Nejspíš jsem se opila tak moc, že jsem si nic nepamatovala a ani jsem nevěděla co dělám.
Ráno jsem se probudila v Bradleyho pokoji, v jeho posteli, vedle něj a jen v jeho tričku. Jen v tričku.
Sebrala jsem ze země všechny svoje věci a vystřelila pryč. Co jsem to udělala?!
Opila jsem se a vyspala se zrovna s ním?! Tohle ke mně nesedělo. Bylo mi ze sebe zle.
Připadala jsem si, jako kdybych podvedla Kyla. Cítila jsem se hrozně. Nechtěla jsem to udělat a už vůbec ne s ním.
On neměl být první. Nenáviděla jsem ho! Jak jsem se k němu vůbec dostala?!
Vypadalo to jako kdyby využil toho, že jsem byla opilá, protože bych to nikdy neudělala. Kdybych byla při smyslech.
Podívala jsem se do zrcadla u sebe v pokoji a udělalo se mi ještě víc zle. Jak jsem to mohla udělat?!
V odraze zrcadla jsem uviděla fotku s Kylem na mém nočním stolku. Celá jsem se otřásla.
Přešla jsem k posteli, na kterou jsem se sedla a vzala rámeček s fotkou do rukou.
,,promiň" zašeptala jsem, přejela prsty po skle a radši ji dala pod polštář, abych se na ni nemusela koukat.
Vzala jsem si čisté oblečení a šla do koupelny. Chtěla jsem se aspoň cítit, že jsem ze sebe smyla ten stud.
Bylo mi trapně. Nemělo se to stát. Neměl se u mě objevit Connor, neměla jsem jít chlastat, neměla jsem se s ním vyspat.
Sešla jsem schody, ale zastavila se, než jsem vešla do kuchyně. Slyšela jsem z tama hlasy.
,,Connora už máme z krku. Nikdy už se k ní ani nepřiblíží" na rukou mi naskočila husí kůže, když Elijah řekl jeho jméno.
Nechtěla jsem myslet na nejhorší, ale znamenalo to, že ho zabil, nebo něco takového?
Vešla jsem do kuchyně a kluci hned ztichli a podívali se na mě. Klidně mluvte dál, nevšímejte si mě.
,,chlastala jsi celou noc?" zasmál se Jamie a nechal mě, když jsem si vzala jeho hrneček s kávou.
Sdíleli jsme úplně všechno, až to nebylo možné. Kdyby byl někdo jiný, tak by mi to přišlo nechutné.
,,ani nevím. Nic si nepamatuju" zajíkla jsem se, když jsem uviděla stát Bradleyho mezi dveřmi.
Ušklíbl se na mě a nalil si vlastní kávu. Byl až neskutečně nechutný. Jak jsem mohla dopustit...
,,Alex. Vem si tohle. Teď máme menší problémy se Severákama a takhle tě najdeme, kdyby se něco stalo" podal mi nějaký čip Elijah.
Vytrhl mě tím z myšlenek na to, jak jsem blbá. Kdybych se držela svých zásad nepít... Bože.
Vzala jsem si čip a strcila si ho do kapsy. Radši jsem se neptala na podrobnosti a na to, co udělali.
Někdy bylo lepší některé věci nevědět, než je pak za něco peskovat a vyčítat jim to.
,,proč vstáváš tak brzo?" otočil se na Bradleyho Elijah. Teprve pak mi došlo, že nemusí do školy. Když ho vyhodili.
On jen pokrčil rameny a sedl si ke stolu. Radši jsem se na něj ani nedívala, jak mi bylo trapně.
Vrátila jsem hrneček s kávou Jamiemu a odešla do pokoje si vzít věci do školy. Byl nejvyšší čas vyrazit.
Do školy se mnou nakonec jel jen Elijah. Jamie prý musel něco zařídit. Doufala jsem, že mu Bradley nic neřekne.
Docházelo mi, že to s ním budu muset co nejdříve vyřešit. Nemělo se to stát a ani se to už znovu stát nemohlo.
O přestávce jsem chtěla jít za Elijahem na dvůr, ale zastavil mě Bradley, co se objevil na chodbě.
,,co tady sakra děláš? Vyhodili tě" vyjela jsem na něj. Byla jsem na něj naštvaná. To on dopustil to, že jsme se spolu vyspali!
,,Jamie zaznamenal signál Severáku. Jedou sem. Mám tebe a Elijahu varovat, takže zmiz. Hned" obešel mě a začal vybíhat schody.
Vzala jsem ho za slovo, na nic nečekala a šla si vzít věci ze třídy. Tohle by si nevymyslel.
Chtěla jsem napsat Jamiemu, jestli je to pravda, abych se ujistila, kdyby náhodou, ale někdo mi vyrazil mobil z ruky.
Zvedla jsem hlavu za úmyslem se začít hádat, ale zmrzla jsem, když jsem uviděla viníka.
Stál přede mnou Ryan. Ryan! Neměla jsem ani tušení, že se dal k Severákům.
Moc jsem o nich nevěděla, ale byl to gang k ničemu. Moc si tím nepolepšil, když k nim přešel.
Chtěl mi vrazit, ale já se pohotově ohnula a zasadila mu ránu do břicha. Tak fajn.
Chtěl se prát, tak jsem mu vyhověla. Tohle mě Josh učil. Vždy si bral za příklad Ryana. Jak se prát s nepřítelem? Takhle.
Dokázala jsem předvídat každý jeho další krok a ránu, takže jsem ho bez problému dostala k zemi.
Ignorovala jsem lidi na chodbě, co na nás zírali, sebrala mobil ze země a chtěla utéct, ale vzal mě za nohu a já spadla na zem.
Kopla jsem s nohou a jeho stisk z mého kotníku zmizel. Otočila jsem se na záda a posadila se.
Ryan ležel na zemi na břiše a Elijah mu držel ruce na zády. Vydechla jsem a sledovala je.
,,vem si Bradleyho motorku. Neboj se toho, zvládneš to uřídit. Viděl jsem tě. Dej vědět Jamiemu. My to tu vyčistíme" vzal si ze zadní kapsy klíče a hodil mi je.
Kývla jsem na něj, zvedla se a co nejrychleji odešla ze školy, aby mě někdo nepřepadl jako Ryan.
Zastavila jsem se u Bradleyho motorky na parkovišti a chvíli na ni jen zírala.
Nevěřila jsem si, že to zvládnu odřídit. Nikdy mi to nešlo tak dobře, abych jela sama.
Tohle bylo moje poprvé a ještě k tomu na Bradleyho motorce. Sežral by mě, kdybych ji sešrotovala.
Po chvíli rozmýšlení, jestli to domu radši nedojdu, jsem na ni nasedla. Vzala jsem si helmu do rukou a zvedla hlavu.
V dálce se začaly ozývat sirény policejních aut, což mě nakoplo ještě víc. Museli sem jet kvůli tomu, co se dělo ve škole.
Chůzi domu jsem hned zamítla. Nechtěla jsem potkat otce. Za žádnou cenu.
