Špinavý představy/Milion+

ubližuješ mi

Tak co bych vám tak napsala. Sice jsem si řekla ,že teď budu svině já ,ale zatím nebyla možnost se tak zachovat. S klukama jsem se pohádala takže teď musím spát na hotelu.

Telefonát...
J: Ahoj El ,hele nechceš se stavit? Potřebujeme s tebou něco probrat. Dan chce požádat Lindu o ruku i přes to že od něj ještě nedávno utekla. A ty si tady na tohle celkem dobrá tak přijeď. Dost mu to pomůže a vlastně nám všem.
E: Já vám ale nechci pomáhat. A už vůbec ne po tom co jste mě vyhodili z bytu a já musela jít spát na hotel. Poraďte si sami a mě nechte být.
J: Děláš si prdel? Ty fakt myslíš jen na sebe.
J: My nemůžeme za to že o tebe Daniel nemá zájem.
J: A navíc za to že jsme tě vyhodili si můžeš sama. Způsobilo to tvoje chování. Takže přijeď a přestaň mluvit píčoviny. Čau

Co si o sobě vůbec myslí ty píčo.
No nic šla jsem se teda sbalit a mohla jsem vyjet. U kluků jsme byla tak do patnácti minut. Zazvonila jsem ,ale nic. Čekala jsem asi půl hodiny než mi otevřela rozespalá Linda ,která na mě čuměla jak kdyby byla nějaká královna světa.

,,Čau co tady chceš?" optala se.
,,No dejme tomu že ti to vlastně může být úplně jedno protože jsem přijela ke klukům kterým patří tenhle byt. Takže si svoje zbytečný otázky strč do prdele a pusť mě dovnitř" usmála jsem se,odstrčila ji a vešla dovnitř.

Seděla jsem asi patnáct minut s Lindou na gauči v obýváku a tam jsme probírali nějaký věci. Asi si myslela že s ní chci být kámoška. Dělala jsem jak mě ty věci co říká zajímají.
,,Tak přece jenom si přijela" přišel ke mě vysmátej,nejspíš zhulenej nebo sjetej Jakub.
,,No chtěli jste mě tu tak mě tady taky mate" protočila jsem oči.

,,Kurva čí je ten zkurvenej kufr na chodbě? Zakopla jsem o něj" přišla Wal která podle mě prochlastala celou noc. Hned co mě uviděla mě běžela obejmout. Pak přišli všichni ostatní,probírali jsme život a tak.
,,Noa proč jsem měla tak náhle přijet?" koukla jsem se na Jakuba.
,,Víš chyběla si nám" všichni se začali smát.
,,Tojoty šašku. Jak tě nebo spíš vás znám něco budete potřebovat" zvážněla jsem. V tu chvíli řekla Wal Lindě ať jde s ni do jejího pokoje.

,,No tak chtěl bych požádat Lindu o ruku. Ale nevím kam ji vzít ani nic podobného" řekla Daniel.
,,No a co chceš po mě?" zeptala jsem se.
,,Aby jsi mi vybrala nějaký místo a pomohla mi to celý naplánovat. Vždycky si byla dobrá na tyhle věci" odpověděl a napil se kafe.
,,No tak místo bych dala Caffeterii ne? Chodíte tam všichni rádi a prostě je to tam na úrovni. Dobře tam vaří a majitel bude souhlasit" usmála jsem se nad svým nápadem. Byl to vskutku super nápad ,teda aspoň podle mě.
,,Hmmmm...ale víš co zní to vlastně dost super. No prstýnek mám a teď jak ji ho mám dat nebo říct ji to" zeptal se opět.
,,Danieli kurva já nevím ještě jsem nikoho nežádala o ruku".
,,No dobrý díky za pomoc" řekl,zvedl se a odešel.
,,Stejně mu řekne NE" na to "ne" jsem dala zvláštní výraz.
,,Nekaž mu to" řekl Dominik.
,,Nic nikomu nekazím. Říkám pouze pravdu" usmála jsem se. Dominik se jen zvedl a odešel do svého pokoje.

,,No a teď k tomu proč si tady" z ničeho nic vypadlo z Jakuba.
,,To už jsme probrali ne?" dala jsem si nohy přes sebe.
,,Ne. Asi chci zpátky Wal" vypadlo z něj.
,,Chtít můžeš! Já ti ji dohazovat nebudu. Chováš se k holkam jak kokot a ona je moje nejlepší kámoška. Akorát by si jí ublížil. Na to já koukat nebudu!!" zvýšila jsem hlas.
,,Tak to díky" taky se zvedl a odešel.
Byl tam s námi i Pepa ale ten celou dobu mlčky seděl v křesle a nic neříkal. Nejspíš nás ani neposlouchal. Jakoby tělem byl tam ,ale duší úplně jinde. Chtěla jsem s nim navázat kontakt ,ale když už jsem se odvážila něco říct tak vstal o odešel. Zůstala jsem tam jen s Tokym s kterým jsem probírala jeho novou holku. Ptal se mě na Daniela...

,,Miluješ ho pořád?" koukl se mi do očí.
,,Jo miluju. Myslím že ještě dlouho budu. Byla chyba ho kdykoliv opouštět" zesmutněla jsem. Jenže když se Toky zadíval za mě a já se otočila stál tam. Byl tam a všechno to slyšel. Jen jsem se na něj podívala a hned na to jsem se zvedla a odešla k sobě do pokoje kde jsem sebou hodila do postele a začala brečet.

,,Ello?" zaklepal někdo na dveře.
,,Je odemčeno" utřela jsem si slzy a dělala jakoze nic. Dovnitř vešel Dan zrovna ten kteryho jsem nejméně čekala.
,,Co se děje?" sedl si vedle mě.
,,Nic. Jen špatná chvilka? Třeba" koukala jsem před sebe.
,,Co jsem ti udělal? Ublížila ti ta novinka? Ta žádost o ruku?" vzal moje ruce do těch jeho.
,,Nejspíš to tak bude. Ale to je jedno" snažila jsem se o falešný úsměv.
,,Dej mi čas. Já se k tobě vrátím ,ale nebude to hned" obejmul mě.
,,Ublizuješ mi" začala jsem opět brečet.
,,Já vím. Moc se ti omlouvám" hladil mě po zádech. A i když jsem brečela ,někde uvnitř jsem se cítila strašně šťastná. Kvůli jeho společnosti,kvůli tomu ,že jsem byla v jeho objetí a kvůli tomu že mi dal naději ,že zase někdy budeme já a on.

Tak co na to říkáte?💗
Já nejsem na 100% spokojená ,ale nejspíš to není nejhorší.🙏🏽
Příští kapitola bude z většiny napsaná z Wal pohledu ,aby to nebylo celé jen o Elišce.💐
A jakej byl váš první den ve škole?💖

Moc vás miluju a děkuji za hvězdičky💖💗