuji, že by si má chlupatá přítelkyně nechala utéct tak váženého a ojedinělého hosta. Povětšinou musí žít v jeskyni sama, tak je teď celá nadšená, že má společnost. Ještě kdyby modroočko rozuměl tulení řeči, myslím že by mi jej ani na malou chvíli nepůjčila.

Nakouknul jsem do skladiště, komůrky i prádelny, dokonce i k pramenům, ale nikde nic. Jeho teplé huňaté oblečení zmizelo z věšáků, boty neležely u ohně aby se proschly, zkrátka jako by zmizel i se všemi svými věcmi.

„Thore? Yuno? Jste tady?" Můj hlas se odrážel od stěn jeskynního komplexu, ale odezvy se nedočkal. Ještě párkrát jsem skusil zavolat, kouknou znovu pořádně do všech světniček, ale jako by se po nich zem slehla. „Thore? Princi Thore? Yuno?! Je tady někdo?" Rychlé kroky se proměnily v běh, jak jsem celý pln obav vyběhnul do sněhem pokryté krajiny. Kam jsem kouknul, jen nekonečný sníh a zasněžené hory. Copak by odešli bez rozloučení?

Ahoj! Tak co? Líbí? Nelíbí? Doufám že to není moc brzo na pusu, jako jasně, znají se jen pár dní, ale v podstatě to není zase takový problém, no ne? Budu ráda, pokud mi dáte nějaké zpětné info! A dokud tady neuvidím koment, tak na novou kapču zapomeňte! Ha a máte to. (Ďábelský smích)

Vaše Tiranis!

Za závějí - Thorki (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat