,,nechte mě být" srazila jsem jeho ruku z mé paže, kterou jsem si začala mnout a odstoupila od něj.
Neviděla jsem z toho žádné východisko, dokud se vedle mě neobjevil Jamie. Záchrana.
,,můžeme jít, zlato?" dal mi ruku kolem pasu a přitáhl si mě k jeho hrudi. Jindy bych se rozesmála, ale teď mi to bodlo a musela jsem hrát s ním.
,,nebo tu je nějaký problém?" zamračil se na muže před námi. Bože já už chci pryč.
Muž Jamieho úplně ignoroval a nespouštěl ze mě oči. Přece nebylo možné, aby mě poznal!
Odlíčená jsem vypadala úplně jinak. Nemohl mě poznat. Zrovna on nevypadal na všímavého muže.
Jamie mě pustil, chytl mě za ruku a zatáhl mě, takže mi nezbylo nic jiného, než jít za ním.
Jamie mě zavedl až k autu, kam jsme oba nastoupili. Už tam byl i Josh a Bradley, takže jsme mohli jet.
,,Elijaho musíme to zrychlit. Ještě dneska pojedu za Tomem a uděláme to hned zítra" promluvil Jamie.
Opřela jsem si hlavu o okénko a zavřela oči. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsem to zkazila.
Nikdo zbytek cesty už nepromluvil, což mě užíralo ještě víc. Naznačilo to nic dobrého.
Jamie zastavil před domem, ale nechal běžet motor. To jako chtěl jet hned?
,,kdy se vrátíš?" otočila jsem se k němu, abych na něj viděla a vyhrnula spodní ret.
On se zasmál a vypl motor. Posadil se stejně jako já a na moment se podíval dozadu.
Šaty ležely na zadní sedačce složené tak, jak jsem je předala Bradleymu na záchodech.
,,co nejdřív, slibuju. Napíšu ti" natáhl ke mně ruku. Naklonila jsem se k němu a objala ho.
,,dávej na sebe pozor" odtáhla jsem se od něj, vzala si batoh a vystoupila.
Nechtěla jsem, aby odjížděl. Nebýt toho debila, co mě poznal, tak by tam nemusel.
Měla jsem ze své mise dobrý pocit, ale ten se vytratil. Teď to musel žehlit Jamie. Zase.
Ještě nikdy jsem si nedokázala vyřešit problém sama. Dělali to za mě kluci a já se kvůli tomu cítila trapně.
Zašla jsem domů až když Jamie odjel. Chtěla jsem jet s ním, ale zakázal by mi to, to jsem věděla.
Elijah za mnou přišel do chodby a do ruky mi dal sklenici s rumem. Pousmála jsem se a odešla s ním do obýváku za klukama.
Josh ke mně hned přiskočil a objal mě kolem ramen. Byl vysmátý, takže mi to aspoň trochu zvedlo náladu.
Vypila jsem celý obsah své skleničky a odložila ji na stůl, takže Josh ruku sundal.
,,kdybys něco takového zkusila na mě, tak bych na to taky skočil. Kde ses to sakra naučila?" zasmál se Elijah.
Nesměle jsem pokrčila rameny a s větou 'přirozený talent' jsem se posadila na sedačku.
,,nedivím se, že sis získala i Kyla" sedl si vedle mě Elijah, dal si ruku na opěrku a usmál se na mě.
V žaludku mě začalo šimrat. Nezískala jsem si totiž já jeho, ale on mě. Už v prváku.
Zase mi začalo cukat v podbřišku, když jsem pomyslela na Kyla a na to, co jsem s ním zažila.
Hned potom mi ale v mysli naskočil obrázek mě a Bradleyho. I když jsem si nic nepamatovala, tak jsem si to dokázala představit.
Hnusilo se mi to, stejně jako Bradley. Nedokázala jsem pochopit proč to dopustil.
Zachoval se jako totální idiot. Prostě mě využil a to jsem mu nedokázala odpustit.
Další dvě noci jsem musela na mise místo Jamieho. Prvně s Elijahem a pak s Joshem.
Opět jsem se moc nevyspala a nedohnala jsem to ani ve dne, ale nevadilo mi to.
Měla jsem větší energii, než kdybych prospala dva dny. Nevěděla jsem z čeho, ale vyhovovalo mi to.
Třetí noc už to bylo horší, ale i tak jsem to ještě zvládala. Aspoň jsem lépe udržela pozornost. A zbraň.
Stačilo, abych jen vypadala drsně a mířila na obchodníky se zbraněmi, od kterých je kluci kupovali.
Tentokrát jsem jela s Joshem i Elijahem, aby oni brali zbraně a já jim kryla záda.
Bylo to v pohodě, až do doby než se tam objevila Morgan. Hned se ve mně začala vřít krev.
Překvapilo mě, že je s nimi. Divila jsem se hlavně tomu, že se nebojí, že si zlomí nehtíky.
,,ale, ale, ale. Máme tu vraha Kyla. Jak se vede, kočko?" pohodila svými blonďatými vlasy.
Měla jsem chuť ji je vyrvat. Proč vůbec zkoušela mě srát? Co tím sledovala?
,,bereme vaši nabídku pod podmínkou, že budu mít pět minut s touhle krávou o samotě" sklonila jsem zbraň.
Narovnala jsem záda a zpříma se zahleděla na dva muže, co s námi obchodovali.
Kluci se zasmáli, založili si ruce na hrudi a zatvářili se pyšně. Měli štěstí, že neprotestovali.
Věděla jsem, že budou souhlasit, když to navrhnu. Chtěla jsem si to s ní vyřídit jednou pro vždy.
Chlapi se otočili a něco si začali šeptat. Morgan otevřela ústa a začala vyšilovat, že to nemůžou udělat.
,,přijímáme" otočili se zpět k nám a kývli na nás. Morgan na ně ječela mezitím co jim kluci dali peníze a vzali zbraně.
,,tohle si vezmu" vzala jsem si nůž zpoza opasku Joshe a nechala je odejít do auta.
Namířila jsem zbraň na Morgan a kývla na muže, což mi oplatili a také odešli.
Ta štětka nemohla spustit oči ze zbraně a nedokázala se ani hnout. Už ani nepípla.
,,Alex já ne... omlouvám se já" ,,na kolena!" křikla jsem na ni a nabila zbraň, abych tomu dodala grády.
Líbilo se mi, jakou jsem nad ni měla moc a jak mě hned poslechla a klekla si.
,,nezajímají mě tvoje omluvy. Měla jsi na to myslet dřív, než sis vzala do držky Kyla" stoupla jsem si za ni.
Ona začala vzlykat a cukat sebou. Dala jsem si zbraň za opasek a pevně stiskla nůž v dlani.
Ještě jsem netušila co s ní chci udělat, ale musela trpět, stejně jako já, když říkala ty věci o Kylovi...
