Kenma X Reader✔

18.

"Damone... "
"Klausi... "
"Netušil jsem, že jsi to přežil, myslel je, že z tebe bude vyschlá mumie "zasmál se Klaus.
"Hrozně vtipný, ha ha. Asi víš kdo mě zachránil, ale to je teď jedno, proč jsi tu? "
"No jsme tu na průzkumu, slyšel jsem, že je tu smečka vlkodlaků " Kuroo se trochu víc naštval a vycenil zuby.
"A slyšel jsem, že je tu nějaký upíří nováček " otočil se Klaus na mě.
Já se na něj jenom zamračila.
"Co to meleš? "zeptal se Damon.
"Mám dobrého informátora Damone, takže ze mě nedělej blbce "otočil se Klaus na Damona.
"Takže, jsi tu kvůli upírovi? "
"Tak trochu, ale chci i smečku "
"Proč? " zeptal se Kuroo.
"Do toho ti nic není "
"Jak můžeš vědět, že se k tobě přidají? " zeptal se Damon.
"Lehce " přetočil Klaus svůj zrak na Damona.
Měl něco v úmyslu, to jsem hned poznala, ale nevím co. Choval se divně.
"Jak to myslíš? " zeptal se naštvaně Akaashi.
"Sleduj "
Jakmile to dořekl objevil se vedle mě. Chytl mě za zápěstí a kousl do něj.
"Au, nech mě " Odstrčila jsem Klause od sebe a podívala se na kousnutí co jsem měla na zápěstí. Pomalu, ale jistě se hojilo.
"Proč jsi to udělal? "
"Abych přinutil tvé vlkodlačí kamarády ke spolupráci "
"Au " rána na zápěstí se začala barvit do modra.
"Víš, jsem z části vlkodlak "
"Cože? " vyvalila jsme oči.
"Pokud se zvy kamarádi nepridaji ke smečce, tak zemřeš, víš to i sama upírko"
"Přísahám, že ti urvu hlavu, dám ji na talíř a pošlu na druhý konec světa, to same i s tvým srdcem "
"Tak fajn, jen dotoho, ale mám naspěch, takže papa " odešel Klaus společně s těma dvouma.
"Ukaž "
"Nesahej mi na zápěstí, bolí to "
"Light, ta rána... "
"Co? "
"Začíná se zvětšovat " polkl nahlas Kenma.
"Cože!? Ukaž "
"Panebože "
"Co teď semnou bude? " zeptala jsem se, i když jsme to věděla.
"Přidáme se k němu " zazněla celá smečka vlků.
"Ne, to ne... Nemůžete "
"Musíme, jestli chce, aby jsi přežila, tak musíme "
"Heleď vrátíme se do kempu, na chatku, nechci, aby ses zbláznila v lese  "
"Prosim? "
"Jo, když kousne vlkodlak upíra, díky jedu ho zabije, ale krev hibryda ta tě zachrání "
"A Klaus je "
"Jo, je to hibryd "
"Pojď Light, ať se tu nesesypeš, najednou jsi hrozně bledá "
"Tak jdem "

Když jsme došli ke Kempu, hned jsme zalezli do chaty. Začínalo mi už být slabo a tak si lehla radši do postele a prospala se aspoň tu chvilku. Probudila jsem se asi po hodině, protože mě někdo držel za ruku. Pootevřela jsem oči, ten, který mi držel ruku byl Kenma. Dokonce mě hladil i po hlavě.
"Ahoj, promiň nechtěl jsem tě vzbudit "
"Ne, to je....to je v pořádku "
"Nevstávej "
"Nevstávam, jenom si sedám Kenmo "
"Jseš bledší, ukaž hlavu "
"Cítím se v dobře "
"Máš horečku "
"Vážně?"
"Jo "
"Za kolik dní zemřu? "
"Můžeš zemřít tak za dva až tři dny, je to hrozný "
"Kenmo... "
"Light, já... Já nechtěl, aby se ti stalo něco takového "
"Za to ty nemůžeš " pohladila jsem Kenmu po tváři a usmála se na něj.
"Mohu "
"Kenmo... "
"Máš hlad? Chuť na krev? "
"Možná, možná bych si dala"
"Jak je libo "
Kenma mi přinesl sáček s krví.
"Dík "
"Není zač "
"A to ti jako není blbě z toho, že já piju krev a ty na mě koukáš? "
"Em... Ne " usmál se Kenma.
"To je překvapivé, většina by z toho byla totálně v háji "
"Jenom, že já nejsem většina" nahnul se ke mě. Začala jsme být hrozně nervózní, když se ke mě nahnul.
"Nechceš si zahrát nějakou hru? "
"Jasan! Ráda "
"Proti sobě? "
"Tentokrát tě porazim "
"Haha leda ve snu Light " odehráli jsme dost her na to, aby jsme byli unavení. A tak jsme usnuli v obeti toho druhého.

Ráno jsme se probudili nastejně, bylo mi hůř než včera. Neskutečný návali horka a zimi.
"Light  promiň, že ti to říkám "
"Co? "
"Připojím se ke Klausovi, nechci, aby jsi takhle trpěla "
"Kenmo, prosím ne. Neodcházej "
"Musím, prosím odpusť mi tohle "
"Co? "
Když to Kenma dořekl dal mi pusu na rty. Začali mi z očí téct slzy. Ano dlouho jsem ho milovala, ale nesvěřila jsem se nikomu a ani sobě jsem si to nedokázala. Nechci, aby odešel.

Na mém profilu píšu nový příběh, Kageyama x Reader. Takže pokud budete mít chuť tak si to přečtěte.