Všechno co vyprávěli jsem se snažila představit.Ale něco si šlo těžko představit. Všichni jsme dovečeřili v dobré náladě a naše párty se šla odehrávat jinam. Naše dámská jízda,šla dál do křídla zatímco chlapáčci si popíjeli pivečko a žvanili o ničem. Neříkám, že na tom budeme líp. To si fakticky nemyslím.
A pak to začalo, pustili jsme si velice energickou muziku a popadli první vínečko.
,,Toronto kdy máš vůbec narozeniny?" zeptala se lehce přiopile Nairobi a chytla mě opět kolem ramen. ,,V červenci" odpověděla jsem jí se smíchem. ,,A bylo ti už alespoň 18?"přitakala Tokio a tancovala do rytmu. ,,Tokio nechci ti nic říkat,ale příští rok jí bude 22" přidala se Lisabon. A tak jsme se nějak po objímaly a každá s whisky,rumem, vodkou či co to bylo jsme tancovali. ,,Vy budete ty nejlepší tety pod sluncem. Ibiza bude mít štěstí" řvala Nairobi. ,,A co vy Tokio a Toronto, děti?" zeptala se Stockholm a skákala do rytmu. ,,Mám ráda děti a po loupeži kdo ví možná když bude s kým" zasmála jsem se. ,,No uvidíme" zařvala Tokio abychom jí slyšeli. ,,Tak to chce přípitek na nás matky a tetu Tokio" zařvala jsem i já a pozvedla svojí láhev něčeho.
Společně jsme potom ještě daly soutěž kdo líp twerkuje,bohužel jsem skončila poslední a o první místo se dělily Tokio s Nairobi. Stockholm a Lisabon hodnotily.
Byly jsme rozumné a zabalily jsme to už ve tři ráno, protože zítra jsme se měli dostat do Španělska a dopřipravit všechno. Usnula jsem ani nevím kde,ale probudila mě až rána a nadávky Tokio protože spadla z postele. U snídaně jsme všechny vypadly jak zombie,ale naštěstí nám bylo dopřáno aspirinu a hned nám bylo líp.
,,Tak jo, všichni víte co sbalit,tak ať můžeme v šest vyrazit"řekl Profesor a mi se rozutekli.
Já jsem se rozhodla nechat si tu věci. Protože tu bylo sakra nádherně a pokud všechno vyjde vrátím se sem.
A tak to uteklo a v šest večer jsme se vším vydali na letiště a v devět večer už jsme přistávali na malém soukromém letišti. Nasedli jsme do aut a odjeli do úkrytu kde budou Lisabon a Profesor ke konci. Tam jsme ulehli a museli spát protože příštích pár dní bude krutých. A nikdo z nás netušil jak moc krutý to bude.
Dalšího dne ráno jsme vstali už v šest a všechny věci sbalili. A já se v civilním oblečení vydala dvě hodiny před onou akcí do banky. Moje falešná identita byla Alba Rico. Měla jsem dědičkou mrtvé babičky,která tu měla schránku.
A v té chvíli co jsem vkročila do banky už nebylo cesty zpět.
ČTEŠ
El Professor (La Casa De Papel)✔️
FanfictionMé jméno je Toronto,teda to jméno není moje pravé samozřejmě, a do tohohle příběhu jsem se zapletla až příliš pozdě,nebo možná až příliš brzo, kdo ví? Mým strýcem je Sergio. FF na La Casa de Papel (psáno před vydáním páté série)
