Pozvání

433 15 0
                                    

Ráno jsem se probudila v 7 opět sama u sebe v pokoji. Štěpán jel zase do Prahy, prý kvůli nákupu, ale já si myslím, že jel za nějakou milenkou. Asi po půl hodině se vzbudila Verunka. V: Dobjé jáno mami. T: Dobré ráno zlatíčko. Jakpak ses vyspinkala? V: Dobje.  A mami, kde je tatínek? T: Tatínek je v práci broučku. Achjo pořád se ptá na Štěpána, tak moc bych jí chtěla říct, kdo je její pravý táta, ale když to nevím sama. T: Půjdeme se nasnídat? V: Tak joo. T: Tak pojď. V: Dobře. Šly jsme dolů do kuchyně, kde byla jen Běta. T: Dobré ráno. V: Dobjé jáno. B: Dobré ráno holky. jakpak jste se vyspaly? V: Dobje, aje tatínek je zaše v pjáci a mně je šmutno. T: Ale notak broučku tatínek se zachvíli vrátí, uvidíš. B: Týnko a co ty, jak jsi se vyspala? T: Ale joo, dobře. Popravdě? Vzbudila jsem se s pocitem, že si Štěpán užívá s nějakou jinou a já jsem tady na statku. Ne, že by se mi tu nelíbilo právě naopak, ale ten Štěpán mě tak štve..........grh. B: Týnko vnímáš mě? Halo. T: Eee c-cože, no jo vnímám, jen jsem se zamyslela. B: A nad čím přemýšlíš? T: Ale to je jedno. Na co jsi se ptala? B: Ptala jsem se, co si dáš k snídani. T: Eee jo. Dám si třeba chleba s máslem. B: Dobře a ty Veru? V: Já chci palačinkyyyyy. Veru miluje palačinky. B: Tak já vám to nachystám. T: Né Běto sedni si, já nám to nachystám. B: Ne Týnko sedni si já už to mám skoro všechno nachystaný. T: Tak dobře no. V tu chvíli vtrhla do dveří Julča. Ju: Ahoj, Týno, nebudeš tomu věřit. Vilda mě pozval na párty, která se pořádá dneska večer u jeho kamaráda. Vilda je Julči kluk, ale já se se ním ani s tím jeho kamarádem nikdy neviděla. Možná vám to přijde zvláštní, ale Julča s Vildou spolu chodí teprve asi měsíc a ještě k tomu to 14 dní drželi v tajnosti, jenže já to na Julče poznala a od té doby mi slibuje, že mi ho musí představit. Ju: A Týno, víš, co je na tom nejlepší? On ten Vildy kámoš pozval i tebe. Super, žejo. T: To je super, ale Štěpán zase někam jel a já nevím, kdy se vrátí a nemůžu tu jen tak Verunku nechat. Ju: Ale no tak Týno. Běta ti Verunku určitě ráda pohlídá, žejo Běto. B: No určitě. Jestli tam chceš Týnko jít, tak běž, my to tu s Verunkou zvládneme, že Veru. V: Joooo. T: Když já nevím. Ju: Týno, já vím ,že tam chceš jít, tak nedělej drahoty. T: Ty Julčo, ty mě máš nějak prokouklou. Ju: No jéje. Tak půjdeš? T: No tak fajn. Ju: Yes já to věděla. Takže večer v 7 čekej před statkem. Já s Vildou pro tebe zajedem. A vem si na sebe nějaký pěkný šaty. T: Dobře. Tak se uvidíme večer. Ahoj. Ju: Papa T: Achjo, ta Julča je pořád tak zbrklá. B: Buď ráda. Kdyby nepřišla, tak dnes večer nikam nejdeš. A ty už potřebuješ někam jít, pořád máš spoustu starostí a potřebuješ si nějak odpočinout. T: Jo takže si myslíš, že si odpočinu u pár panáků s nějakým úchylem? No ikdyž máš pravdu. Třeba to bude sranda. A nevadí ti, že ti tu Verunku nechám? B: Prosímtě, vždyť je to zlatíčko. Já jsem ráda, že s ní chvíli můžu být. V: Bětko ty palačinky jsou skvělý. B: To jsem ráda, že ti chutná. T: Tak my už půjdeme nahoru. Pojď Veru. Jdeme.


Kdo je její táta?Kde žijí příběhy. Začni objevovat