In Game

16. Administrátor

"My? " Zopakovala jsem pomalu jeho odpověď a naklonila hlavu , on mlčky kývl a koukl na mě. Pousmál se , ale nekomentoval to. Teda, ne nijak potřebně .

"Však na to brzy přijdeš sama . " Špitl . sledoval slunce tak dlouho , dokud nezapadlo a já jen tiše pozorovala to co on. Vex ležel pod zdí a tiše nás pozoroval . Já se zvedla a velice opatrně jsem se na zeď postavila. Všechny obrysy už byly opět v nedohlednu a já jen mlčky zírala na hladinu moře. Nebo oceánu ... (??)
A i ta postupně ztmavla. Nakonec se pomalu zvedl i Ches, koukl na mě a letmo se pousmál. Kývl hlavou a seskočil na zem. Já pomaličku a opatrně za ním. Vex se zvedl také a všichni tři jsme se pomalu rozešli podél stěny směrem k lesu. Začala jsem mít strach. Celým tím 'sídlištěm ' se ozývaly jen naše kroky. O kus dál za námi se sesunul koudek zídky . několik úlomků začalo bušit o dlážděné kostky na zemi a já málem skočila Chesterovi na záda. Jeho jsem zas vylekala já a poskočil o kus dopředu. S vytřeštěnýma očima se na mě otočil a káravě svraštil obočí. "Sakra Marry. " sykl a já se jen nevinně pousmála . omluvně jsem kníkla a sklopila pohled. Pomalu se rozešel dál.

"Nesnáším noci " špitla jsem po chvilce. On na mě koukl. Pousmál se a chytl mě za paži, stáhl si mě k sobě a jeho ruka mi sjela do pasu.

"Bojíš se snad ? " podívala jsem se na něj. Díky bohu, že je tma, kdyby ne, moje rudá tvář by byla velice hezky vidět .. A to nechci .

"Ne...asi ne. Jen... Uznej. V takovémhle prostředí to není zrovna bezpečné, procházet se jen tak po ulici."

"To musím uznat. Ale, a teď si nechci moc zvedat ego, se mnou by ses bát neměla. "Mlčky jsem kývla a už jsem ani neřešila, jestli to viděl nebo ne. Asi spíš ne, protože měl hlavu sklopenou k zemi a na mě moc nekoukal, což jsem asi spíš měla udělat taky . ...

"ÁÁH!! " Vypískla jsem a prudce jsem se sesunula k zemi, málem jsem Chestera strhla s sebou, ale on to ustál. Rozmázla jsem se na dlážděné kosty a bolestně zachrčela. "Kurv... co to..? " zaklela jsem když se mi povedlo se posadit a začala jsem si stírat krev z rukou a nohou. On jen mlčky stál a koukal na to, o co jsem zakopla. "Co je to ? " špitla jsem a dosunula se k němu. Ihned se mi udělalo zle a moje nohy mě vymrštily nahoru. Ucouvala jsem a jen zmateně mžourala skrz nepříjemnou tmu na tu polorozpadlou mrtvolu, o kterou jsem zakopla. A právě proto je lepší chodit s hlavou u země ... Chestera to nijak nevzrušovalo / no ještě aby.... / a jen stál a snažil se toho někoho identifikovat. Asi mu to nešlo, tak se holt usmyslel, že obrátí svoji pozornost na mě a pořádně se zamračil. Začal nadávat, že jsem na nás pěkně upozornila a že bych si měla dávat větší pozor a necivět furt okolo a zakončil to starostlivým pohledem s otázkou 'jsi v pořádku?? ' jen jsem se prohlídla a opatrně kývla .
"Snad. "

"Pak ti to ošetřím ... " znova jsem kývla. No alespoň že tak. Pomalu jsem se ohlédla za mrtvolkou a svižně se rozešla co nejdál od ní. Ačkoliv dost bolestně . Chester ještě něco udělal a došel mě.

"Kdo... Kdo to byl ? " nedalo mi to, musela jsem se ho prostě zeptat.

"Nevím.."

"Ale....ale jako admin bys to vědět měl , ne ? " pokud si dobře pamatuji , sám říkal, že ví vše... Nebo tak nějak. Pomalu ke mně koukl a kývl .

"Měl. Ale nevím. " he ? Úplně jsem zmlkla a jen ho blbě sledovala. Vypadal trochu...trochu utrápeně ? Jo to mě znepokojuje ..

