Nakonec jsem usnula u Joshe, kde jsme si hodně dlouho povídali. Vypadalo to, že už se s tím smířil. Musel.
Nic jiného mu nezbývalo. Ryan odešel z jeho vlastního rozhodnutí a už ho ani nemohli přijmout zpátky.
,,máme pro tebe první ověření" otočil se na mě přes rameno Jamie, ale pak se věnoval silnici před ním.
Mířili jsme do školy a já seděla vzadu s Joshem, aby nebyl tak sám. Vypadal smutněji než v noci.
,,jaké?" zvedla jsem se ze sedačky a naklonila se dopředu, jak jen mi to pás dovolil, abych mu viděla do tváře.
On se zakřenil a ze sedačky spolujezdce vzal zbraň, kterou mi podal. Vyděsilo mě to. Co chystá?
,,půjdeš místo Joshe. Nathan nám dluží prachy za poslední tři dávky, tak ho trochu skřípneme. Já ho chytím a ty mu stručně a jasně, se zbraní namířenou na hlavu, vysvetlíš, aby nám to vrátil" pokrčil ledabyle rameny.
Dala jsem si zbraň za opasek a zpátky se posadila. Byla jsem z toho mimo. Sice mě to Josh učil, ale moc jsem si nevěřila.
,,myslíš Nathana Scotta? Prince školy?" ujistila jsem se. Neřekla bych do něj, že bere drogy..
V prváku se mi líbil, stejně jako všem holkám, ale pak moji pozornost zaujal Kyle, ale taky jen na chvíli.
,,jo. Nevydrží bez toho ani den" pro sebe se zasmál Jamie a zastavil na nějakém parkovišti. Co tu chce dělat?
,,tudy jezdí každý den do školy, ale má auto v servisu, protože se mu náhodou rozbil motor, takže půjde pěšky" jak si může být tak jistý?
Nathan měl hodně přátel s autem, takže si mohl kohokoliv zavolat, aby ho vyzvedl, ale věřila jsem Jamiemu.
Oba jsme vystoupili a Josh se na mě ještě lehce usmál. Zrádce. Věděl, že mi to nejde!
Ale brala jsem to jen abych ho zbytečně nerozrušovala po jeho incidentu předešlý večer. Mohlo by se to zvrtnout.
S Jamiem jsme zašli za nějakou budovu a on se opřel o zeď a zapálil si. Nabídl mi, ale já jsem odmítla.
,,co bere?" opřela jsem se vedle něj a natočila na něj hlavu. Musela jsem přimhouřit oči, protože jsme byla naproti sluníčku.
,,tomu je to jedno. Bere to co máme" zašklebil se a zadíval se na ulici. Hned na to zahodil cigaretu.
Odrazil se od zdi, hodil hlavou abych ho následovala a já si vyndala zbraň. Tohle ses učila, Alex!
Jamie počkal až Nathan prošel kolem nás, vzal ho za batoh a trhl s ním dozadu.
Nathan upustil mobil na zem a Jamie mu chytl ruce za zády, takže se nemohl vytrhnout.
Žasla jsem nad tím, že samotný Nathan Scott šel pěšky do školy a tím pádem se Jamie nespletl. Jak to dělá?
Zopakovala jsem si všechno, co jsem měla v plánu říct a namířila mu zbraň k hlavě.
Hned sebou přestal cukat a šilhal na hlaveň zbraně. Jamie se pyšně usmál a lajdácky si stoupl.
,,myslím, že nám něco dlužíš" sladce jsem se usmála a zbraň nabila, abych ho víc vystrašila.
Nestřelila bych ho, ani kdyby mi to Jamie přikázal, ale to on vědět nemusel. Měl se bát.
On nasucho polkl a podíval se mi do tváře. Vypadal vyděšeně a to mi jen zvedalo ego.
Značilo to, že na něj mám vliv a že to dělám správně. Kdyby mě viděl Josh, tak by byl pyšný.
,,přísahám, že vám to dám. Dejte mi tři dny a máte to zpátky. I s úroky. Vážně" začal koktat.
Zvedla jsem obočí a zavrtěla hlavou. Za tři dny, když u sebe měl pomale tolik, že by si dokázal na místě koupit auto?
,,tak zítra. Promiň, zítra to přinesu. Věř mi" nespouštěl oči ze zbraně. Na čele se mu začal lesknout pot.
Pro sebe jsem se usmála. Odvedla jsem dobrou práci! Jamie ho pustil a strčil do něj, až malém spadl.
Já jsem schovala zbraň a sehnala se pro jeho mobil na zemi. Vzala bych si ho jako zálohu, ale sama jsem věděla, jak by to pro něj bylo hrozné.
Kluci mi jednou na týden vzali mobil, abych se lépe soustředila a já na protest nedělala nic.
Cítila jsem se jako kdyby mi bylo deset a oni byli moji rodiče, takže jsem Nathanovi neudělala to samé už jen z principu.
,,měl by ses převléct, než dojdeš do školy. Přece si nechceš zkazit reputaci, ne?" kývla jsem k jeho kalhotám a hodila mu mobil.
Na kalhotách měl velký, tmavý a mokrý flek. Asi byl tak vystrašený, že se neudržel a pochcal se. Chudák.
S úsměvem jsem se otočila na patě a šla s Jamiem do auta, kde se na mě prudce otočil.
,,jak to šlo?" podíval se na nás Josh. Měl hlavu opřenou o ruku a bedlivě nás sledoval.
,,ten debil se pochcal! To se nikomu z nás ještě nepovedlo. Jsi dobrá, holka" sklonil mi poklonu a nastartoval.
Uculila jsem se a otočila hlavu na Joshe. Měla jsem energie na rozdávání a on byl první, komu jsem ji chtěla dát.
,,měla jsem nejlepšího učitele" lehce jsem ho uhodila pěstí do ramene, načež se na mě vděčně usmál.
Celou dobu ve škole jsem přemýšlela, jak si promluvit s holkama. Nechtěla jsem je ztratit.
Byly pro mě jediné kamarádky od základní školy. Byly jsme ve všem spolu. Nemohly jsme se jen tak přestat bavit!
Připadalo mi to jako nejtěžší věc, co jsem v životě měla udělat, ale pravda byla, že něco takového už jsem měla za sebou.
Už jsem vyřešila věci ohledně gangu. Teď přišly na řadu holky. Pak už mi stačilo být jen šťastná.
Zhluboka jsem se nadechla a přešla k nim, když nás pustili na volnou hodinu na dvůr.
Měla jsem jít ke klukům, ale tohle jsem chtěla vyřešit dřív, než by si mě všimli. Určitě by mi to rozmluvili. To zvládneš, Alex.
