Ukázal se tu sám Arturo Román. Po jeho shledání s ostatními jsme předem věděli, že tohle začíná být o hubu. Opět vyfasoval červenou kombinézu a masku. A pak nás hromadně čekal přesun do knihovny. A tam jsme jen seděli a čekali. Tentokrát nás hlídala Nairobi, dole asi zvládali a Helsinky se šel vyspat. Seděla jsem na zemi a snažila se být od Arturíta co nejvíc blízko a zároveň tak aby mě nepoznal. A potom co mluvil se sekretářkou a tlustým vyděšeným klukem jsem mohla z klidem říct, že se nazýval bohem a hrdinou. Nairobiho ho okřikla a chtěla ho nechat přesednout dopředu aby ho měla na očích. Vstal a jako jehně šel na porážku, když procházel koukal na ostatní z nás, abychom se ho snad zastali. A stalo se to co, jsem čekala už od té doby co sem skočil. ,,To je ta co s nimi utekla! Nic jí neříkejte je s nimi! Určitě na vás donáší a kdo se jí nebude líbit zabijí ho" křičel jako smyslu zbavený. ,,Ach Arturíto. Ty jsi to nepochopil, že" zvedla jsem se ze země. ,,Jestli jsi se bál Berlína měl by si se bát i mně a to mnohem víc" řekla jsem výhružně a on zbledl,ale zase chytil barvu. ,,Tady Toronto je jeho největším dílem" křikla Nairobi,ale nechala boj na mě. ,,Pořád máš rád filmy? Mohly bychom se na nějaký podívat, ne? Spolu. Třeba Bonnie a Clyde? Něco co Berlín se svým nejlepším kamarádem už nezažije" řekla jsem pěkně sarkasticky. ,, Tvůj otec, byl parchant. Prodával mladé dívky jako ty do otroctví!" křičel jako smyslu zbavený. Všichni jsme věděli, že to byla lež.Kopla jsem ho a to pořádně. ,,Po tomhle hodně štěstí s dalšími dětmi. Jo počkat ty a tvoje žena je máte jen díky umělému oplodnění." řekla jsem a šla k Nairobi. ,,Mé jméno je Toronto. Bylo mi ctí vážení" řekla jsem složila malou poklonu a odešla. Přešla jsem do druhé knihovny,kde probíhal výslech co Rio zažil.
,,Už to je jen na Manile" oznámila jsem všem přítomným. ,,Toronto" ozval se Rio a přeběhl ke mě a pevně mě objal. ,,Tak moc jsem se o tebe bála" zašeptala jsem mu do ucha. Byla jsme pro ostatní dvojka dětí v tomto týmu. Bylo na nás spolehnutí ale v něčem jsme mohli zaváhat.
A pak jsme se pustili do práce. Tokio se měla chovat jako normálně. Teď museli jít city stranou. Nemohlo se brát velký ohled na to, že 2 měsíce byl mučen. Tokio měla plán jak mu sdělit, že má v sobě čip.
Když se z jejich koupele vrátili, oba byli značně rozpoložení a pak se jednoduchými posunky začal připravovat sál na operaci. Nairobi hlídala rukojmí. A Helsinki jsem nechala spát. Při této práci mi teda asistovali pouze, Stockholm, Tokio a Palermo. Nejdřív jsme vypípli kde má čip. Měl ho v právém stehně. Uspali jsme ho a já si nasadila brýle s lupou. Opatrně jsem rozřízla tkáň kde čip byl a vzala pinzetu. Vytáhla jsem odposlech a k tomu narazila i na gps a položila na tácek. Palermo s Helsinki měli za úkol je vakuovat. A já se dala do zašívání Ria. Bylo to jako když jsme na hodinách ručních prací, vyšívali v těch kruzích, jenže teď to byl člověk co jsem měla pod rukama.
A teď jsme si zase mohli všichni oddychnout. Každý si hleděl svého. Helsinki šel vystřídat Nairobi. Tokio se vypařila a Rio potom co se probudil se šel vysprchovat.
Zůstali jsme s Palermem o samotě když se ozval Professor. Chvíli jsme mu říkali o čipech, když najednou. ,,Palermo spusťte plán Alcatraz.Maximální naléhavost. "řekl strejda. ,,Jako ten plán Alcatraz?Sergio co se tam sakra děje?" ujistil se Palermo. ,,Jsme v .....extrémní situaci." vysvětlil strejda a Palermo vstal a rychlým krokem šel.
Plán Alcatraz byl o tom aby si policie myslela,že máme v plánu utéct, vrtáme tunel.To začal dělat Helsinki,takže já jsem šla hlídat rukojmí.
Náš plán asi vycházel a pak jsme vypustili Flippera. Fretka. Policie i přesto na to moc neskočila.
