In Game

1. vítej ve hře

leden 2014

"Marry. Marry , vstávej ! "

"awhhh..........."

"Marry !! do kolika si zase byla vzůhru ?"

Pomalu se začínám probouzet a zjišťuji, že ten hlas, co do mě hučí ... je skutečný. Neodpovídám, jen se usadím na postel a snažím se vzpamatovat. Ještě poloslepá a naprosto unavená vstávám z postele a jdu do koupelny. Procházím chodbou a doufám , že do ničeho nenarazím. Ah.. díky bohu jsem se do koupelny dostala dobře... Pak jsem si ale umyla obličej rozkoukala se a pohlédla do zrcadla. V tu ránu jsem odskočila dva metry dozadu. To .. co na mě totiž ze zrcadla koukalo jsem nemohla být já .. ani za boha! Vážně .. místo očí jsem měla dva řasenkové monokly, polovinu obličeje otlačenou od polštáře a vlasy, jakoby mě v noci česala banda slepců... Co nejrychleji jsem se upravila, abych se na sebe už nemusela dívat. Opravdu by mě zajímalo do kolika jsem byla vzůhru, protože kruhy pod mýma očima vypadaly, jako bych spala jen dvě hodiny. / ale vše je možné/ . Celý den ve škole jsem prospala, za což jsem taky byla několikrát zkoušená.. Ale na tom už nesejde. Chci se přes den prospat, večer musím začít hrát tu novou hru , co jsem si včera tak dlouho stahovla. Out of the reality se myslím jsmenuje. Hrozně se těším, podle recenzí by to totiž měla být nejlepší hra roku a možná i desetiletí.

15:30

Konečně jsem dorazila domů. Mířím přímo k počítači. ........ZAPÍNÁNÍ.......... "Bože to je tak pomalý" . Tak konečně.. Pro lepší požitek si nasadím sluchátka a co nejvíce zesílím zvuk. A tedˇ.... ten skvělý moment.... zapínám hru - nic - nic- .. HEH ? ... Tak znova... plocha je najednou celá bílá během sekundy jako by do mě udeřil nějaký blesk, protože mě něco oslepilo a hrozně silným šokem trefilo do hrudi . Ale nemůžu to říct jistě , poněvadž si to moc nevybavuji, omdlela jsem ..a jediný co vím 100% je , že mě bolí hrudník. Pak už se hra ale spustila normálně , zaregistrovala jsem se a následujících šest hodin hrála.

21:54

Jsem nehorázně moc unavená a tak už to dneska nechám a půjdu spát. Přecejen jsem včera moc nespala...Abych nevypadala jako ráno, šla jsem se pořádně odlíčit a spát.

~○~ ~○~ ~○ ~~○~ ~○~ ~○~ ~○~ ~○~ ~○~ ~○~ ~○~ ~○~

......"Načítání" ozve se ženský hlas

"co , cože ? "

"načítání"

"jo to už vím... ale co se stalo? Kde to jsem ?"

"načteno, vítej ve hře Marrionette"

"jak znáš moji přezdívku?"

"jsem server , znám všechny a všechno"

"hm .. aha ... takže ... co tu dělám ? "

"hraješ"

"hm?.."

"hraješ hru Out of the reality, nevzpomínáš si ?"

"AHA . Ta survival hra co jsem si stáhla.. No ... a o co tu jde ? "

"budeš dělat totéž co při prvním hraní. Snažit se přežít, s tím rozdílem, že nesmíš umřít ANI JEDNOU .. A ještě dostaneš, abys to neměla tak těžké, nějakého zvířecího avatara .. který tě bude chránit a ty jeho. V nejtěžší chvíli dokáže zachránit i život .. je to dobrá výpomoc a parťák do prvních chvil. Ale je to taky jen zvíře, tak uvažuj co si vybereš.

Nyní si prosím vyber avatara a zadej jeho jméno"

Přede mnou se objevuje obrovská intertabule a na ní několik druhů zvířat :

PES

VLK

TYGR

KŮŇ

SLON

OREL

Sleduju siluety zvířat a uvažuji .

* kdo pro mě bude nejvýhodnější? Kdo mi pomůže v postupování do dalších úrovní? Tak si to nějak zhodnotím. *

PES- nejlepší přítel člověka, jak se říká. Ano je bystrý, výhodně velký, rychlý a dobře vycvičitelný, ale pokud budeme v nejhorším, co udělá ? Půjde si po svým, nebo mi bude stát po boku? To už odhadnout nelze.

VLK- to je něco jako pes, chytrý, rychlý a navíc, hodně silný . Takže pokud bychom si vybudovali dobrý vztah, mohl by mě šikovně ubránit a navíc, o potravu by bylo postaráno . Ne ? Ovšem taky neočekávám, že si budu muset shánět potravu jako nějaký pračlověk, prostě jenom stopnu hru.. neeeboo...počkat.

Já přece ... spím? Ne? Naposledy si vzpomínám, že jsem se ukládala ke spánku a pak.... tohle. Takže je víc než jasné, že je zo sen . Super .. tak to vcelku o nic nejde . Užiju si tenhle lucidní sen, dokud mám ještě šanci. / genius.. /

"upřímně, toho slona, orla a koně bych raději vyřadila, nepochodila bych s nima . Vážně"

"Vyřazuji: orel, slon, kůň."

"Díky. Takže už jenom tygr, vlk a nebo pes"

" zvolte avatara, prosím"

Nojo, nojo... musím se napřed trochu rozmyslet. ..fuh ... tygr je sice dokonalý tvor, ale pro mě asi do téhle situace trochu moc. to samé by se dalo v menším měřítku říci o vlkovi. takže asi mi nezbývá nic jiného než vybrat psa. doufám, že za "psa" nepovažují třeba takového krysaříka, protože jestli jo...nebudu jíst ulovený zajíce, ale ulovený krysy. *mňam.*

nejistě se tedy nadechuji .

"vybrat psa."

"vybírám psa..." opakuje robotický hlas .."pes vám bude přidělen za padesát sekund"

pak se rozezněl tón odpočítávání jednotlivých sekund. no to jsem na to zvědavá.

"prosím zadej jméno tvého avatara." ozvalo se příkazem, přede mnou se objevila další intertabulka, na ní klávesnice... -nastala dlouhá chvíle rozmýšlení- ... pak jsem se tedy konečně dokopala k tomu opravdu napsat to jméno , abych už mohla začít hrát, takže tedy do minuty bylo v tabulce zaregistrováno zvíře druhem pes a pojmenováním VEX. v tu chvíli už se přímo vedle mě zjevil bílý švýcarský ovčák. na krku, nebo přesněji řečeno v krku, měl zabudovaný modře svítící čip. / zřejmě kontrola stavu, nebo vbudované chování. co já vím .. / ... / mimochodem, nevím nic. /

takže hra může začít.

"příprava statusu, vpouštění do hry"