,,můžu s vámi mluvit?" začala jsem, abych upoutala jejich pozornost, což se stalo.
Obě se na mě podívaly povrchním pohledem, jako kdybych byla nějaký odpad.
Namíchlo mě to, ale stále jsem si opakovala, že to s nimi mám vyřešit a ne se s nimi ještě víc rozhádat.
,,najednou jsme ti dobré? Celé prázdniny sis nás ani nevšimla, kvůli tomu tvému Kylovi" co?
S Kylem jsem ani být nemohla. Chápala jsem, že si myslely tohle, ale to se ještě nerozneslo, že zemřel?
,,tak to není" hlesla jsem. Bylo těžké o tom mluvit. Dva měsíce jsme se nebavily a já jim měla říct co se stalo?
Nikdy jsem neměla problém jim všechno říct, ale tohle bylo jiné. Tohle bylo obtížnější.
,,a jak to teda je?" našpulila rty Mad a Tif zvedla obočí. Šlo vidět, že se od základu změnily. Jako já.
Tif se teď chovala jako Mad a Madiiné chování se ještě zhoršilo. Hnusilo se mi to.
,,nemohla jsem být s Kylem. On zemřel ještě před prázdninami" ztěžka jsem polkla a zahnala slzy, co se mi tlačily do očí.
Bylo to poprvé, co jsem to řekla tak napřímo a nahlas. Ještě k tomu někomu, kdo ho ani neznal.
,,tím lépe" pohodila vlasy Tif. Nevěřícně jsem otevřela pusu. Vážně to řekla?
Nemohla jsem uvěřit, že to vyšlo z Tifaniné pusy. To se ani trochu nehlídala? Co se to s ní stalo?!
Mrzelo mě, že to řekla. Sice ho neměly rády, ale mohly mít aspoň úctu. K mrtvým.
,,myslela jsem, že to z vámi dám do pořádku, ale tímhle jste to posraly!" vyjela jsem na ně.
Nehorázně mě to naštvalo. Chápala jsem že nerespektovaly, že jsem ho milovala, ale tohle?!
,,nech mojí holku být" postavil se přede mě nějaký tmavovlasý kluk. Ušklíbla jsem se.
Bylo jasné, že je to Madin další přítel. Nebo že by byl Tif? Tak či tak, choval se jako kretén.
,,ty se do toho nepleť, debílku" uculila jsem se na něj a přesunula pohled na ty dvě.
Obě měly ruku před pusou, aby zakryly své úsměvy. Nevěděla jsem, jestli se smály mně, nebo tomu, co jsem mu řekla, ale i tak mě to ještě víc naštvalo.
,,nebo co, ty štětko?" strčil do mě a tím překročil moje hranice. Už jsem se neudržela.
Naštvaně jsem stiskla ruce v pěst a jednu mu vrazila. Prát jsem se uměla, takže mi to nedělalo problém.
Chtěla jsem na něj skočit, když otočil hlavu na stranu, ale někdo mě chytl za pas a otočil mě na druhou stranu, než byl on.
Hned jsem se dotyčnému vytrhla a otočila se. Stál za mnou pobavený a přitom naštvaný Jamie.
Založila jsem si ruce na hrudi a zlostně se podívala na tmavovlase. Bylo mi trochu trapně.
Na Jamiem šlo vidět, že mi chce dát kázání, ale asi ho přerušil křik kolem nás.
Nestávalo se často, spíš vůbec, že by se holka prala s klukem o hlavu větším.
,,chápu, že si teď procházíš mnoha věcmi, Alex, ale tohle nemůžeš dělat. Zavolám někoho, aby tě odvezl domů a tohle vezmu na sebe. Hlavně zmiz" dal mi ruku na záda a poslal mě pryč.
,,a ty si s ní už nikdy nezahrávej, protože si tím zahráváš i se mnou" uslyšela jsem za sebou.
Otočila jsem se přes rameno a uviděla Jamieho, jak strčil do tmavovlase, kterému tekla krev z nosu.
Mad se k němu hned nahrnula a začala ho utěšovat. Pro sebe jsem si odfrkla a šla do třídy.
Od Jamieho bylo hezké, že to chtěl vzít na sebe, ale já bych to taky zvládla, kdyby nepřišel.
Ale určitě by mi nevěřili, že jsem mu dala pěstí já. Kdyby to na sebe vzal Jamie, tak by mu uvěřili.
Tmavovlas taky určitě nechtěl odporovat. Určitě by mu srazilo ego, kdyby řekl, že mu vrazila holka.
,,nevěděla jsem, že už jsi zpátky" nastoupila jsem k Elijahovi do auta po deseti minutách čekání před školou.
On se na mě nevěřícně podíval a odjel. Nechtěla jsem, aby si zase hrál na mého tátu. Stačilo mi kázání od Jamieho.
,,vyhrála jsi?" vykulila jsem oči a střelila po něm pohledem. Čekala jsem výčitky, ale tohle?
,,byla to jen jedna rána. Chtěla jsem to s holkama urovnat, ale naštvala jsem se, když řekly, že je dobře, že Kyle umřel. Pak se tam objevil ten kluk a já mu vrazila. Kdyby to nebyl on, tak by to byla jedna z holek" pokrčila jsem rameny.
Kyle pro mě znamenal víc než ony, takže by mi nedělalo problém jedné z nich vrazit.
Ale nikdo by se mi neměl divit. Neměly soudnost, když říkaly tak hrozné věci o Kylovi.
Elijah stiskl volant tak silně, až mu zbělaly klouby na rukou. Tohle jsem mu neměla říkat.
,,jak bylo u Toma?" změnila jsem radši téma, než stihl začít nadávat na holky.
On si povzdechl a stisk volantu povolil, což značilo, že to nedopadlo zrovna tak, jak doufal.
,,Ryan už s námi není a máme svolení ho zabít, když ho uvidíme" sjel trochu po sedačce dolů.
Dala jsem mu ruku na rameno a stiskla mu ho. Muselo to pro něj být těžké.
Život si s ním vážně nezahrával. Prvně ztratil rodiče kvůli jejich... blbosti, pak Kyla a teď Ryana.
Bůh ví, kolik lidí ještě ztratil mezi rodiči a Kylem. Tohle je riziko gangu? On zavrtěl hlavou a ruku mi setřásl.
Věděla jsem, že můj soucit nepřijme, ale určitě by ani nepřijal, kdybych řekla ,stejně byl debil'.
Nedokázala jsem si představit jak zareaguje Josh, až se to dozví. Pro něj to bylo těžší než pro Elijaha.
Nebyli zase o tolik věkově rozdílní, ale Josh byl nejmladší a hodně fixovaný na ostatní. Toho jsem si všimla hned, jak jsem k nim přišla. Jak je vůbec možné, že jsou spolu ve třídě?