A naše zlatá inspektorka Alicia, něco přinesla. Byl to modrý plyšák.Denver si vybral Miguela jako toho co pro medvěda půjde šest dalších rukojmých šlo jako lupiči plus já a Denver. Jenom co dokázali přinést medvěda běželi jsme ho dát pod rentgen. Byl v něm mobil a balíček něčeho. Helsinki pomalu otevřel medvěda a vytáhl balíček. Byly to prášky. Na mojí bývalé škole byly velice oblíbené. Nairobi se tvářila všelijak a kroutila u toho hlavou a pak se vytáhl telefon a začal zvonit.Nairobi vytrhla telefon z ruky a vzala ho. ,,Co sakra chceš?" vyjela do něho. ,,Jdi k čertu!" řekla Nairobi a típla to. Vzala medvěda a vydala se pryč. Palermo nadával a poslal za ní Denvera,ale předběhla ho Stockholm. Pak si tam povídaly.
Klid.Ticho. Tak se dalo nazvat 15-30 minutové procesí. ,,Pomoc! Pomoc!" začala křičet Stockholm. Všichni jsme nechali své práce, kromě Ria, který hlídal rukojmí a běželi za voláním Stockholm. Nairobina hruď byla rudá a plná krve ,,Kulka je uvnitř. To je dobře" hodnotil situaci Helsinki a přitom jí objímal. ,,Musíme ji vyndat" říkal dál. ,,Gázu! Rychle!" křikl Helsinki. ,,Dejte mi tu gázu. " povídal dokola a Denver se jí co nejrychleji snažil rozdělat. Palermo a já jsme na tom byli stejně. Nezmohli jsme se na nic jiného než na civění. Vyoperovávat čip byla jedna věc, ale kulka a skoro do srdce zase věc druhá. Přišel i Bogota. ,,Jen klid" ,,Je uvnitř?" zeptal se Bogota. ,,Jo. Je uvnitř" odsouhlasil mu Helsinki. ,,Dám ti morfin a vytáhneme tu kulku.Vydrž" opakoval Bogota. A nevím koho uklidňoval jestli sebe a ostatní nebo Nairobi. ,,Morfin!" křičeli jeden přes druhého. Palermo se otočil a někam šel. A já šla ke zdi k oknu.,,Lidi! Lidi!Lidi!" začala jsem křičet a koukala na ozbrojená pancéřovaná auta. Denver se podíval tam kam já. ,,Přijíždějí podělaný tanky!" začal sýčkovat. ,,Sakra!" a běžel pryč.
V tuhle chvíli šachovou partii vyhrávala Policie. Nevydržela jsem pohled na Nairobi a vydala se pro rozkazy za Palermem, přišla jsem přesně ve chvíli,kdy jsem uslyšela říkat strejdu ,,Popravili Lisabon" a v tu chvíli se mi zatmělo před očima. Bože to mi šlo vždycky nejlíp. Přitížit někomu už v tak těžké situaci. ,,Toronto!" slyšela jsem naposledy Palerma. Ucítila jsem na tváři facky. A slyšela jsem Denvera jak těžce běží a křičí. ,,Palermo! Jedou sem s tankem!Prorazí bránu" říkal a já otevřela oči. Palermo aniž by mě hlídal,přeběhl k vysílačce. ,,Útočí na nás" řekl a čekal. ,,Palermo.Tohle není přepadení.Ani výzva pro systém.Tohle je válka.Podle toho jednejte" řekl strejda a zhluboka dýchal.,,Pane. Bylo mi ctí být pod vaším velením" řekl a položil vysílačku. ,,Defcon 2" zakřičel a vyběhl. Pořádně jsem se protáhla a vstala a vyběhla za Denverem.
Byli jsme čtyři plus Rio. ,,Dvě skupina. Každá jeden roh! Hned!" rozkázal rukojmím kteří taky byli vyděšení,Palermo. ,,Na kolena s rukama za hlavou" křičel Palermo nasraně. Jeden Defcon měla Tokio a druhý měl mít Rio,ale klepali se mu ruce. ,,Dělej Rio,dělej" popoháněl ho Palermo. Převzala jsem to z něj. Rychle jsem to složila a zaujmula jsem pozici. ,,Na pozici" křikla Tokio. Kývli jsme na sebe.,,Čekejte" řekl Palermo. ,,Čekejte" pokračoval........,,Bránu" křikl na Denvera. Zaměřovala jsem a ,,Pal!" zadal rozkaz Palermo a já vystřelila. Tank vybouchl.Zavřeli jsme bránu,ale i přesto byl slyšet chaos. A křičící hořící lidé.A v tu chvíli adrenalin vyprchal a dopadlo na vás co jste udělali. Obě strany započali officiální válku. A Nairobi bojovala o život.
Professor padl do vlastní pasti. Schopnost sluchu vyvolala paranoii. Tuhle kartu vytáhla Sierrová aby nás zničila.Tak nastala válka.
ČTEŠ
El Professor (La Casa De Papel)✔️
ФанфикMé jméno je Toronto,teda to jméno není moje pravé samozřejmě, a do tohohle příběhu jsem se zapletla až příliš pozdě,nebo možná až příliš brzo, kdo ví? Mým strýcem je Sergio. FF na La Casa de Papel (psáno před vydáním páté série)
