Kenma X Reader✔

5.

Kenma hned vystřelil z chatky a odběhl někam do
lesa. Chtěla jsem se vydat za ním, ale Bokuto mě zastavil.
"Teď tam nelez " chytl mě za zápěstí
"Pusť mě! "
"Teď ti říkám, aby si tam nelezla. Teď tě zrovna zachránil a jestli chceš být mrtvá tak si tam běž "
"... "
"Co tady ten debil dělal? " zeptal se Bokuto a podíval se na Takashiho
"No, on zaťukal na dveře a já otevřela.. "
"Jasně, pak jste se tu praly a zranila sis hlavu "
"Cože? "
"Máš blízko u vlasů...krev "
"Fakt? Necítím to.. "
"Jo to bude z adrenalinu, který furt tebou proudí. Slyším jak ti tluče rychle srdce, jako o závod"
"Počkej, ty slyšíš jak mi tluče srdce? "
"Jo "
"To je fakt neuvěřitelný?! " řekla si nahlas pro sebe
Bokuto se uchechtl
"Teď ho necháme chvilku o samotě " podíval se Kuroo z okna na lesa do, kterého Kenma vběhl.
S Bokutem jsme na to kývli.
"Takže, Kuroo Bokuto... "
"Hmm... " vyšlo z nich
"Všimla jsem si vašich očí, jasně modré, červené nebo žluté... To je má každý vlkodlak jiné? "zeptala jsem se jich
Oba se na mě zatvářili jako WTF, O TOMHLE CHCEŠ MLUVIT?
"Oči, naše vlkodlačí oči, mají různé barvy, červené, žluté nebo modré. Žluté oči ukazují, že jsme obyčejní vlkodlaci, červený, že jsme alfy, to znamená, že máme vlastní smečku atd..., modré oči, ty ukazují, že jsi zabila nevinného člověka, kterého si miloval. Jako se to stalo u Kenmy "vysvětlil Kuroo
"Aha, to je mi líto... "
"Stálo se to před pár lety, zítra ti vše řeknem, ale teď by jsi měla jít k nám a trochu se vyspat " zamyslel se Bokuto
"Jo, jasně... "
"Tak, jděte už, já si ho tady pohlídám, no spíš se ho zeptám. To co udělal bylo nebezpečné " řekl Kuroo a pobídl nás k odchodu
"Už jdem " řekli jsme oba najednou a šli do chatky číslo 18.
Tam se Bokuto hned lehl na postel, úplně se na ní rozplácl jak placka. Já si sedla na druhou postel, která byla Kura, v chatce měli pěknej nepořádek, nebo aspoň nepořádek byl na Bokutovo straně.
Stejně jako Bokuto jsem sebou plácla a rozvalila se na posteli.
"Je mi líto, že jsi nás svět musela spatřit " řekl smutné Bokuto
"Váš svět? "
"Myslím tím, že jsi na to musela přijít takhle, v tom to světě žije spoustu nadpřirozených bytostí "
"Vím, že vlkodlaci, co dalšího.. Upíři? "
"Jo, a další bytosti  "
"Ach jo!!? " začala jsem se vztekat a házet sebou na posteli
"Co zas? "
"Ale nic "
Šla jsem si do druhého patra umýt obličej, abych se trochu probrala. Usušila jsem si obličej a podívala se do zrcadla. Pootevřela jsem trochu víc oči a ohlédla se za sebe. Nikdo tam nebyl, v zrcadle jsem zahlédla může v černém oblečení. Zatřasla jsme hlavou.
"To se mi jen zdálo, klid "

Sedla jsem si na gauč, který byl umístěný u postelí. My ho tam nemáme.
Ťuk...Ťuk
Někdo zaťukal, oba jsme vylítli na nohy. Bokuto šel ke dveřím, pak se uklidnil a otevřel dveře. Ten kdo ťukal byl Akaashi.
"Čau, slyšel jsem co se stalo, tady Takimi " kývl hlavou ke mě
"Co Kenma, je v pohodě? "
"No, teď zrovna není. Odběhl do lesa. A tady Light " kývl ke mě Bokuto "Ho uklidnila, pouhým pohlazením po tváři " zachcechtal se
"Fakt?! " pozvedl obočí "To uměla jenom En- " Bokuto ho šťouchl do hrudníku
"Jau, co děláš? " Akaashi popadl dech
"Debile, to teď neříkej, to o Enie?! " procedil potichu mezi zuby Bokuto
"Hm, tak jak je ti Takimi? "zeptal se Akaashi a sedl si na gauč, já si sedla též.
"Jo dobrý... "
"Klid, neboj se, nikdo ti neublíží. Máš teď nás "
"Nás? "
"Jo, Kura, Bokuta a mě "
"Tebe? "
"Nesuď knihy podle obalu " řekl a problikli mu oči jasně žlutou barvou.
Vykulila jsem oči, a otevřela pusu do kořán.
"Děláš si srandu? Ty taky.. Kolik je vás tady? Myslím vlkodlaky "
Bokuto a Akaashi se na sebe podívali a pak přetočili svůj zrak na mě  "Jenom, my...já, Kuroo, Bokuto, Kenma a Takashi. O nikom jiném nevím "
"Aha "
Kluci natočili své hlavy k dveřím, do kterých po chvilce vlítl Kuroo s Takashim.
Kuroo si trochu odkašlal "Takže...tady Takashi, by se ti rád omluvil, že Takashi? " zaznělo Takashiho jméno skrz zuby
"Jo, jo, přesně jak říká Kuroo" vyhrkl rychle ze sebe Takashi
"No vidíš jak to šlo rychle " poplácal ho Kuroo po zádech.
"Jestli se Kenma nevrátí do dvou hodin do rána, jdem ho hledat. Mohl by ohrozit ostatní, když se ještě neumí ovládat, hlavně o úplňku "
Kluci kývli hlavami
"I ty Takashi "
"Proč? "
"Je to také tvá chyba, že Kenma se stratil někde v lese, když si zaútočil na Takimi, takže jdeš s náma " vykřikl na něj Kuroo
"No....jo " řekl otráveně Takashi a podíval se divně na mě.
"Nekoukej tak na mě, já nebyla ta, která zničila chatu" a udělala na něj naštvaný obličej.
"No, tak za to se omlouvám...no. Nejsi já, jsem vlkodlak, který, když se naštve tak se neovládá a jde po všem "
"Tak se to pokus ovládnout  vždyť Kuroo, Bokuto a Akaashi to ovládají, jo sice nejsem jako vy, nejsem vlkodlak. Ale tohle ti mohu jen říct "
"Jo to je pravda, měl bych se to naučit ovládat, ale nevím co by mohla být má 'kotva', která by mě táhla dolů a uklidňovala "
"Tak si najdi holku? " řekl Bokuto
Takashi se otočil na mě "Ne na mě nekoukej " odpověděla jsem
On hned otočil hlavu jinam.
"Takashi už padej, jdi do své chatky "
"No tak asi zatím dobrou "
Takashi odešel do své chatky
"Kluci, měli by jste se jít umýt a trochu aspoň prospat... "
"Jdem se umýt, a ty budeš spát na posteli na gauči spím já " řekl Kuroo panovačně
"Hele, to, že jsi alfa neznamená, že budeš rozkazovat i mě. Jasný? "
"Jdi...spát "
"Jdu, bože " řekla jsem si pro sebe
"My to slyšeli! " řekl Bokuto
"Tak dobrou " řekl Akaashi a odešel