Kenma X Reader✔

19.

Byl to dlouhý a krásný polibek, když se Kemnovo rty odpojili od těch mých, odtáhl se, ale já ho zas k sobě přitáhla do polibku. Pohladil mě po vlasech a ztratil se mi z očí. Padl na mě strašný smutek, že už ho nikdy v mém životě neuvidím, z toho už mě tak bolelo srdce. Myslela jsem, že mi pukne, cítila jsme se bez Kenmy tak sama....opuštěná...

Zavolala jsem Kurovi, ten mi naštěstí hovor přijal.
"Ahoj, co se děje? "
"Kenma... "
"Co je s ním? "
"Šel za Klausem "
"Cože?! "
"Chce se k němu připojit, a za to mohu já... "
"Zachvilku jsme tam s klukama u tebe "
"Jo... " ukončila jsem hovor.
"Bože, i když v tebe nevěřím. Zachraň Kenmu před Klausem, prosím, prosím... "
Věděla jsem, že se to nesplní, ale to bylo jediné co mě trochu uklidňovalo.
Zanedlouho přišli kluci, a hned si ke mě sedli do kolečka.
"Co se stalo, Takimi? "
"Akaashi.., kluci... Prostě Kenma šel za Klausem. Chce se k němu připojit kvůli mě, chce mi přinést lék... "
"To je idiot " dal si Kuroo ruce na čelo.
"Stalo se ještě něco, předtím než odešel? " zeptal se Bokuto.
"Jo... Dal mi pusu... " řekla jsem dost smutně.
Kluci vyvalili oči.
"Co-Cože udělal? " vykoktal Kuroo.
"Dal mi prostě pusu, co natom nechápeš? To si tak natvrdlej? "
"Ne to ne, snažím se pochopit situaci... Počkat, cože jsi řekla? Já a natvrdlej, to si spíš ty! "
"Já?! "
"Notak, notak klid děcka  " vložil se do toho Liam.
"SKLAPNI! " zařvali jsme s Kurem na Liama.
"SAKRA BUĎTE STICHA! " zařval i Bokuto.
Mezi námi zavládlo hrobové ticho..., nikdo nemluvil ani nešpitl.
"Musíme někoho najít kdo Klause zná, někoho úplně pitomýho " zamyslel se nahlas Akaashi.
"Myslíš třeba jako Damona? "
"Bingo! " luskl prsty Akaashi.
"Tak fajn, máš nějaký nápad jak sem dostat toho idiota? " zeptal se mě Kuroo.
"No... Nejspíš ten pablb přijde sám jak ho znám "
"Tak si na něj počkáme, nic jiného nám nezbílývá "
"Fajn, tak počkáme. Ale stejně něco mi na tom nehraje, proč by tě Klaus kousnul? A hlavně jak mohl vědět, že jsi tu? "
"Třeba někdo z Kenpu Akaashi "
"To si nemyslím, Bokuto, myslím si, že má v tom prsty Damon a nebo " podíval se Akaashi na mě "Kira " když to dořekl, nemohla jsme vůbec propadnout dech, Kira? Ta by to snad udělala?

    ~ O 3 hodiny později ~

Já už začala šílet ale fakt úplně, bylo mi blbě, a měla jsem různé reálné sny. Jak třeba chodím s Kenmou za ruku po louce, nebo jiné. Bylo to fakt děsivé, když jsem i vystartovala na kluky. Měli to semnou těžké ty tři hodiny... ale dokázali mě vždy spacifikovat, přece jenom jsou to kluci. A ti mají větší sílu.
Někdo zaťukal na dveře chatky.
No, když teda vstoupil ten člověk co klepal na dveře. Byl to Damon. Kluci ho hned chytly za ruce a skolili ho k zemi. Pak ho nějak posadili na židli a připevnili, aby se nemohl hnout.
"Co to sakra děláte? " vykřikl Damon.
"Klid Damone, spíš nám řekni, kde je Klaus. "
"Nevím! "
"Špatná odpověď" řekl Kuroo a vrazil mu jednu "Tak ještě jednou kde je Klaus? Stoprocentně víš, kde je. Jen tady hrajete to vaše poděla ný divadlo s tím, že se nesnášíte, víme že jsi pěknej zmetek. Takže dělej mluv " Kluci ho v chatce doslova mučili dvě hodiny. Pak jim to Damon teda nakonec řekl.
"Fajn, fajn, vím, kde je "
"Kde? "

Omlouvám se za gramatické chyby, které se ve všech kapitolách vyskytují. I když si to několikrát přečtu po sobě mám tam prostě chyby. Jinak doufám, že se vám tato kapitola líbila a děkuji za všechny hvězdičky a zhlédnutí. Jste neuvěřitelní, že vás tenhle příběh tak baví. Krásný večer.