A tak jsme se vydali na rozkaz Nairobi hned do slévárny a nestavovali jsme se v knihovně.Hned co jsme uviděli náznak sklepu na nás. ,,Jste debilní? Sundejte ty zbraně" odporoučel je Bogota zase zpátky do reality. ,,Máte strach?" zeptala se Nairobi.,,No. Pobíhá tady po zuby ozbrojený šílenec" odpověděl Matýas. ,,Taky mám strach. Toronto, Bogoto máte taky strach?" zeptala se nás Nairobi. ,,Stejný jako ostatní" souhlasil Bogota. ,,Samozřejmě" odpověděla jsem popravdě. ,,Palermo,Helsinki a Stockholm se taky bojí.Ale berou rukojmí do knihovny.Denver a Rio mají fakt velký strach.Protože hledají Gandíu. A Gandía má strach největší, ale nedá pokoj , dokud nás nevystřílí."snažila se je uklidnit Nairobi. ,,Mně to nevadí" přitakal Matýas a já si říkala proč jen sakra nemlčí.,,Nevadí.Všichni sakra dělají svou práci. Jen vy si tady serete do kalhot. Schovaní ve sranda zákopu. " začala lehce vražedně Nairobi. ,,Nepřišli jsme sem střílet" pronesl se strachem Cańo. ,,Já vím,zlato.Ale nemáme na výběr. Tady je obrana nejsnažší. Dá se přijít jen odtamtud,a tam ho odsud zvládne sejmout každý z nás.Ale co vidíte, když sem přijdete? Eskadru přikrčených poserů. I tady Toronto má víc odvahy než vy. Vy jste dělníci. Jste svářeči.Největší drsňáci, co jsem kdy viděla. Moji zlatí kluci.Nejste poserové.Víte, co mi ještě nahání strach?Chodit v noci sama domů.Ale to my ženy děláme pořád.Vezmeme strach za ruku a žijeme dál.Protože žít se musí, pánové!Žít se musí až dokonce!Kurva to vám řeknu. Vstala jsem z mrtvých abych vás mohla sjet.Co?To mě nikdo ani neobejme?" čím víc mluvila tím víc se napětí a strach uklízeli do ústraní. První kdo jí objal byl Matýas. ,,Jak je?" zeptal se jí. ,,Ani sama nevím. Jsem napumpovaná léky.Neslyším žádnou hudbu, Bogoto"To budeme pracovat smutní?" první věta pro Matýase druhá pro nás všechny. Nairobi se v tuto chvíli jevila jako můj vzor před chvílí jí operovali a teď jde pracovat a je veselá. ,,Hudbu ,do prdele"rozkázal Bogota. ,,Jsme Hispánci, nebo Němci?" povzbudil monotónním hlasem Bogota.
,,Bezva kára. To je Harley?" zavtipkoval Matýas. ,,Jen si moc nevyskakuj" dala mu se smíchem lehký pohlavek Nairobi. ,,Bogoto, kolik tun už jsme roztavili?" zeptala se ho. ,,43,5 tun" odpověděl. ,,Musíme zrychlit. Chci vidět zapnuté ruce.A dvou hodinové směny, ať doneseme zbytek ingotů.Přines mi vzorek zrna, Toronto." rozkázala a vzala si megafon.
,,Podíváme se na to." prohlédla si. ,,Zvyšte tlak plynu o dva kilopascaly.Mají trochu velký průměr.Chci vás vidět ve svém živlu ,v rytmu a s radostí. " řekla a popoháněla nás.Mezitím co je Nairobi trochu motivovala k popohnání já jela o trochu dřív nahoru, nějak jsem jim chtěla dát prostor. A když jsem vystoupila a byla na cestě ke knihovně ozvala se rána. A potkala jsem Helsinki s Palermem. Helsinki mi dal jeho druhou pušku a v rychlosti vysvětlil, že jdeme hledat Ria a Denvera protože se neozývají. Byli ve výtahu plného kouře,jistě ten výbuch. Chtěli jsme je dostat ven,když Rio zakřičel. ,,K zemi!" a Gandía začal střílet. Oplatil mu to Helsinki pak se přidal i Palermo,ale já nemohla musela bych jít do rány. A nakonec nás zachránila zezadu Stockholm a Bogota.
A pak zmizel,jako by se vypařil. ,,Ale nikdy by nás nemohlo napadnout, že půjde za jedinou osobou z týmu co teď byla sama. NAIROBI.
ČTEŠ
El Professor (La Casa De Papel)✔️
FanfictionMé jméno je Toronto,teda to jméno není moje pravé samozřejmě, a do tohohle příběhu jsem se zapletla až příliš pozdě,nebo možná až příliš brzo, kdo ví? Mým strýcem je Sergio. FF na La Casa de Papel (psáno před vydáním páté série)
