Kenma X Reader✔

7.

Otevřel oči!

Já hned z jeho jemných vlasů dala pryč ruku. Upřel na mne své žluté kukadla. Hrozně mi začalo srdce rychle bít. Určitě to slyšel. Na jeho obličeji se vykouzlil úsměv.
"Copak to děláš? " zeptal se
"No, já...já jen, že tě něco bolí a tak jsem... "
"Chápu, díky "
"Není zač..., zatím ještě spi "
Stoupla jsem si a protáhla se.
Zalezla jsem hned do koupelny a umyla si obličej, znovu v zrcadle se objevila ta osoba. Měla černé věci na sobě a ani mu vidět do obličeje nebylo. Neotáčela jsem se, zavřela js oči a říkala si, že je to jenom výplod fantazie. Pak jsem otevřela oči, osoba stala přesně u mě, rychle jsem se otočila. Nikdo tam nebyl.
Vystřelila jsem rychle z koupelny a zhluboka dýchala. Zas se to stalo.
Nevím proč jsem zůstala ve druhém patře, nohy mi podklouzli a já upadla na kolena. Mé oči začali samovolně brečet, slzy mi stékali po tváři a padali na dřevěnou podlahu.
"Jsi v pořádku? "
Mé uplakane oči hned zaměřili toho, co to řekl. Ani jsem nepostřehla, že jde nahoru.
"J...jo, jsem... "
"Pojď " nabídl mi ruku, já se na ní chvilku dívala. Ale i tak ji přijala. Chytla se a Kenma mi pomohl se zvednout z podlahy.
"Dík "
"Není zač "
Přimáčkla jsem se na jeho hruď a začala vzlykat. Obejmula jsem ho. Pohladil mě po vlasech a obejmul také.
"Pššššš... To bude dobrý, nebřeč Takimi "
Svou bradu si dal na mou hlavu, nevypadalo to, že by mě chtěl pustit z obětí. Ale nevadilo mi to. Abych řekla pravdu, cítila jsem, že mě chrání.
Asi po deseti minutách jsme se pustili ze silného obětí.
"Díky "
Kenma na to kývl hlavou a udělal obličej, jako by ho něco bolelo.
"V pohodě Kenmo? "
"Jo jsem v pohodě, jen se to asi hojí "
"Stejně si myslím, že by jsi měl být dnes na chatce, zůstat tu "
Kenma se zamýšleně podíval a nic neříkal.
Podívala jsem se na jeho ránu, krvácela.
"Tak pojď Kenmo jdem se převléct "
Kenma na to kývl. Oba dva jsme se převlékli a sedli si na postel do rohu. Kenma hrál hry na mobilu a já na něj koukala co hraje.
Kuroo a Bokuto se probudili.
"Dobré ráno " pozdravila jsem je
"Dobré " promluvili a promnuli si oči.
"Tak, rychle už je čtvrt na devět "
Kluci se hned prevlekli a Kenmu šli ještě omluvit z volejbalu. Já si šla za Kirou, která seděla už u snídaně. Mluvila s Takashim. Nad tím jsem otevřela pusu do kořán.
Nechala jsem je o samotě, jenže si mě Kira všimla a zamával mi, abych si šla k nim sednout.
"Ahoj"
"Ahoj všichni "
"Čau "
Pozdravili jsme se a začali jist, samozřejmě jsme si povídali o různých blbynách.

"Takže děcka! " zakřičel Daichi
"Zítra se jde na výšlap, vemete si s sebou plavky a hlavně pití, jinak máte pro dnešek volno "
"Super takže, máš tu plavky Takimi? "
"Jo a ty Kiro? "
"No jasně! "
Takashi se na nás podíval fakt divně, něco ve stylu: WTF!! PROČ JSEM SI MUSEL SEDNOUT K HOLCE?! BUDOU SE TEĎ BAVIT O OBLEČENÍ
Když už jsme dojedli, zamyslela jsem se.
"No měla bych to říct i Kenmovi "
"A vlastně.. Co je mu, že dnes nepřišel? "
Já a Takashi jsme se na sebe podívali
"No, udělalo se mu blbě "
"Aha, jo a kdyby něco na tabuli je popis kam půjdeme a co ještě vzít s sebou, tak se na to mrkni " ukázala Kira na magnetickou tabuli
"Jo, podívám se "
Na tabuli jsem si přečetla informace, co si mámé vzít na výšlap. Pití, plavky, ručník, a další věci.

_____________________________

"Kenmo už jsem tu! Zítra jdem na výšlap a-" vytřeštila jsme oči, na posteli ležel Kenma s celým zakrvenym trikem. Ta krev byla černá, nebyla červená.
Na nic jsme nečekala a vyhrnula mu triko. Rychle jsem běžela pro lékárničku. Zakrváceny polštářek jsem vyhodila a ránu umyla dezinfekcí. Vůbec se mi to nehojilo.
"Jsme už tu! " zařval Bokuto a Kuroo, když vešli do chaty.
Když uviděli Kenmu, který je zakrvácený hned k němu a ke mně přiběhli.
"Počkej Takimi uhni " odstrčil mě Kuroo
"Vůbec se mu to nehoji, je to divné " řekl zamýšleně Bokuto
"Musíš se uklidnit Kenmo " protože Kenma začal panikařit a házet sebou.
"Kenmo! " odstrčila jsem Kura od Kenmy
"Soustřeď se na to co ti říkám, a opakuj to "
Ale Kenma furt blábolil o něčem jiném. Měl nejspíš panický záchvat.
"Kenmo! " křikla jsem na něj
Prostě si furt mlel co chtěl.
"Ach jo prosím ať se za to nemusím stydět "
Chytla jsme Kenmu za tváře a políbila ho. Při polibku jsem zavřela oči, ale i tak jsem cítila, že Kenmovi oči se začali vybarvovat do jasně modré.
Odtrhka jsme se od něj a koukala. Byl z toho docela v šoku, vlastně kdo by nebyl, že?
Ale na druhou stranu se uklidnil.
"Co...proč jsi to udělala? " zeptal se Kenma
"Někde jsem četla, když máš paničky záchvat je nejlepší zadržet dech...tak jsem tě - "
"Políbila "
"Jo "
"Tak...tak díky "
Usmala jsem se na něj, vypadal trochu vtipně, když se tak divně díval.
"Kenmo... Ta rána se už zaceluje " řekl Kuroo
Kenma se na podíval a fakt se mi zacelovala. A bylo to fakt rychle. Za minutu tam už neměl nic.
"Jo a abych nezapomněla, zítra jsem na výšlap, máme si vzít plavky, ručník a nějaké pití "
"Děláš si srandu, výšlap? "
"Ne, bude výšlap, ale pak to bude super " mrkl na nás Kuroo s Bokutem
"Kluci docela se vás bojím "