"Co s tím? "

"Jdeme to zjistit. "Prudce se zastavil a já do něj málem vrazila. Jo, dneska mi to sebepoškozování fakt jde. Sáhl si k poutku u pasu a odepl nějakou malou placatou krabičku. Otevřel ji a v ní byla destička. Menší a problikávala jako disko-koule...
A on ji prostě a jednoduše rozlomil. Ihned uhasla. Čapl mě za ruku a oba jsme se objevili v temnu. Pomalu se kolem nás objevila obrovská místnost. Plná polic s knihami. Byla to knihovna.. /.../ ale ty knihy nebyly....knihy ? Spíš, řekla bych svazky, elektorincké svazky plné složek a papírů. Uuuuu....
Kolem nás proběhla slečna , měla na sobě jakýsi elastický oblek, na ruce, na noze a na zádech měla nějaké mechanické konstrukce. Na očích velké zatmavené brýle, které se nápadně podobaly brýlým, které vás uvedou do virtuální reality. Trochu zblble jsem se za ní ohlédla . vlasy měla krátké a naprosto rovně zarovnané nad rameny. Ani o nás nezavadila pohledem. Za to já na ní zůstala civět dost dlouhou dobu. Chester mě mezitím popadl za ruku, já tlumeně vyjíkla a nechala se táhnout pryč. Cestou mi došlo, že postrádám svého psíka, ten ale prej počká tam, kde jsme ho nechali. Mm..
Pomalu, rychle jsme se vypletli z knihovny a před námi se objevily velké kovové dveře. Zámek byl se snímačem. Ches k němu přiložil svoji rozlomenou desku a dveře se odemkly, otevřel je a zatáhl mě s sebou. Kolem bylo asi deset lidí. Všichni pobíhali kolem jedné velké pracovní desky, na ní byla vyzobrazená velká mapa, nemám tušení co...co to bylo za místo. Lesy . louky, pole, a nic víc. Několik kamenných skal a kopců. Ale za prvé prošli jsme kolem tak rychle, že jsem nestihla ani pořádně vidět, jaký to byl stát či tak.. Za druhé, ze zemáku jsem měla čtyřku. Mapy mi fakt nejdou. Jednoho jsem si ale přecejen všimla. Mapa her to nebyla. Už jen proto, že tam nikde tolik vody nebylo. A myslím si, že oceánu bych si opravdu všimla. Neż jsem se stihla vzpamatovat, ozval se Chesterův hlas. "Ahoj Tomme. " Nadskočila jsem , koukla před sebe , stál tam vyšší černovlasý a klidně vypadající muž. Otočil se na nás za Chesterovým hlasem. Na hlavě měl brýle, stejné jako ta slečna. Vypadal teď spíš roboticky. Já se jen pousmála a o krok ustoupila. Sundal si brýle a koukl na Chestera, bez váhání kývl na pozdrav a pousmál se. Pak trochu nejistě koukl na mě. " Marry. Potřeboval jsem ji vzít s sebou. "

"To je ta, co jsi o ní mluvil? " Chester kývl a mlčky se pousmál. Já jen nejistě mávla. Přikývl . " Jsem Thomas. " Podal mi ruku a já mu ji stiskla . "Marrionette. " Začal pomalu. "Vzhledem k tomu, že jsi ilegálně zaregistrovaná, měla by jsi být už dávno mrtvá. Ale. Protože jsi měla štěstí a tady Chester se tě ujal, a ještě navíc jsi začala pomáhat se stahováním ilegálních stránek, nezabijeme tě. " díííkybohuuu. "Ale jestli začneš dělat problémy, okamžitě se tě zřeknu. " Pomalu jsem zvedla hlavu k Chesterovi. Ten luskl prsty a nadechl se ..

"Poslyš Tomme, kvůli tomu tady nejsme. Netahal bych ji sem, ale je to bezpečnější. Před chvílí jsme procházeli kolem sídliště a našli mrtvolu. Neznámou. Neidentifikovanou. A já... Já se přišel zeptat, jak jsou na tom naše záznamy. " Tomm se otočil zády k nám a začal projíždět počítač. Chester se ke mně mezitím naklonil a já ucítila jeho chladný dech na mém krku.

"Je tady šéf. Řídí prakricky všechno a všechny tady .. " špitl. Mně přejel mráz po zádech a kývla jsem.Tak to abych si držela odstup. Tomm se na nás po nějaké té chcilce otočil a podal Chestymu složku s papíry.

"Laurence Canady Brook. "