taky se nechápu

792 24 0
                                    

Dneska je ten den co má Daniel požádat Lindu o ruku. Chtěla jsem aby to zrušil když mi teda dával naděje ,ale on semnou za tu dobu ani jednou nepromluvil. Plány na večer byly jasný. Všichni jsem měli jít na společnou večeři do Caffetterie po zavíračce kde Dan chce požádat tu pindu o ruku.

Tak a blížila se desátá hodina večerní a to jsme měli vyrážet. Vzala jsem si na sebe černé krátké šaty a bílé air force. Jeli jsme třemi auty ,ale nebudu vypisovat jak kdo jel. Vlastně já jsem jela jen s Danem a ostatní jeli v těch dvou ostatních.
,,Víš Dane asi ti to přeju" usmála jsem se.
,,Dobře" dořekl a věnoval se dál řízení.
Hned co jsme dojeli před restauraci jsme vystoupili všichni z auta a vešli dovnitř. Ale překvapivě si Daniel nesedl vedle Lindy Pindy ,ale vedle mě. Žďuchla jsem do něj a neznačila mu ,že by měl sedět vedle někoho jinýho ,ale on se jen usmál. Achjo to je debil ,to jsem zvědavá co se z toho ještě vyklube.
Objednali jsme si a čekali co se teda bude dít.
,,Tak já bych řekl ,že můžeš začít Konev" spustil Jakub a napil se vína.
,,No tak čím bych začal. Asi tím Ello ,že tě strašně moc miluju a chci s tebou být. Ty sis celou dobu myslela ,že chci o ruku požádat Lindu ,která je ale pouze moje kamarádka. Takže se tě ptám..vezmeš si mě?" říkal s úplnou láskou. Spustil se mi pláč vůbec jsem nevěděla co dělat. Nejspíš jsem udělal to nejhorší a to ,že jsem se zvedla a utekla do nejbližšího parku.

,,Běž za ní" to bylo poslední co jsem slyšela.
Seděla jsem v parku na lavičce v Dominikovo mikině kterou mi půjčil protože mi byla v Caffetterii zima.
,,Já myslel ,že mě miluješ tak proč tohle" stál přede mnou Daniel.
,,Taky že jo. Vůbec nevím co to do mě vjelo" vzlykala jsem.
,,Nechápu tě ,ale i přes to tě miluju a chci být s tebou" sedl si vedle mě.
,,Taky se nechápu ,ale i přes to všechno špatný co si mi udělal ti musím říct ano" koukla jsem se na něj. Na jeho tváři se najednou objevil úsměv plnej štěstí. Chvíli jsme si povídali a smáli se všemu možnýmu. Pak jsem jen ruku v ruce odešli zpátky do Caffeterie. Tam jsme to všem jen řekli a užívali si zbytek večera.

Poněkud krátký ale nevadí💐
Já vím slíbila jsem ,že tahle kapitola bude z pohledu Walerie každopádně tohle je předposlední kapitola.💖
Dneska dopíšu ještě jednu ,ale tou už tenhle příběh bude končit.💗

Špinavý představy/Milion+Kde žijí příběhy. Začni objevovat