Ráno jsem se vzbudila v něčí posteli a NAHÁ. Ze včerejška si nic nepamatuju. Mám úplný okno. Rozdíl mezi tímhle ránem a ránem před několika lety je ten, že jsem se vyspala asi s jiným chlapem, ještě nevím kterým a beru antikoncepci, takže nejsem těhotná...snad. No, asi bych měla zjistit s kým jsem se vyspala. Tak Joo.... 3, 2, 1,......teď. Pane Bože... Janek?! A sakra, už se probouzí.J:Dobré ráno. T:Dobré? J:Zase? Co tím myslí? T:Jak zase? J:No, včera, jak jsme si povídali, tak mi došlo, že už tě odněkud znám. A pak mi to došlo. Byli jsme oba na té party. Tam jsme se taky potkali a taky se opili. No jasné, až teď mi to došlo. Takže pořád ten stejnej chlap. Proto mi byl ten byt tak povědomý.....MOMENT...takže to znamená, že Janek by mohl být... Verunky táta....cože???? Tak joo, Týno klid, to zvládneš. J:Týno? Jsi v pohodě? T:Eh, jo jasně. No. Jak mu to mám říct. a mám mu to vůbec říkat? No, měl by to vědět, že má dceru. Tak jooo. Řeknu mu to. 3...2...1...Teď. T:Janku? J:Anoo. T:Já bych ti potřebovala říct něco hodně důležitýho. J:Tak povídej. T:No, pamatuješ si na včerejšek. J:Eeh, jo. T:A víš co jsem ti říkala o sobě? J:Týno, v klidu, vím a nemusíš chodit okolo horký kaše, já tě pochopím. T:No, až zjistíš, co ti chci říct... J:Tak už mi to řekni. T:Dobře. Víš, jak jsem ti říkala, že...mám dceru. J:Jo, eeh Verunku? T:Jo, Verunku. Tak je dost možný, že.. je to tvoje dcera. J:Cožeee?! J-jak jako MOJE DCERA? T:No, jak jsme se tenkrát potkali na tý párty a já potom utekla, noo tak jsem pak byla těhotná, ale v té době jsem ještě Štěpána milovala aaa chtěla na tebe zapomenout.. to se mi nepovedlo...J:Počkej, takže mi chceš říct, že mám dceru? T:Jo. J:A jseš si tím jistá? T:Na 99 % jo. J:A mohl bych ji někdy vidět? T:Počkej a tobě to nevadí. J:No, zaskočila jsi mě, hodně jsi mě zaskočila, ale mít s tebou cokoliv společného je super. T:Takže jsi rád? J:No, vlastně jo. Je to super. I když, když člověk žije sám a najednou mu někdo řekne, že má dceru., tak to není úplně klišé. Tak tuhle reakci jsem vážně nečekala. Čekala jsem ledacos, ale tohle fakt ne. Ale jsem ráda...Asi. J:A jak to teď mezi námi bude? T:No, pořád je tady Štěpán a my dva se vůbec neznáme. J:Já bych s tebou rád byl. Štěpána nějak vyřešíme a časem se určitě více poznáme. Neboj. T:Já s tebou asi taky. J:Asi? T:Určitě. J:Miluju tě. T:Já tebe. J:A abychom to nezamluvili, ukážeš mi Verunku? T:No jasně, alee co Štěpán. J:Tak s ní někdy přijď sem za mnou. T:Tak jo. To je super. Políbila jsem ho. J:No a teď, když jsme si to tak hezky vyříkali, tak máme chvilku čaaaas...Začal mě líbat a já spolupracovala, noo a dál už si to domyslíte.....T:Byl jsi skvělej. J:To ty taky. T:Už bysme měli vstávat. J:Ale mně se ještě nechce. T:Vstávej. Já už budu muset jít. Štěpán mě bude hledat. J:Ještě nechoď. T:Musím, ale neboj brzy přijdu i s Verunkou, ale ještě musím vymyslet, jak jí říct, kdo je její táta. Ona má Štěpána hrozně ráda a když není doma, tak se na něj pořád ptá. J:Neboj se spolu to vyřešíme. Bude to v klidu. T:Jseš skvělej. J:To já vím. T:Egoisto. J:Nezasloužil bych si něco? T:Eh, myslím, že ne. Tak já půjdu. Ahoj. J:Týno! Nedělej mi to. Ty mě zlobíš. T:Ale já už vážně musím jít. J:A kdy tedy přijdete? T:Hm, třeba zítra? J:Jo, to beru. Tak zítra. Pa. T:Ahoj. Políbila jsem ho a šla domů.