Špinavý představy/Milion+

Mysleli jste si,že to tak necháme?

Celé odpoledne jsme proleželi v obýváku koukáním na Netflix a jezením. Příští týden jedeme do Teplic za našima rodičema. Naše mamky bydlí spolu,jsou to nejlepší kámaradky už od dob kdy mě bylo 14 a Wal 11.
Kolem 20:00 jsem si řekla že se půjdu vykoupat a půjdu spát ,jelikož musím ráno do práce.
,,Wal jdu se vykoupat a spát jo?" křičela jsem na Wal z kuchyně.
,,Já už jdu spát teď,ráno vstávám s tebou jdu na tu brigádu" řekla dost unaveně.
,,Ok,dobrou" řekla jsem ale odpovědi jsem se nedočkala.
Když jsem se už vykoupala a udělala potřebnou hygienu šla jsem do pokoje s tím že si pustím nějákej seriál. Moc dlouho jsem ale nekoukala tak do patnácti minut jsem byla tuhá.
Cítila jsem se strašně divně tak jsem vstala. Vzbudila jsem se jen ve spodním prádle a svázaná ve vaně,nebyla jsem tam však sama. Hned naproti mě ležela Wal ,která už byla vzhůru.
,,Ty zmrdi" řekla jsem se strašným vztekem.
,,Myslíš že to byli oni?" řekla Wal dost klidně. Nechápu jak může být tak klidná. Jen jsem kývla a čekala co bude dál.
Cca po hodině...
Když už nás to přestalo bavit začali jsme strašně křičet ,že to snad slyšeli i sousedi. Do místnosti přišel Jakub a Daniel,a začali se strašně smát. Jojo vtipný.
,,Jste normlání?" zeptala jsem se.
,,Mysleli jste si ,že to tak necháme?" řekl Daniel strašně hnusným tónem.
Dál jsem neodpovídala ,jen se koukla na Wal ,který se chtělo strašně brečet.
Přece jenom svázáný provazama a hozený ve vaně ,to není až tak vtipný.
,,Necháme vás tady ještě tak hodinu a pak vás pustíme" mrkl Jakub a odešli.
Opravdu to tak bylo,po hodině přišli a rozvázali nás. Místa kde jsme měli provazy jsme měli rozřezané až do krve. Začala jsem brečet,tak strašně to bolelo. Stoupla jsem si,sotva jsem se držela na nohách. Došla jsem k Danovi a dala mu facku. Pak jsem jen chytla Wal a utekli jsme ke mě do pokoje kde jsme se jen zamkli.
,,Holky byla to jen sranda,nebuďte naštvaný" řekl nejspíš Hasan a kluci se začali smát.
,,Vypadněte ,tímhle jsme spolu skončili" řekla jsem ,ale pořád jsem nepřestávala brečet.
Trvalo pár minut než jsme slyšeli bouchnout dveře. V klidu jsme vyšli a šli se najíst. Takhle jsem přece nemohla do práce,akorát by si mysleli ,že jsem si nabalila nějakýho frajera kterej mě mlátí.

Po dvou týdnech..
Po dvou týdnech se nám rány už zahojili a tak jsme mohli obě konečně do práce. Wal dostala brigádu v Caffetterii ,takže pracujeme spolu ,což je fajn.
Měli jsme ranní takže od 8:00 v práci.
Šla jsem se vysprchovat a udělat si ranní hygienu. Oblikla jsem se a šla se nasnídat.

V práci..
No samozřejmě že tam byli kluci. Wal se necítila na to je obsloužit tak jsem šla já.
,,Co to bude?" zeptala jsem se a vytáhla si tužku abych si to mohla zapsat.
,,To co vždycky" řekl Jakub ,ale nevěnoval mi ani jeden pohled.
Odešla jsem a nahlásila jsem kuchařovi co má uvařit. Kluci sem chodí každej den a pokaždé si objednávají to stejný. Takže si to tady všichni pamatují ,možná i uklízečka.
Po půl hodině bylo všechno hotový tak jsem jim to chtěla odnést,ale když jsem vyšla viděla jsem nějakou holku jak se plazí po Jakubovi. Nešlo mi o něj to ne,šlo mi o dobrý jméno restaurace. Přišla jsem ke stolu položila tam jejich objednávku a stoupla si před ni.
,,Hele tady to není žádnej bordel,takže se sbal a vypadni nebo si sedni jak normlani člověk a objednej si" čuměla na mě jak na svatej obrázek.
,,Ello snad nežárlíš?" řekl Dominik tím jeho klasickým ironickým hlasem.
,,Něco jsem ti řekla,tak běž" řekla jsem když jsem chtěla odejít.
Zbytek dne se táhl tak jako vždycky ,dneska přišli málo lidi takže žádný velký běhání.
Končili jsme v 17:00 ,ale řekli jsme si ,že si půjdeme koupit ještě něco na sebe.

Tak co na to říkáte?
Pokud to někdo čte tak by jste mi řekli co by jste si v tom třeba přáli a tak❤️

Papapa