„co se stalo, Alex? Proč jsi přišla sem?" sedli jsme si oba na sedačku a já si propletla prsty na rukou.
Už jsem ani nedokázala brečet, jak jsem ze všeho byla vysílená. Všechno mi už bylo jedno.
„pohádala jsem se s tátou. Začal to všechno svádět na Kyla, aby nebyl na vině on. Vykřičela jsem mu do obličeje, že ho nenávidím a pak jsem utekla" proboha.
Až když jsem to řekla nahlas mi došlo, jak spontánní rozhodnutí to bylo. Otázkou bylo, jestli bylo správné.
Doufala jsem, že mě Elijah přijme a pomůže mi, protože jsem neměla kam jinam jít. Domů už jsem se vrátit nechtěla a u holek by mě určitě našel.
„jsi si jistá, že to chceš udělat? Je to... nebezpečné. Neměla by ses..." „jsem si jistá. Musím to udělat. Kvůli Kylovi" už není cesty zpět.
„dobře, jak si přeješ, ale bude to náročné a slibuji ti, že udělám všechno pro to, aby tě přijali" sakra.
Věděla jsem, že to nebude lehké, ale doufala jsem, že to půjde rychle a svoji loajálnost dokážu jen tím, že jsem byla věrná Kylovi.
Takhle jejich svět asi nefungoval, ale nějakou naději jsem mít musela, abych necouvla.
„budeš chtít svůj pokoj, nebo si vezmeš ten po... Kylovi?" v jeho očích jsem zahlédla slzy.
Muselo to pro něj být stejně těžké jako pro mě. Byl to jeho nejlepší kamarád. Byli pro sebe jako rodina...
„ten jeho, pokud to nevadí" byla to pro mě výhra, když mi to nabídl. Víc jsem si ani nemohla přát.
Takhle jsem ještě aspoň chvíli mohla čichat jeho vůni smíšenou s cigaretovým zápachem.
To byl Kyle. Motorky, cigarety, gang. Nedělala jsem to kvůli tomuhle, ale kvůli němu.
Nebýt jeho, stále bych žila ve stereotypu, bez oživění života. On vytáhl na povrch tu Alex, která ve mně spala celý život.
Ani jsem nevěděla, že nějakou svoji druhou stránku mám, ale líbila se mi a už jsem se jí nechtěla vzdát.
Sice s Kylem odešel kousek mě, ale tenhle kousek to rozhodně nebyl. Ten jediný mi po něm zůstal.
Dělala jsem to jen kvůli adrenalinu, který jsem prožívala s Kylem. Dělala jsem to pro oživení mého nudného života.
Elijah mě zavedl do Kylova pokoje do druhého patra a mě hned do nosu uhodil pach cigaret, což mě ještě víc rozesmutnilo.
Překvapovalo mě, že mě u nich nechal bydlet jen tak, bez námitek. Skoro mě neznal!
Možná mi jen chtěl pomoct, když už jsme ve smutku byli spolu a věděl, jak se cítím.
„seženu někoho, koho s tebou pošlu pro tvoje věci, abys tam nemusela sama" páni.
Jak bylo vůbec možné, že jsem si nikdy nevšimla toho, jak moc byl milý? Samozřejmě, moje odsuzující předsudky...
„klidně si to tu prolez, už je to jen tvoje. Pak přijď dolů. Večer přijdou kluci, tak abys je taky konečně poznala" kluci?
Možná už jsem byla tak unavená, že jsem měla slyšiny, ale zdálo se mi, že to řekl v množném čísle.
Věděla jsem, že s Kylem bydlí jen Elijah a po posledním setkání Ryan, ale o nikom jiném jsem neměla páru.
„kluci? Ono je vás tu víc?" otočila jsem se k němu čelem a na dveřích si všimla nějakých zářezů.
Netušila jsem k čemu sloužily, ale vypadaly fakt děsivě. Nebylo jich tam moc, ale i přesto jsem na to nemohla přestat koukat.
„ještě další tři" bylo jich pět. V jednom domě bydlelo pět kluků? A nepozabíjeli se?
Elijah se na mě lehce usmál a odešel. Otočila jsem se zpět čelem k pokoji a rozhlédla se.
Neměl tu moc věcí a tmavá barva mi vůbec nezvedala náladu, ale i tak jsem si ten pokoj zamilovala.
Posiloval to hlavně fakt, že tu byl Kyle a všeho se dotýkal. Bylo až nemožné, jak moc jsem na něj myslela.
Byla jsem jako zamilovaná puberťačka, co se toho druhého nemůže nabažit. Jen škoda, že jsme se usmířili tak pozdě.
Zavrtěla jsem hlavou, abych přestala myslet na to nejhorší, i když to nepomohlo a lehla si do postele.
Smrad cigaret vystřídala Kylova vůně, která šla vždy cítit z jeho vlasů a já spokojeně zavřela oči.
Dala bych všechno za to, aby ležel vedle mě a já mohla tohle všechno cítit z něj a ne jen z povlečení.
Do očí se mi nahrnuly slzy, ale hned jsem je zahnala a radši se zvedla. Musela jsem zůstat silná.
Nemohla jsem hned ukázat svou citlivou stránku všem okolo. Aspoň jednou jsem chtěla vypadat sebevědomě.
Mohla jsem si udržet ledovou tvář před těmi, které jsem neznala, aby to nemohli použít proti mně.
Hodlala jsem se na nějakou dobu uzavřít do sebe a všechno si srovnat v hlavě.
Tohle byla moje šance na nový život, takže jsem se musela změnit. Nový život, nová Alex.
„co sis naposledy řekl s Kylem?" utrousila jsem, když jsem si sedla na sedačku.
Nechtěla jsem se ptát, protože mi bylo jasné, že mi to ublíží ještě víc, ale zvědavost mě přemohla.
Elijah ke mně otočil hlavu, ale hned ji odvrátil, když jsem se na něj podívala.
„uvidíme se po misi. Co ty?" letmo se na mě podíval, ale pak hned zabodl pohled do země.
Trhaně jsem se nadechla a zavřela oči, abych udržela slzy. Buď silná, Alex! Musíš být!
S Kylem jsem si řekla ty nejhezčí poslední slova, co kdy mohou existovat. Ale pozdě.
„miluju tě" zašeptala jsem a nehty si zaryla do dlaní, aby fyzická bolest byla větší než ta psychická, ale nepomohlo mi to.
„Al..." ne to ne. Přece mi nemohl dát přezdívku tolik podobnou té Kylové, ne?
