Ve složce byly různé fotky s popisem osob. Až posledních pár papírů bylo o tom, o čem se bude obchodovat.
Mělo se jednat o zásilku drog. Přes dvě kila! To bylo až moc. I za pár gramů je mohli zavřít, kdyby je chytili.
Viděla jsem hodně případů s něčím takovým. Táta to řešil pořád. Až teď mi došlo, že za tím vším museli stát oni.
,,pojedete v deset. Máte dvě auta, dva kufříky. Každý po kile, každý do jednoho auta. Všechno dovezete do Prinstonu. Zbytek máte ve složkách. Očekávám úspěch" kývl na nás a odešel.
Znovu jsem si přečetla všechny informace o tom, co se má dít. Tohle nezvládnu.
Bylo to až moc složité a nebezpečné. Nechtěla jsem se do něčeho takového pouštět, ale musela jsem.
Nebyla jsem přece slabá, ale také jsem nemohla vycouvat. Už ne. Na to bylo moc pozdě.
,,to zvládneš. Tohle je to nejlehčí, co jsi mohla dostat" nejlehčí?! Chtěla bych vidět, co je v tom případě nejtěžší.
Jemu to možná přišlo lehké, ale pro mě to vypadalo jako cesta na porážku. Byla to sebevražda!
Když už by se nestalo něco tam, tak by nás mohli chytit policajti a při nejhorším otec. Bože.
Začala jsem litovat, že jsem se do něčeho takového pustila. Tohle nemohlo dopadnout dobře.
,,klid. Tímhle jsme si prošli všichni. Jenom to přebereme a tím to končí" pokrčil rameny Connor a složku hodil zpět na stolek.
Ztěžka jsem vydechla a radši udělala to samé co Connor. Už jsem se na to nemohla dívat.
,,jaké chceš zbraně?" otočil se na mě Moose u dveří. S Connorem se rozhodli, že už pro zbraně sjedou teď.
Ja tak měla aspoň čas se na to psychicky připravit a probrat všechno s Elijahem.
,,vem ji dvě déčka pětasedmdesátky" zareagoval Elijah dříve než já.
Byla jsem za to ráda, protože jsem si nemohla zapamatovat čísla zbraní, ani jak jsou rozdělené, takže bych jim stejně nepomohla.
,,nemáš se čeho bát, Al. Kluci s tebou nejdou jen tak pro nic za nic. Bude to v pohodě" dal mi ruku kolem ramen a povzbudivě se usmál.
Moc mi to nepomohlo. Stále jsem měla obavy. Jen jsem na to kývla a opřela si hlavu o jeho rameno.
Byla jsem unavená. V noci jsem toho moc nenaspala a jinak tomu nemělo být ani další noc.
,,proč jsi mě nechal u vás bez toho, abys s tím měl problém, Elijaho?" tohle mi vrtalo hlavou stále.
Od toho, co jsem se k nim nastěhovala, jsem neměla žádné vážně problémy.
Netrápila jsem se, vždy mě přivedli na jiné myšlenky, konečně jsem se cítila jako že někam patřím.
Všechno šlo hladce, až jsem tomu nechtěla věřit. Díky nim jsem byla šťastná a plná života.
,,když tě Kyle poznal a začali jste si spolu, tak jsem mu slíbil, že tě budu mít pod dohledem, když nebude moct on a svoje slovo dodržím i po jeho smrti" au.
Nikdy jsme se nebavili o jeho smrti, tak proč s tím musel začít, když jsem se připravovala na tu svoji?!
Bylo to od něj hezké, ale ještě hezčí to bylo od Kyla. Znamenalo to, že na mě dával pozor, i když jsme nebyli spolu.
Za celou dobu mi nechyběl tolik, jako v tu chvíli. Na té sedačce jsem měla sedět s ním, ne s Elijahem.
Pravděpodobně bych tu ani nebyla, kdyby tu byl on. I když mě změnil, tak bych na tohle nikdy nepomyslela.
Kluci se vrátili až chvíli předtím, než jsme měli odjíždět. Ptala jsem se Elijaha jak to bude probíhat, ale moc mi toho neřekl.
,,tak na úspěch" podal mi skleničku vodky Moose, načež jsme si ťukli a vypili to. Tak na úspěch.
Prý to byla jejich tradice. Před každou misí panák. Bylo to stejné jako Kylovo a Elijahovo 'uvidíme se po misi'.
,,zvládneš to, Al" objal mě Elijah a pak mě nechal nastoupit do auta ke Connorovi, který hned nastartoval a vyjel.
Chvíli bylo ticho a já byla v zajetí svých myšlenek, dokud na mě Connor nepromluvil.
,,zapni prosím tohle a dej tam kód P" dal mi na stehna nějaký tablet a já učinila jak řekl.
Když se to zaplo, tak tam naskočila nějaká mapka. Našla jsem co chtěl a klikla na jeden z mnoha programů, co tam byly.
,,na co to je?" sledovala jsem modrou šipku na displeji, která se pohybovala stejně jako my.
,,na policajty. Pokud někde uvidíš červenou šipku, tak mi to řekni" cože to prosím?
Oni měli záznamy kde stojí policejní auta? To měl táta v autě, tak kde to sakra vzali?!
,,na co to potřebuješ teď? Vždyť ještě nic nevezeme" páni. Zněla jsem smířeně s tím, co se mělo dít.
Nepřišlo mi logické, abych to hlídala teď. Zatím nebylo tak riskantní jet po městě.
,,tohle auto je kradené. Kdyby nás někdo viděl, tak po nás hned jdou a sebrali by nás" cože?!
On mi právě řekl, že jedeme v ukradeném autě?! Jen tak? Hned se mi přitížilo. Víc než předtím.
Jak říkal Elijah. Měla bych být v klidu, ale jak bych měla bych v klidu po něčem takovém?!
,,Alex vnímej mě sakra. Přemýšlet můžeš potom" drkl do mě a tablet mi z rukou vzal.
Vzpamatovala jsem se a vyhlédla z okýnka. Stáli jsme na nějakém velkém parkovišti, kde nikdo nebyl.
,,máš všechno?" hodil hlavou k mému pasu, kde jsem měla přidělané dvě zbraně pod mikinou.
Nejistě jsem kývla, načež vystoupil. Naposledy jsem se zhluboka nadechla a taky vystoupila.
Už na parkovišti zastavil i Moose a přešel k nám. ,,máš to?" vytáhl si z kapsy krabičku cigaret Connor a podíval se na Moose.
Ten z kapsy vytáhl balík přeložených peněz a převzal si od něj nabízenou cigaretu.
Nabídli i mně, ale já odmítla. Aspoň tohle předsevzetí jsem chtěla dodržet, když už mě kluci donutili s nimi pít každý víkend.
Kluci se o něčem bavili, ale já nervózně sledovala hodiny na mobilu. Už to chci mít za sebou.
Přesně v jedenáct večer na parkovišti zastavila dvě černá auta, ze kterých vystoupili tři muži.
Jeden z nich měl v rukou kufřík, který položil na kapotu auta. Kluci zahodili snad desátou cigaretu a všichni jsme k nim přešli. Teď to začne.
